210 C 166/2022-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení částky 11 416,24 Kč spolu s příslušenstvím, s odůvodněním, že dne 5. 5. 2020 uzavřela se žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 11,75 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Žalovaný splátky následně neplnil řádně a včas, proto došlo ke dni 14. 2. 2022 k zesplatnění úvěru, o kterém byl žalovaný informován. Dlužná částka ke dni 11. 5. 2022 činila 14 072,39 Kč, která se skládá z jistiny ve výši 10 296,24 Kč, poplatků ve výši 1 120 Kč, smluvního úroku ve výši 2 259,30 Kč a úroku z prodlení ve výši 396,85 Kč. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalovaného, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl, na výzvu soudu nereagoval, soud proto věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů, když žalobkyně předem vyslovila svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. 4. Ze smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 5. 5. 2020 [číslo] včetně všeobecných obchodních podmínek a podmínek osobních kreditních karet bylo zjištěno, že dne 5. 5. 2020 žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o osobní kreditní kartě [číslo]. Na základě smlouvy byl žalovanému poskytnut revolvingový úvěr až do výše limitu 10 000 Kč, který byl žalovaný oprávněn čerpat prostřednictvím kreditní karty. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni poskytnuté peněžní prostředky spolu se smluvenými úroky ve výši 11,75 % p. a. v pravidelných měsíčních splátkách ve výši poměrné části vyčerpané jistiny úvěru. Z Odstoupení od smlouvy ze dne 31.1.2022 bylo vzato za prokázané, že žalobkyně uvedeného dne odstoupila od smlouvy, uzavřené se žalovaným, jak shora uvedeno, z důvodu porušování smluvních povinností ze stran žalovaného. Z přehledu transakcí a z výpisu z účtu ke kreditní kartě bylo prokázáno porušování závazku ze strany žalovaného a pohyb na účtu. 5. Ohledně skutkového stavu soud po zhodnocení výše provedených důkazů učinil závěr, podle něhož byl žalovanému poskytnut úvěr, žalobkyně i žalovaný jako dlužník se při uzavření smlouvy dohodli na konkrétních podmínkách, za kterých bude žalovanému úvěr poskytnut - tedy s jak vysokým smluvním úrokem, poplatkem za poskytnutí a jakou formou bude žalovaný úvěr splácet, včetně sankcí, které budou následovat v případě, přestane – li žalovaný dlužnou částku včetně dohodnutého úroku splácet řádně a včas podle dohody. Žalovaný po faktickém čerpání úvěru od žalobkyně své povinnosti porušil, poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nesplácel. Žalobkyně proto odstoupila od smlouvy, čímž se stal úvěr za předčasně splatným a vyzvala žalovaného k jednorázové úhradě dluhu, avšak marně. 6. Z hlediska právního zhodnocení věci dospěl soud k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 až § 2400, § 1802 až § 1806 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (o. z.). Jak bylo prokázáno, žalovaný poté. co porušil povinnost, k níž se ve smlouvě o úvěru zavázal, konkrétně přestal úvěr podle dohody splácet, žalobkyně v souladu s VOP, tedy důvodně prohlásila úvěr za předčasně splatný (viz § 1931 citovaného zákona) a vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky jednorázově, výzvu k zaplacení celkové dlužné částky včetně jejího vyčíslení žalovanému doporučeně odeslala na poslední pro něj známou adresu, rovněž v souladu s VOP. Žalovaný dlužnou částku dobrovolně neuhradil, proto se žalobkyně obrátila na soud. Z uvedených důvodů soud shledal žalobu důvodnou. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 11 416,24 Kč sestávající z částky 3 x 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně 3 x paušální náhrady výdajů ve výši 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z nákladů řízení vyjma soudního poplatku.