218 C 88/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala zaplacení částky 3 120 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný jako vlastník níže uvedeného vozidla neuzavřel pojištění odpovědnosti z provozu vozidla. Dále se žalobkyně domáhala zaplacení částky 300 Kč jako poplatku spojeného s mimosoudním vymáháním práva na příspěvek. 2. Soud ve věci nařídil ústní jednání na den 18. 10. 2022. Žalobkyně se k jednání nedostavila, svou neúčast předem písemně omluvila, na žalobě v celém rozsahu setrvala. Žalovaný se k jednání též nedostavil, ve věci se nevyjádřil, na svou obranu nic neuvedl. 3. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a závěru o skutkovém stavu: Žalovaný nebyl v období od 5. 7. 2019 do 21. 8. 2019 vlastníkem ani provozovatelem vozidla [registrační značka] (Peugeot 307), neboť vozidlo bylo v této době evidováno na [jméno] [příjmení], a to do 22. 8. 2019. Pokud žalobkyně v rámci doplnění dokazování předkládala k důkazu kupní smlouvu ze dne 23. 6. 2019, soud zjistil, že smlouva sice byla uzavřena mezi [jméno] [příjmení] jako prodávajícím a [celé jméno žalovaného] jako kupujícím, avšak v době, kdy v registru vozidel byl evidován jiný vlastník. [příjmení] [jméno] [příjmení] byl následně zapsán do registru vozidel jako provozovatel a vlastník předmětného vozidla v období od 22. 8. 2019 do 12. 9. 2019. 4. Podle ustanovení § 1 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“), nestanoví-li tento zákon jinak, a) musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené, b) může na dálnici, silnici, místní komunikaci a účelové komunikaci, s výjimkou účelové komunikace, která není veřejně přístupná, provozovat vozidlo pouze ten, jehož povinnost nahradit újmu způsobenou provozem tohoto vozidla je pojištěna podle tohoto zákona; povinnost pojištění odpovědnosti musí být splněna i v případě ponechání vozidla na pozemní komunikaci. 5. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti, vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2 cit zákona. To neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 6. Podle ustanovení § 4 odst. 2 zákona o pojištění odpovědnosti, se při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Odst. 7 pak stanoví, že výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu. Vyhláška Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se prování zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve znění účinném od 1. 1. 2018 v ustanovení § 2 odst. 1 písm. h) stanoví výši denní sazby příspěvku pro shora uvedené vozidlo na částku 65 Kč. Dle ustanovení § 2a citované vyhlášky činí výše nákladů České kanceláře pojistitelů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla 300 Kč. 7. Jelikož bylo zjištěno, že žalovaný v období od 5. 7. 2019 do 21. 8. 2019 nebyl vlastníkem ani provozovatelem vozidla [registrační značka], nevznikla mu ve smyslu shora citovaného ustanovení § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti povinnost zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti dle § 1 odst. 2 uvedeného zákona, stejně jako i povinnost k zaplacení paušální částky nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva stanovený citovanou vyhláškou na 300 Kč. Vzhledem k uvedenému soud žalobu jako nedůvodnou zamítl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť ve věci úspěšnému žalovanému nevznikly žádné náklady řízení.