11 C 20/2021-81 — Okresní soud v Kladně

1. Manžel se svým návrhem domáhal rozvodu manželství, který odůvodnil následovně. Manželství bylo uzavřeno dne [datum], z manželství se nenarodily žádné děti, poslední společné bydliště bylo na adrese manžela. Manželé spolu již deset let nevedou společnou domácnost, manželé nejsou v žádném kontaktu, manželství je pouze formálním svazkem a neplní svou funkci, manžel vylučuje jeho obnovu. 2. Manželka se k návrhu na rozvod manželství připojila a souhlasí s ním. 3. Vzhledem k tomu, že manželka je státní občankou Běloruské republiky, zabýval se soud nejprve pravomocí českých soudů ve věci rozhodnout a použitelností právního řádu. Podle čl. 26 odst. 2 dvoustranné mezinárodní smlouvy o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních mezi Československou socialistickou republiku a Svazem sovětských socialistických republik, která byla v České republice vyhlášena pod [číslo] Sb., je-li jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý druhé smluvní strany, použije se právní řád smluvní strany, u jejíhož orgánu řízení o rozvod probíhá. Podle čl. 27 odst. 2 téže smlouvy je k rozvodu manželství v případě uvedeném v článku 26 odst. 2 dána pravomoc orgánů té smluvní strany, na jejímž území mají oba manželé bydliště. Má-li jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, je k rozvodu manželství dána pravomoc orgánů obou smluvních stran. S ohledem na bydliště obou manželů na území České republiky mají české soudy pravomoc k projednání a rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků a současně je aplikován s ohledem na výše uvedené český právní řád. 4. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že manželství uzavřel pouze z toho důvodu, že manželka měla vízum pouze na tři měsíce a povolený pobyt na území České republiky pouze 14 dní. [příjmení] sám chtěl, aby manželka zůstala, proto si ji vzal. Manželka po dobu manželství střídavě jezdila do Ruska a zpět. Z manželství se nenarodily žádné děti. Manželství trvá sice dvacet let, ale prakticky jsou spolu manželé pouze čtyři roky, před deseti lety vztah ukončili. Manželé nejsou v kontaktu. Příčinu rozvratu manželství vidí manžel v odlišných zájmech manželky, ta se věnovala zejména svému synovi a vnoučeti. Manžel vyloučil obnovení manželství. 5. Manželka při svém účastnickém výslechu uvedla, že než se vzali, tak se manželé málo vzali, každý je jiný, každý má jiný charakter, manžel často chodil do hospody. Manželé nejsou již deset let v kontaktu, mezi manželi tak není žádný vztah, manželství zůstalo bezdětně. Manželka vyloučila obnovu manželství. 6. Oddacím listem účastníků bylo prokázáno, že manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce]. Z výpisu z centrální evidence obyvatel manžel a z výpisu z centrální evidence cizinců soud zjistil, že nemají v registrech uvedené společné děti. U manželky je vedeno státní občanství Běloruské republiky, u manžela naopak občanství České republiky. Z výpisů z Insolvenčního rejstříku obou manželů soud zjistil, že ani jeden z manželů neprochází předmětným registrem. 7. Podle § 755 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 8. Z provedeného dokazování vyplynulo, že existence hlubokého rozvratu manželství s rysy trvalosti a nenapravitelnosti je v předmětném případě bezpochyby dána. Pokud jde o hodnocení příčin rozvratu manželství, tyto zpravidla nespočívají na straně jednoho z manželů, v daném případě hrály značnou roli odlišné zájmy manželů. To pak vedlo k citovému odcizení mezi manželi do té míry, že manželství se stalo pouze formální svazkem, neboť manželé spolu již deset nežijí a nejsou ani v kontaktu, soužití již nelze obnovit. Nebylo zjištěno, že by rozvod byl v rozporu se zájmy některého z manželů. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.