117 C 4/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení shora uvedené částky se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od [datum] do zaplacení s poukazem na to, že žalované zapůjčila částku 137 108 Kč, zápůjčku měla žalovaná vrátit do konce roku 2021, což neučinila. 2. Ve věci byl vydán platební rozkaz čj.: 117 C 4/2022-8 ze dne 25. 5. 2022, který byl následně pro nedoručení do vlastních rukou žalované zrušen. 3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 4. Dne [datum] bylo ve věci jednáno podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“) v nepřítomnosti účastnic, když žalovaná se bez omluvy nedostavila, žalobkyně se dostavila nikoliv vlastní vinou až po skončení ústního jednání. 5. Soud v řízení provedl důkaz originálem uznání dluhu a dohodou o splátkách, v němž žalovaná co do důvodu – zápůjčky, uznala ke dni [datum] svůj dluh ve výši 137 108 Kč vůči žalobkyni s tím, že dále uznala, že dluh byl splatný nejpozději do [datum]. Mezi účastnicemi byla dále uzavřena dohoda o zaplacení splatného dluhu ve splátkách po 1 000 Kč počínaje únorem 2022 pod automatickou ztrátou výhody splátek, nebude–li splátka řádně a včas zaplacena. Výslovně bylo v dohodě sjednáno, že dohoda nemění původní splatnost dluhu ze zápůjčky. 6. Podle § 2390 občanského zákoníku přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného dluhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2393 odst. 1 věty první občanského zákoníku je zápůjčka vratná tak, jak určila smlouva o zápůjčce. 7. Podle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj peněžitý dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením. 8. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 9. V projednávaném případě soud z uznání dluhu prokázal, že mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně zapůjčila žalované nejpozději do [datum] částku 137 108 Kč. Jak prokazuje nevyvrácený důkaz z uznání dluhu, dluh žalované ze zápůjčky ke dni [datum] trval, žalovaná v řízení ani netvrdila, že by na zápůjčku cokoliv zaplatila. Soud proto shledal žalobu po právu a podle § 2390 a § 2393 odst. 1 občanského zákoníku uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku. 10. Protože nezaplacením peněžitého dluhu ve lhůtě splatnosti se žalovaná dostala do prodlení, zavázal ji soud podle § 1968 a § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., k zaplacení úroku z prodlení v zákonné výši tak, jak uvedeno v I. výroku tohoto rozsudku, když soud nemůže jít nad rámec žaloby a úrok byl žalován až od [datum]. 11. Co do zbytku byl nárok na úrok z prodlení jako nedůvodný zamítnut, neboť k prvnímu dni prodlení žalované dne [datum] činila sazba zákonného úroku 8,5 % ročně. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 7 156 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 6 856 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za jeden úkon dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.