223 C 220/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaná byla přihlášeným držitelem televizního přijímače, nedostála však své zákonné povinnosti zaplatit v plném rozsahu televizní poplatek za dobu od února 2019 do prosince 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, zmínila však, že splnila oddlužení v rámci insolvenčního řízení. 3. Podle předloženého potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků je žalovaná přihlášena jako držitel přijímače od listopadu 2018, odhlášení není evidováno. Tomu odpovídá i specifikace dluhu za období od února 2019 do prosince 2020. V té době činil televizní poplatek částku [částka] měsíčně. Žalovaná byla podle předloženého dopisu a doručenky vyzvána k zaplacení dluhu upomínkou ze dne [datum]. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by na televizním poplatku něco za toto žalované období zaplatila. 4. Z úřední činnosti soud zjistil, že usnesením Krajského soudu v Praze čj. [insolvenční spisová značka] ze dne [datum] bylo prohlášeno, že došlo ke splnění oddlužení a bylo rozhodnuto o osvobození žalované od placení pohledávek. Z tohoto usnesení vyplývá, že ke schválení oddlužení plněním splátkového kalendáře došlo dne [datum] a na základě shora citovaného usnesení bylo rozhodnuto o osvobození v tom smyslu, že proti žalované nelze vymáhat žádnou pohledávku vzniklou před povolení oddlužení, a to ani příslušenství k této pohledávce náležející. Ze shora uvedeného soud učinil následující skutkový závěr. Žalobkyně je provozovatelem veřejného televizního vysílání a příjemcem televizních poplatků. Televizní poplatek od roku 2008 činil [částka] měsíčně. Žalovaná od února 2019 do prosince 2020 televizní poplatek nezaplatila, ačkoli k tomu byla řádně a v přiměřené lhůtě vyzvána. Protože usnesení o úpadku s výzvou k podávání přihlášek pohledávek bylo zveřejněno dne [datum], bylo možné přihlásit pohledávku žalobkyně do [datum], proto soud vyhodnotil, že po schválení oddlužení dne [datum] nebylo možné žalobkyni v tomto řízení přiznat dlužné poplatky počínaje únorem 2019 do června 2019. 5. Podle § 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání bez ohledu na způsob příjmu (dále jen„ televizní přijímač”). Poplatníkem televizního poplatku je podle § 3 odst. 2 uvedeného zákona fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní, případně drží nebo z jiného právního důvodu alespoň jeden měsíc užívá televizní přijímač. Každý poplatník má ohlašovací povinnost, za poplatníka se ale podle § 3 odst. 4 uvedeného zákona považuje i osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků, jestliže je odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, ledaže písemným čestným prohlášením oznámí opak. 6. Podle § 7 odst. 2 uvedeného zákona je-li poplatníkem fyzická osoba, je televizní poplatek splatný nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. Podle § 10 uvedeného zákona nezaplatí-li poplatník včas televizní poplatek nebo přirážku k poplatkům ani na základě výzvy provozovatele ze zákona, ve které bude stanovena přiměřená lhůta k úhradě, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněný domáhat se svého práva u soudu včetně zaplacení úroku z prodlení určeného předpisy práva občanského. 7. Ze shora uvedeného vyplývá, že žaloba byla podána částečně po právu. Žalovaná na televizních poplatcích nezaplatila v období od února 2019 do prosince 2020 celkem [částka], nicméně na poplatky od února 2019 do května 2019 (4 x [částka] = [částka]) nemá nárok z důvodu splnění oddlužení a osvobození žalované od placení pohledávek vzniklých před povolením oddlužení. Za této situace má žalobkyně nárok na zaplacení poplatků od června 2019 do prosince 2020 (19 x [částka] = [částka]). Žalobkyně v souladu se zákonem uplatnila i nárok na úrok z prodlení ve výši stanovené nařízení vlády č. 351/2013 Sb. žalobkyně se domáhala úroku z prodlení kapitalizovaného pouze do [datum]. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka], přičemž tato částka představuje 65,22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 82,61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 17,39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. a z částky [částka] za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. včetně dvou paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].