230 C 24/2022-40 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy odebírala žalovaná od [právnická osoba], s.r.o. zemní plyn a s touto dodávkou spojené služby v odběrném místě [obec] – [část obce], [ulice a číslo]. Jelikož tento původní dodavatel plynu pozbyl oprávnění nebo schopnost dodávat plyn a žalovaná si v následujících třech dnech nezvolila jiného dodavatele plynu, v souladu s právní úpravou od 17.10.2021 zajišťovala dodávky plynu žalobkyně jako dodavatel poslední instance. 2. Žalobkyně vyúčtovala žalované za odběr plynu v období od 17.10.2021 do 22.11.2021 částky 1 036, 10 Kč, a to fakturou [číslo] splatnou dne 22.12.2021. Žalovaná však tuto částku neuhradila. Žalobkyně tak požadovala z dlužné částky i úrok z prodlení plynoucí od 23.12.2021 do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán elektronický rozkaz, proti kterému žalovaná podala včasný a odůvodněný odpor. V něm žalovanou částku nerozporovala, vymezila se však proti požadovanému úroku z prodlení. Tvrdila, že faktura a výzvy k zaplacení jí byly žalobkyně doručovány na adresu předchozího bydliště ([adresa]), kde již sedm let nebydlí a které nikdy nebylo odběrným místem zemního plynu. Veškerou korespondenci s původním dodavatelem plynu již vedla na adresu současného bydliště [ulice a číslo], [obec] - [část obce]. Povědomost o dlužné částce tak získala až po zaslání výzvy žalobkyně ze dne 22.7.2022, která byla již zaslána správně na adresu odběrného místa a současně bydliště žalované. 4. Ve věci dne 9.12.2022 tedy proběhlo jednání, při kterém byly provedeny následující důkazy. 5. Z oznámení dodávky v režimu dodavatele poslední instance ze dne 19.10.2021 a vyúčtování dodávky plynu z 2.12.2021 bylo zjištěno, že tyto písemnosti byly žalované zaslány na adresu [adresa]. Předžalobní upomínka ze dne 22.7.2022 již byla zaslána na adresu [adresa], jak vyplývá z této listiny včetně podacího archu z 22.7.2022 Nájemní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a manželi [příjmení] bylo zjištěno, že nájem bytu žalované na adrese [adresa]. 6. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalovaná dluží žalobkyni žalovanou částku a že dne 22.7.2022 byla žalobkyní vyzvána k jejímu zaplacení. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Žalobkyně jako dodavatel poslední instance dodala žalované plyn, který následně vyúčtovala a za který žalovaná ani po výzvě k zaplacení ze dne 22.7.2022 nezaplatila. Dále bylo prokázáno, že žalovaná je již sedm let nájemcem bytu na adrese odběrného místa. 8. Mezi žalobcem a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o.z. Tuto situaci ostatně ani žalovaná nerozporovala. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl žalobkyni jako prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o.z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na skutečnost, že žalované byl plyn dodán na základě § 12a odst. 5 zák.č. 458/2000 Sb., energetického zákona, žalobkyní jako dodavatelem poslední instance (nikoli na základě smluvního závazku) a faktura byla žalované zasílána nikoli na adresu odběrného místa a jejího bydliště, ale na adresu bývalého bydliště, kde se již sedm let nezdržuje, shledal soud vznik prodlení se zaplacením dlužné částky až od marného uplynutí lhůty stanovené k zaplacení výzvou žalobkyně ze dne 22.7.2022, tedy dnem 2.8.2022. Teprve ode dne 22.7.2022 se žalovaná o svém závazku dozvěděla a tedy až od této chvíle, resp. od marného uplynutí lhůty ve výzvě k zaplacení stanovené, jí lze přičítat zavinění za prodlení se zaplacením dluhu. Žalobní návrh v rozsahu úroků z prodlení za období od 23.12.2021 do 1.8.2022 soud tedy zamítl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1.000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 036 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze čtyř úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč. S ohledem na tíživou finanční situaci žalované, která je příjemce dávek státní sociální podpory, rozhodl soud k návrhu žalované o úhradě nákladů řízení ve splátkách po 500 Kč měsíčně.