10 C 41/2023-23 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vyklizení žalované z výše označeného bytu. Uvedla, že je výlučnou vlastnicí nemovitosti, v níž se předmětná bytová jednotka nachází. Dne [datum] žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o nájmu bytu na dobu určitou, od 1. 11. ý 2019 do [datum], dodatkem [číslo] ze dne [datum] byla následně předmětná smlouva o nájmu se žalovanou prodloužena do dne [datum]. Nájemné bylo původně stanoveno ve výši 7 000 Kč měsíčně se splatností vždy do každého 5. dne v měsíci, za který je nájem placen. Pro rok 2023 bylo nájemné žalované předepsáno splátkovým kalendářem nájmu ze dne [datum] s uvedením sjednané částky nájmu a dnem jeho splatnosti po započítání inflační doložky ve výši 7 498,51 Kč. 2. Žalovaná počátku nájemního vztahu nájemné řádně hradila, avšak od června 2023 a dále již zůstal nájem nezaplacen. Žalovaná nereagovala ani na opakované výzvy žalobkyně k úhradě dlužných částek. V době, kdy žalobkyně podávala ke zdejšímu soudu žalobu na vyklizení žalované z bytu, zůstávalo ze strany žalované neuhrazeno nájemné za měsíc červen, srpen a září 2023, žalovaná ale neplatila ani v dalších následujících měsících. Žalobkyně nemá zájem na dalším prodloužení nájemního vztahu se žalovanou, ten proto zanikl dnem [datum]. 3. I po skončení nájemní smlouvy však žalovaná byt užívá, avšak žádné plnění, odpovídající nájemnému, žalobkyni neplatí. Vždy opakovaně slibuje, že byt vyklidí a předá, k faktickému vyklizení bytu však nedochází. Žalobkyni proto nezbývá, nežli se vyklizení žalované domáhat soudní cestou, když ani na předžalobní upomínku ze dne [datum] žalovaná nereagovala 4. Žalovaná učinila nesporným, že neplatila řádně nájemné, nájemní vztah se žalovanou skončil, ale byt nadále užívá, byť od [datum] již žalovaná žádnou nájemní smlouvou nedisponuje. Za bydlení nic neplatí. Žalovaná je samoživitelkou, pečuje o jedno syna ve věku 9 let. Necelý měsíc žalovaná pracuje na základě Dohody o pracovní činnosti důkaz, tu má na dobu neurčitou. Výplatu zatím ještě neobdržela. Žije se synem sama. Připustila, že byla ze strany žalobkyně 3 x vyzvána k vyklizení bytu, ale žalovaná když nemá kam jít, nikdo s ní nejednal. Potvrdila, že sama k celému problému zůstala pasivní. 5. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne [datum] vzal soud za prokázanou existenci nájemní smlouvy mezi žalobci, jiní a žalo, nájemní smlouva se týkala výše označeného bytu. Z dodatku [číslo] k nájemní smlouvě ze dne [datum] bylo prokázáno, že nájemní smlouva na dobu určitou byla prodloužena do dne [datum]. Lze náhledu do katastru nemovitostí bylo prokázáno vlastnické právo žalobkyně k předmětné nemovitosti a bytů, který se v nemovitosti nachází. Z výzvy k bezodkladnému předání bytu ze dne [datum] a z předžalobní výzvy k vyklizení a předání bytu ze dne [datum] 3 bylo prokázáno, že žalobkyně vyzývala žalovanou k dobrovolnému vyklizení předmětného bytu a jeho předání žalobkyni. 6. Po zhodnocení provedených listinných důkazů dospěl soud ke skutkovému závěru, a podle něhož žalobkyně se žalovanou uzavřeli dne [datum] nájemní smlouvu k předmětnému bytu, nájemní smlouva byla uzavřena na dobu určitou, přičemž doba nájmu byla prodloužena dodatkem [číslo] ze dne [datum] do dne [datum]. Kterou dále bylo zjištěno, a to nesporným tvrzením obou účastníků, že za užívání předmětného bytu žalovaná od začátku června 2023 hradí ničeho. Prokázáno ale rovněž bylo, že žalobkyně je mimosoudní cestou vyzýval žalovanou k vyklizení předmětného bytu, avšak marně. 7. Podle § 1040 odst. 1 z. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, v platném znění, kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal. 8. S ohledem na skutkový závěr výše uvedeno, dospěl soud k právnímu závěru, a podle něhož bylo postaveno najisto, že žalovaná užívá předmětný byt ve vlastnictví žalobkyně bez právního důvodu, když nájemní smlouva k předmětnému bytu byla ukončena ke dni [datum]. Žalovaná však nadále byt užívá, a to proti vůli žalobkyně, což bylo prokázáno opakovanými výzvami žalobkyně k vyklizení předmětného bytu. Za této situace nezbývá, nešli žalobě vyhovět, neboť je třeba, aby vlastnické právo žalobkyně bylo chráněno – žalovaná tím, že bez souhlasu žalobkyně užívá byt ve vlastnictví, do tohoto vlastnického práva žalobkyni neoprávněně zasahuje. Takové jednání nemá oporu v zákoně, chráněný je naopak vlastník bytové jednotky, který se domáhá vyklizení osoby, zdržující se v bytové jednotce bez jakéhokoliv právního důvodu. 9. Pokud jde o lhůtu k vyklizení, soud prodloužil lhůtu k vyklizení žalované oproti požadavku žalobkyně o 2 týdny, když žalobkyně žádala, aby žalovaná vyklidila byt ve lhůtě do 15 dnů od právní moci rozsudku. K uvedenému postupu soud vedla skutečnost, že žalovaná pečuje o dosud nezletilého syna a bude proto především v zájmu tohoto nezletilého dítěte, aby měla žalovaná dostatečný časový prostor pro vyřešení bytové otázky. Soud se domnívá, že uvedený prodloužením lhůty nebude žalobkyně poškozena do té míry, že by lhůta k vyklizení žalované kategoricky prodloužena být nemohla. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 o. s. ř., kdy soud přiznal 100 % nákladů řízení ve věci úspěšné žalobkyně. Tyto náklady spočívají v soudním poplatku ve výši 5 000 Kč dále ve 4 úkonech dle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění, z tarifní hodnoty - při řízení o vyklizení bytu - 10 000 Kč, tedy 4 úkony po 1 500 Kč, k tomu 4 režijní paušály po 300 Kč. K nákladům řízení vyjma soudního poplatku soud podle § 137 odst. 3 o. s. ř. připočetl 21 % DPH, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně.