18 C 12/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na výživné neprovdané matky za období od [datum] do [datum]. Nárok je odůvodněn tvrzením, že žalobkyni se dne [datum] narodil syn [jméno] [celé jméno žalovaného]. Otcem nezletilého [jméno] je žalovaný. Žalobkyně je svobodná, je na rodičovské dovolené. Žalovaný žalobkyni nepřispěl na její výživu žádnou částkou. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, k věci uvedl, že žalovaná mu dluží velké peníze. 2. Soud provedl v řízení důkaz rodným listem nezletilého [jméno] [celé jméno žalovaného], rozsudkem o úpravě jeho poměrů, doklady o příjmech žalobkyně a účastnickou výpovědí žalobkyně i žalovaného. Mezi účastníky nebylo sporu o tom, že žalovaný na výživu žalobkyně dosud nepřispěl žádnou částkou. [příjmení] listem nezletilého a rozsudkem [název soudu] č. j. [číslo jednací] ze dne 13. 7. 2022 bylo prokázáno, že nezletilý [jméno] [celé jméno žalovaného] se narodil dne [datum] z rodičů [celé jméno žalobkyně] a [celé jméno žalovaného]. Shora citovaným rozhodnutím byla schválena dohoda rodičů, podle které byl nezletilý [jméno] svěřen do péče matky a otec se zavázal platit na nezletilého [jméno] počínaje od [datum] výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Při rozhodování o výživném vycházel soud ze zjištění, že matka má celkem čtyři vyživovací povinnosti k nezletilým dětem, její příjem tvořil rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně a invalidní důchod ve výši 5 245 Kč měsíčně. Otec pracoval jako barman - číšník s příjmem 15 000 Kč až 16 000 Kč měsíčně čistého. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Podle oznámení úřadu práce byl matce přiznán rodičovský příspěvek ve výši 10 000 Kč měsíčně, dále dle oznámení ČSSZ matka pobírá invalidní důchod 1. stupně ve výši [částka] měsíčně. Z důchodu jsou prováděny exekuční srážky na výživné pro děti v celkové výši [částka] měsíčně. Z účastnické výpovědi žalobkyně bylo zjištěno, že účastníci ukončili společné soužití před narozením nezletilého [jméno]. Žalobkyně bydlí v tréninkovém bydlení, jedná se o garsonku, náklady na bydlení činí od ledna celkem 6 000 Kč měsíčně. Dále platí běžné výživné na děti ve výši 1 800 Kč měsíčně a z důchodu se jí strhává něco přes 3 000 Kč na dlužné výživné. V souvislosti se zdravotním stavem si žalobkyně doplácí 500 Kč na léky na epilepsii. Z účastnické výpovědi žalovaného bylo zjištěno, že bydlí ve sdíleném bytě spolu dalšími třemi osobami, za bydlení platí 6 000 Kč měsíčně. Příjmy žalovaného činí 15 000 Kč až 16 000 Kč měsíčně, z toho platí výživné 3 000 Kč měsíčně, dále zdravotní pojištění ve výši 2 500 Kč měsíčně a splácí půjčku 3 000 Kč měsíčně. [příjmení] se pohybují kolem 200 Kč denně, protože mají nasmlouvané skupiny, které jsou zaplacené předem. Dříve žalovaný pracoval v [anonymizováno], v únoru byl propuštěn, čistý příjem se pohyboval kolem 25 000 až 27 000 Kč měsíčně. Žalovaný kromě nezletilého [jméno] jiné vyživovací povinnosti nemá. Vždy, když se žalovaný s žalobkyní a se synem vidí, jdou na nákup, kupuje věci hlavně pro syna, je to pravidelně ve středu a v neděli, průměrně se hodnota nákupu může pohybovat kolem 500 Kč. Ze smlouvy o podnájmu bytu ze dne [datum] a z dodatků k této smlouvě bylo zjištěno, že žalobkyni byl organizací [jméno] poskytnut podnájem bytu v [obec a číslo] [část obce], podnájemné bylo od [datum] zvýšeno na částku 6 500 Kč měsíčně. Žalobkyně k tomu uvedla, že v mezidobí jí byl přidělen magistrátní byt o velikosti 2+kk, celková výše nákladů na bydlení bude činit 10 500 Kč měsíčně, v novém bytě by měla začít bydlet od [datum]. 3. Na základě provedených důkazů soud učinil skutkový závěr, že se dne [datum] účastníkům, kteří nikdy nežili v manželství, narodil syn [jméno], který byl svěřen do péče žalobkyně, žalovaný se zavázal platit výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně počínaje od prosince 2021. Účastníci v rozhodném období nevedli společnou domácnost a žalovaný na výživu žalobkyně nepřispěl žádnou částkou. Žalobkyně je na rodičovské dovolené, pobírá invalidní důchod 1. stupně, má další vyživovací povinnosti k nezletilým dětem. Žalovaný pracuje s výdělkem kolem 15 000 Kč až 16 000 Kč měsíčně čistého, počátkem letošního roku však byl v jiném zaměstnání schopen dosahovat výdělků ve výši kolem 26 000 Kč měsíčně čistého. Jiné vyživovací povinnosti žalovaný nemá. 4. Podle § 920 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li matka dítěte provdána za otce dítěte, poskytne jí otec dítěte výživu po dobu dvou let od narození dítěte a přispěje jí v přiměřeném rozsahu na úhradu nákladů spojených s těhotenstvím a porodem. 5. S ohledem na zjištěné skutečnosti soud dospěl k závěru, že žaloba je částečně důvodná. Žalobkyně se oprávněně domáhá příspěvku na svoji výživu po dobu dvou let jako neprovdaná matka ve smyslu výše citovaného ustanovení zákona o rodině, žalovaný má povinnost žalobkyni přiměřené výživné po tuto dobu poskytnout. Účastníci nevedli od narození nezletilého společnou domácnost, žalovaný dosud výživu žalobkyně žádným způsobem nezajišťoval. Při rozhodování o výši výživného přihlédl soud ke skutečnosti, že žalovaný má jednu vyživovací povinnost k nezletilému dítěti ve výši 3 000 Kč měsíčně, za přiměřené výživné soud proto s přihlédnutím k výdělkovým možnostem a schopnostem žalovaného považuje částku 2 500 Kč měsíčně, ve zbývající části byla žaloba zamítnuta. Výživné bylo žalobkyni přiznáno podle žaloby ode dne narození nezletilého [jméno], s tím, že vyživovací povinnost žalovaného k žalobkyni bude ukončena uplynutím 2 let od narození nezletilého, tedy dnem [datum]. 6. Dluh na výživném byl vyčíslen jako výživné za 9 kalendářních měsíců (prosinec 2021 až srpen 2022 2013) po 2 500 Kč a za poměrnou část měsíce listopadu 2021 ve výši 833 Kč, celkem tedy 23 333 Kč. Žalovanému bylo umožněno tento dluh zaplatit v přiměřené lhůtě navazující na právní moc rozsudku. 7. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, kdy žalobkyně měla ve věci větší úspěch než žalovaný, ale v souvislosti s tímto řízením jí žádné náklady nevznikly.