11 C 30/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Manželka se svým návrhem domáhala rozvodu manželství, který odůvodnila následovně. Manželství bylo uzavřeno dne [datum] po roční známosti, z manželství se narodily dvě dcery, dne [datum] nezletilá [jméno] a dne [datum] nezletilá [jméno]. Manžel má občanství České republiky a manželka občanství Ukrajiny Poslední společné bydliště manželů bylo na adrese [adresa manžela], od [datum] nevedou manželé společnou domácnost. Manželka uvedla, že manželé mají již dlouhodobé problémy, manžel se pod vlivem alkoholu dopouštěl psychického a fyzického násilí vůči manželce. Manžel byl i pravomocně odsouzen v rámci trestního řízení. Manželka již nevidí žádný důvod pro pokračování manželství, manželství je trvale a nenapravitelně rozvráceno a manželka vyloučila jeho obnovu. Pokud jde o nezletilé, tak ohledně jejich péče se snaží manželé komunikovat. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil. 3. Vzhledem k tomu, že manželka je státní občankou Ukrajiny, zabýval se soud nejprve pravomocí českých soudů věc projednat a rozhodnout a použitelností právního řádu. Podle čl. 30 odst. 2 dvoustranné mezinárodní smlouvy o právní pomoci v občanských věcech mezi Českou republikou a Ukrajinou, která byla v České republice vyhlášena pod [číslo] Sb. m. s., ve znění Protokolu mezi Českou republikou a Ukrajinou, kterým se mění Smlouva mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech ([číslo] Sb. m. s.), jestliže v době zahájení řízení je jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. Podle čl. 30 odst. 4 téže smlouvy při projednávání návrhu na rozvod manželství v případě uvedeném v odstavci 2 tohoto článku je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. S ohledem na bydliště obou manželů na území České republiky mají české soudy pravomoc k projednání a rozhodnutí o rozvodu manželství účastníků a současně je aplikován s ohledem na výše uvedené český právní řád. 4. Manželka při svém účastnickém výslechu uvedla, že na začátku manželství nebyly problémy, ty začaly až s odstěhováním se do Anglie. Dle manželky pramenily problémy z agrese manžele, který s ohledem na své zaměstnání someliéra požíval alkohol. Manželé jsou nyní spolu v kontaktu, mezi manželi jsou však neshody, manžel manželku slovně napadá, manželka již v minulosti dávala souhlas s trestním stíháním manžela. Jako příčinu rozvratu manželství manželka uvádí manželovo nestabilní chování, vyloučila obnovu manželství. [příjmení] dcerám byla situace vysvětlena, myslí si, že situaci pochopily. Již dříve byl podán návrh na rozvod manželství, avšak manželé se opět k sobě vrátili, manželka se pokusila o zachování rodiny. Dne [datum] se manželka opět od manžela odstěhovala. 5. Manžel při svém účastnickém výslechu uvedl, že během 16 let bylo manželství z převážné většiny šťastné. Problémy byly ohledně odlišných názorů a hádek. Manželé se odstěhovali do Anglie, ze strany manželky, tchýně i švagrové bylo manželovi neustále něco vyčítáno, že dostatečně nepracuje, poté byl vyčítán manželovi alkohol, se kterým manžel 20 let pracoval. Mezi manželi docházelo k slovnímu napadání, občas byl na vině alkohol u obou manželů. Manžel uvedl, že proti němu bylo vedeno trestní řízení ve věci krádeže a vyhrožování. Šlo o situaci, kdy manželka odešla z domu i s věcmi, které náleží do společného jmění manželů, manžel zjistil, že manželka věci rozdává, šlo například o jeden svícen. Manžel manželku vyhledal a žádal o jeho navrácení, to však manželka odmítla, tak manželce vyškubl z ruky mobilní telefon, který si chtěl vzít do zástavy. Je pravdou, že manželce vyhrožoval. Jako příčinu rozvratu manželství manžel uvádí zveličování problémů, alkohol, soužití s tchýní. Manželé spolu od března nežijí, situaci nezletilým dětem vysvětlili, chybí jim společně trávený čas, avšak je pravdou, že nechtějí vidět již hádky. Manžel uvedl, že manželku má rád, jeho chování s tím nikterak nesouvisí. Manžel přiznal mimomanželské vztahy, avšak to bylo vždy, když manželé žili odloučeně. 6. Z oddacího listu účastníků bylo prokázáno, že manželé manželství uzavřeli dne [datum] před [stát. instituce]. 7. Z výpisů z centrální evidence obyvatel manžela a z centrální evidence cizinců manželky soud zjistil, že manželé jsou svéprávní. U manželky je uvedeno státní občanství Ukrajina, u manžela státní občanství Česká republika. Z výpisů insolvenčního rejstříku obou manželů soud zjistil, že neprochází předmětnou evidencí. 8. Z rodných listů nezletilé [jméno], narozené [datum], a nezletilé [jméno], narozené [datum], soud zjistil, že jako rodiče jsou uvedeni [celé jméno manžela] [příjmení] [příjmení]. 9. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], soud zjistil, že byla schválena dohoda rodičů ohledně péče o nezletilou [jméno] a nezletilou [jméno] pro dobu před a po rozvodu manželství s tím, že nezletilé byly svěřeny do střídavé péče obou rodičů. Rozsudek nabyl právní moci. 10. Podle § 755 odst. 1 a 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu a) se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo b) se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. 11. Z provedeného dokazování vyplynulo, že existence hlubokého rozvratu manželství s rysy trvalosti a nenapravitelnosti je v předmětném případě bezpochyby dána. Pokud jde o hodnocení příčin rozvratu manželství, tyto zpravidla nespočívají na straně jednoho z manželů, avšak v tomto případě lze dospět k závěru, že jsou významně spatřovány na straně manžela. V důsledku konfliktů obou manželů, které mezi nimi panovaly, a které byly zapříčiněny v některých případech požitím alkoholu, docházelo ze strany manžela k jednáním, která již překročila určitou hranici a byla kvalifikována jako trestný čin, což jasně bylo v řízení prokázáno, a to shodnou výpovědí obou manželů. V důsledku těchto zcela zásadních skutečností došlo mezi manželi k citovému odcizení do té míry, že manželka si již společné soužití neumí představit. Nebylo zjištěno, že by rozvod byl v rozporu se zájmy některého z manželů či nezletilých dětí. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen „z. ř. s.“), podle kterého bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledků řízení. Náhradu nákladů řízení lze přiznat, odůvodňují-li to okolnosti případu.