7 C 31/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Manžel se domáhal rozvodu manželství s tím, že v průběhu manželství se mezi manžely postupně prohluboval nesoulad a rozdílné názory na rodinný život i celkové představy manželů o dalším soužití, a to i přes podstoupenou terapii v manželské poradně v r. 2018, konflikty byly stále častější. V důsledku toho vztahy mezi účastníky ochladly, manžel se odstěhoval v květnu 2022 na popud manželky. Manželé už možnost obnovení soužití odmítají a manželství je jen formálním svazkem. Manželka s rozvodem souhlasila, byť vyjádřený náhled na rodinné soužití zcela nepotvrdila, další tvrzení manžela o jejím údajném zavinění rozvratu popřela, naopak zdůraznila, že manžel jí neposkytl potřebnou pomoc po [anonymizována dvě slova]. Oba manželé se shodli v tom, že poměry jejich nezl. dětí jsou upraveny pravomocně a děti nový stav akceptovaly. 2. V řízení bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli manželství v roce 2013, oba jako prvé, oba jsou státní příslušníci ČR, poslední společné bydliště měli v okrese [obec], oba mají vzdělání středoškolské s maturitou. Mají nezletilou dceru [jméno], narozenou [datum] a nezletilého syna [jméno], narozeného [datum], kteří byli pro dobu po rozvodu svěřeni do péče matky rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum rozhodnutí] čj. [číslo jednací]. Dále bylo v řízení prokázáno, že účastníci již spolu nežijí a nehospodaří, manžel se z bydliště odstěhoval a následně si našel přítelkyni, nyní už oba manželé obnovení soužití vylučují. Na existenci častých konfliktů a opakovaně vyhrocených situací se manželé shodli, každý však spatřoval příčinu hádek u toho druhého. Manžel zdůraznil emoční labilitu manželky, která se rozhádala s rodinou a vyhrožovala sebevraždou, manželka to nepopřela, ale bagatelizovala vážnost takového jednání. Manželka naopak zdůraznila manželovu snahu dosáhnout na její úkor majetkových výhod – převodu spoluvlastnického podílu na nemovitosti, kterou vlastnila původně výlučně ona sama, připomněla i nedostatek pomoci ze strany manžela. Nebylo mezi manžely sporu, že nezletilé děti účastníků novou situaci akceptovaly, péče řádně probíhá a rodiče jsou schopni se o zásadních otázkách dětí dohodnout. 3. Soud postupoval podle § 755 odst. 1 občanského zákoníku – zák. č. 89/2012 Sb. (dále o.z.), podle něhož je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, soud může manželství rozvést, současně je podle § 756 o. z. povinen zjišťovat příčiny rozvratu manželství. V řízení byly naplněny podmínky pro rozvod, neboť trvalý rozvrat oba manželé potvrdili a shodli se i na základních oblastech tohoto nesouladu, především na častých a opakovaných hádkách, závěrem rozvod společně navrhli. 4. Pokud jde o hodnocení příčin rozvratu manželství, tyto zpravidla nespočívají na straně jednoho z manželů, v daném případě se postupně kumulovalo více problémů v oblasti rodinného života, především jde o rozdílnost povah obou manželů, rozdílné názory na soužití ve společné domácnosti i rozdílná očekávání či jiná hodnocení toho, jak ten který z nich projevoval své emoce a jakou váhu těmto projevům přikládal (jiná tvrzení se neprokázala), následkem toho oba manželé posléze přestali mít o soužití zájem, manžel se poté odstěhoval a navázal nový vztah. Tyto příčiny vedly k citovému ochládání mezi manžely do té míry, že soužití již nelze obnovit. 5. Ve výroku II. bylo rozhodnuto o náhradě nákladů řízení podle § 23 zák. 292/2013 Sb. (z.ř.s.), podle něhož v řízení o rozvod manželství je toto pravidlem.