8 C 29/2021 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se svým návrhem domáhal, aby soud určil, že je vlastníkem části pozemku parc. [číslo] o velikosti [výměra] s odůvodněním, že vlastnické právo k této části pozemku vydržel. Svůj návrh a důvod vydržení opíral o to, že jde o část pozemku, který sousedí s jeho pozemkem, tuto užívali jeho rodiče, kteří měli dům i pozemek, který je dnes v jeho vlastnictví v nájmu, on sám jej užívá již od roku 1994, kdy nabyl vlastnictví k domu a pozemku sousednímu. Po celou dobu užívá pozemek v tomto rozsahu, již v době koupě nemovitosti byl pozemek v tomto rozsahu oplocený, žalobce s oplocením nijak nehýbal. Na části pozemku jsou postaveny stavby, které jsou v jeho vlastnictví. Pozemek užívá v dobré víře, že vše co je oploceno mu vlastnicky patří, proti tomuto užívání nijak nebránila ani žalovaná. O tom, že by pozemek neměl být jeho, se dozvěděl teprve nedávno v souvislosti se zamýšleným využitím pozemku žalované. Snažil se o mimosoudní dohodu, jednání ale nevedla k žádnému výsledku. 2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že žalobce zakoupil dům od jejího otce, kterému byl vydán v restituci, pozemek od ní, neboť vlastnicí pozemku byla ona. Už v době, kdy její otec dům prodával, upozornil žalobce a jeho rodiče, že užívají i kus jeho pozemku. Plot nestál v současných hranicích, ale žalobce plot svévolně posunul. Vzhledem k tomu, že žalovaná je vlastníkem rozsáhlých pozemků, nemá možnost každý z nich fyzicky kontrolovat. Žalobce zřejmě posunul plot tak, že zabral část zarostlého pozemku, aniž by si toho žalovaná všimla. Zřejmě si myslel, že žalovaná si rozšíření pozemku nevšimne. Už v minulosti bez jejího souhlasu užíval i jiné její pozemky, nyní užíval i pozemek z druhé strany domu, na tom měl též černé stavby, ty odstranil dobrovolně. 3. Z kupních smluv vložených do katastru nemovitostí s právními účinky vkladu ke dni [datum] vzal soud za prokázané, že kupní smlouvou se stal žalobce vlastníkem pozemkových parcel [číslo] plocha o výměře [výměra] a parcely [číslo] o výměře [výměra], v k.ú. [obec]. Druhou smlouvou pak získal dům stojící na pozemku č. parc. [anonymizováno] včetně vedlejších staveb a venkovních úprav. Podle snímku pozemkové mapy a znaleckého posudku vypracovanému k prodeji těchto nemovitostí soud zjistil, že oba pozemky měli rozměr [výměra], znaleckým posudkem byl oceněn dům [adresa] a dále vedlejší stavby – kolna stáří 8 let o zastavěné ploše [výměra] a chlívky stáří 41 let o výměře [výměra]. Dle popisu objektu na straně 3 tohoto posudku bylo zjištěno, že předmětem ocenění jako vedlejší stavby shora uvedené byly pouze tyto dvě vedlejší stavby. Znalec do znaleckého posudku zapsal„ Na dvorku za domem je zděná kolna a zděné chlívky“. 4. Z protokolu o kontrolní prohlídce staveb ze dne [datum] bylo zjištěno, že na popud vlastníka pozemku – žalované byla dne [datum] provedena prohlídka na místě samém z důvodu staveb na cizím pozemku parc. [číslo] k.ú. [obec]. Přítomni byli oba účastníci a za MěÚ [příjmení] [jméno] [příjmení], [anonymizováno] a dále [jméno] [příjmení] jako zástupce žalované. Prohlídkou bylo zjištěno, že na pozemku [číslo] se nachází drobné hospodářské stavby v užívání žalobce, které se zavázal odstranit do [datum]. Na pozemku [číslo] je více staveb, jde o drobné hospodářské stavby na cizím pozemku. Žalobce předložil doklad o stavbě kůlny, povolení z roku 2005, z něhož nelze určit, o kterou stavbu se jednalo, neboť žádná nemá tyto rozměry. Stavba o rozměrech 2 x 2 metry – prádelna byla postavena na základě povolení [anonymizováno] z roku 1988. 5. Z výpisu z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] bylo zjištěno, že žalovaná je vlastníkem uvedené pozemku [číslo] k.ú. [obec] a dalších mnoha pozemkům ve shodném katastrálním území. Z fotografií bylo zjištěno, že žalobce k parkování zemědělských strojů a obsluze svého hospodářství využíval pozemek žalobkyně č. parc. [číslo], na tom měl umístěny části zemědělských strojů, dle snímku z ortomapy bylo zjištěno, že v současné době je tento pozemek vyklizen. 6. Ze snímků pozemkové mapy a ortomap z různých období od roku 1988 bylo zjištěno, že žalobce postupně část pozemku, která je předmětem tohoto řízení zastavěl hospodářskými stavbami, ještě v roce 2004 byl prostor před domem, který je předmětem sporu, zarostlý stromy a zelení, v současné době je zcela zaplněn stavbami, které podle snímků vznikly v rozmezí do roku 2006. 