208 C 23/2022-56 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou smlouvu o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno] č. [bankovní účet], kterým se žalované zřídil běžný účet, k účtu byla vydána karta a možnost přímého bankovnictví včetně certifikátu. Dne 13. 3. 2018 pak byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterou žalobkyně umožnila debet ve výši 2 000 Kč na dobu neurčitou. V případě čerpání byl úvěr úročen úrokem ve výši 21,88 % ročně. Žalovaná překročila tento limit a úvěr přes výzvu žalobkyně neuhradila, žalobkyně proto odstoupila od smlouvy o vedení účtu dopisem ze dne 16. 2. 2021. Ke dni zrušení účtu byl na účtu žalované nedoplatek ve výši 3 007,23 Kč. Žalovaná byla opakovaně k úhradě vyzvána, peníze však neuhradila. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavila, soud proto jednal v její nepřítomnosti. 3. Podle předložené smlouvy o vedení účtu uzavřela žalobkyně se žalovanou smlouvu o zřízení a vedení balíčku [anonymizováno] č. [bankovní účet], kterým se žalované zřídil běžný účet, k účtu byla vydána karta a možnost přímého bankovnictví včetně certifikátu. Dne 13. 3. 2018 pak byla mezi účastnicemi uzavřena smlouva o povoleném debetu, kterou žalobkyně umožnila debet ve výši 2 000 Kč na dobu neurčitou. V případě čerpání byl úvěr úročen úrokem ve výši 21,88 % ročně. Žalovaná překročila tento limit a úvěr přes výzvu žalobkyně neuhradila, žalobkyně proto odstoupila od smlouvy o vedení účtu dopisem ze dne 16. 2. 2021. Ke dni zrušení účtu byl na účtu žalované nedoplatek ve výši 3 007,23 Kč. Žalovaná byla opakovaně k úhradě vyzvána, peníze však neuhradila. 4. Z platební historie smlouvy (výpisu) bylo prokázáno, že žalovaná úvěr čerpala, ale podle smlouvy nezaplatila. Jak dokládá výzva ke splacení dlužné částky, věřitel úvěr ke dni 9. 3. 2021 podle úvěrových podmínek zesplatnil a vyzval žalovanou k zaplacení. Z platební historie smlouvy dále vyplývá, že ke dni zesplatnění činil zůstatek jistiny částku 3 007,23 Kč. 5. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na úvěr vzniklý přečerpáním povoleného debetu na účtu zaplatila více, než připouštěla žalobkyně, ať již před zesplatněním úvěru, či poté. Soud tedy vycházel z toho, že nic uhrazeno nebylo. 6. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně a žalovaná sjednaly dne 15. 9. 2014 smlouvu o vedení účtu, poté dne 13. 3. 2018 byla k této smlouvě uzavřena smlouva o povoleném debetu, podle které žalovaná čerpala úvěr ve výši 3 007,23 Kč, vzniklý přečerpáním této částky a nesplnění podmínek smlouvy. V důsledku toho došlo ze strany žalobkyně k odstoupení od smlouvy a žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, což neučinila. 7. Podle § 2395 o. z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 8. Ze shora uvedeného vyplývá, že žalovaná nesplnila v celém rozsahu svou povinnost vrátit úvěr, který podle platné smlouvy o povoleném debetu čerpala. Proto soud žalobě v plném rozsahu vyhověl. Vedle nároku na zaplacení jistiny žalobkyni vznikl nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., a to nejpozději ode dne následujícího po splatnosti dané lhůtou k plnění po zesplatnění. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 692 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 007,23 Kč sestávající z částky 1 000 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 200 Kč ve výši 1 092 Kč.