7. Z výpovědi svědků [jméno] [jméno], [jméno] [jméno], [jméno] [příjmení] a bývalého švagra [jméno] [příjmení] vzal soud za prokázané, že za doby, kdy dům měli v nájmu rodiče žalobce, byla vystavěna prádelna na části pozemku č. parc. [číslo], tato byla vystavěna [anonymizována dvě slova] [obec] a z jeho prostředků. Po celou dobu byl pozemek oplocen ve stejné hranici, jako je v současné době, a byl užíván žalobcem. 8. Z výslechu svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že byl přítomen šetření na místě samém, pořádným MěÚ [obec]. Pracuje jako pracovník firmy, která má zájem zakoupit část pozemku parc. [číslo] od žalované. Při práci geodeta, který měl vypracovat geometrický plán na oddělení tohoto pozemku, bylo zjištěno, že žalobce okupoval část pozemků žalované, dával za ní proto podnět na stavební úřad k jednání o odstranění těchto černých staveb. Při kontrole bylo zjištěno, že veškeré stavby byly postaveny bez povolení, bez ohlášení, vše je postaveno na pozemcích žalované. Při jednání řešili, proč žalobce tyto stavby na pozemku postavil, když jde o cizí pozemek, on řekl, že chtěl tento pozemek zakoupit od otce žalované. 9. Z výslechu svědkyně [jméno] [příjmení], [anonymizováno], pracovnice stavebního úřadu [anonymizováno] [obec] bylo zjištěno, že žalovaná dala podnět k uvedenému šetření s tím, že stavby žalobce stojí na jejím pozemku. Na místě bylo zjištěno, že je tam několik staveb, žalobce předložil doklady ke 2 z nich, ale protože u těchto souhlasů nebyla žádná situace a nebyl tam uveden ani pozemek, na kterém mají být postavené, nedá se přesně identifikovat, ke které z těchto staveb souhlas patří. Zahájili proto řízení o odstranění staveb, ale vzhledem k této žalobě je řízení přerušené do vyjasnění majetkových vztahů k pozemkům. Svědkyně se vyjádřila tak, že podle jejího názoru se žalobce vyjádřil, že stavby užívá už historicky. 10. Z ohlášení drobné stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že touto žádostí požádala matka žalobce [jméno] [příjmení] o souhlas s postavením zděné kolny o rozměrech 2 x 2m u domu [adresa]. Z ohlášení drobné stavby ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobce ohlásil drobnou stavbu – dřevěnou kůlnu o rozměrech 4 x 5m, pod bodem vlastnické právo k pozemku nebo jiné opravňující stavět je uvedeno vlastní pozemek. Pod bodem 2 – místo stavby parcelní číslo a druh pozemku, na kterém má být stavba realizována je zjevně jiným písmem dopsáno„ u domu [adresa]“. Dne [datum] pak [stát. instituce] sdělil žalobci, že nemá námitek proti této stavbě. Rovněž v tomto rozhodnutí není uvedeno parc. č. pozemku, opět je charakterizován pouze jako pozemek u domu [adresa]. 11. Podle § 3028 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen o. z.) se tímto zákonem řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. 12. Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku není-li stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných, jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé před dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 13. Podle § 3028 odst. 3 občanského zákoníku není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. 14. Vzhledem k tomu, že veškeré lhůty potřebné pro vydržení začaly běžet a i doběhly v době účinnosti zákona č. 40/1964 Sb. starý občanský zákoník (dále jen obč. zák.), ke vzniku vlastnického práva by tudíž došlo ještě za jeho účinnosti, postupoval soud podle tohoto právního předpisu. 15. Podle § 130 obč. zák. je-li držitel se zřetelem ke všem okolnostem v dobré víře o tom, že mu věc nebo právo patří, je držitelem oprávněným. V pochybnostech se má za to, že držba je oprávněná. 16. Podle § 134 odst. 1 zákona obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost Podle odst. 3 tohoto ustanovení do doby podle odstavce 1 se započte i doba, po kterou měl věc v oprávněné držbě právní předchůdce. Podle odst. 4 pro počátek a trvání doby podle odstavce 1 se použijí přiměřeně ustanovení o běhu promlčecí doby. 17. Jak vyplývá z právního předpisu, může vlastnické právo k nemovité věci vydržením nabýt pouze oprávněný držitel, který ji drží nepřetržitě po dobu 10 let. Z výpovědi všech svědků a z kupní smlouvy bylo prokázáno, že žalobce zakoupil pozemek a dům na něm stojící v roce 1994, vlastnické právo bylo