109 C 7/2023-21 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou u soudu domáhal po žalovaném zaplacení částky 30 000 Kč s tím, že tyto peníze žalovanému předal, ale žalovaný mu je v dohodnuté lhůtě nevrátil. 2. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. 3. Při jednání dne 6. 12. 2023 žalobce uvedl, že na žalobě trvá. Žalovaný uvedl, že o tom, že žalobci dluží tuto částku, ví, zaplatil by ji, ale nemá žádné finanční prostředky. Dodal, že přesto to všechno bylo trochu jinak, než to vypadá. 4. Soud v řízení provedl dokazování listinou – směnkou ze dne 2. 5. 2023 dále předžalobní upomínkou ze dne 2. 8. 2023 včetně doručenky a výslechem obou účastníků. 5. Z listiny – směnky datované dnem 2. 5. 2023 soud zjistil, že [celé jméno žalovaného] v uvedený den podepsal, že zaplatí [celé jméno žalobce] částku 30 000 Kč. Jako den splatnosti je na listině uvedeno datum 16. 6. 2023. 6. Z předžalobní upomínky ze dne 2. 8. 2023 soud zjistil, že žalobce prostřednictvím své obecné zmocněnkyně vyzval žalovaného k úhradě částky 30 000 Kč ve lhůtě 5 dnů od doručení upomínky s tím, že pokud k úhradě nedojde, bude k soudu podána žaloba. Podle doručenky datové zprávy upomínka byla žalovanému doručena dne 18. 8. 2023. 7. Z výpovědi žalobce soud zjistil, že žalovaný pro žalobce vykonával domluvené stavební práce. Žalobce žalovanému oproti potvrzení předával zálohy na práci a materiál. Jako poslední mu předal zálohu dne 13. 4. 2023 ve výši 50 000 Kč. Pak přišel problém s materiálem, práce se zastavily. Se žalovaným se sešli a domluvili se, že se práce ukončí, peníze se vyúčtují, a rozdíl, který nebyl prostavěn, žalovaný žalobci vrátí. Na částce 30 000 Kč se oba shodli. Jako záruku si napsali tu směnku. Pak ale splatnost uplynula a žalovaný peníze nevrátil, moc nekomunikoval, až když dostal výzvu od právníka, začal uvádět, že peníze nemá, že je bez práce. Pak žalovaný i navrhl, že by si ty peníze u žalobce odpracoval, že je bez práce stejně jen kvůli němu. Žalobce si ale své věci již vyřídil jinak. Na pokračování prací se účastníci nedohodli. Protože žalovaný peníze nevrátil ani v dodatečné lhůtě, žalobce se rozhodl podat žalobu. 8. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že v zásadě vůbec nepopírá průběh věcí, jak je popsal žalobce. Skutečně na základě dohody dělal pro žalobce stavební práce. Přebíral od něho zálohy a dostal i tu ve výši 50 000 Kč. Pak nastal problém s materiálem, za který ani jeden z účastníků nemohl. Práce se zastavily. V tu chvíli tak skončil jakýkoli příjem pro žalovaného. Žalovaný se ocitl se bez práce a bez peněz. Měl u žalobce stroje i nějaké lidi, kteří po něm chtěli zaplatit. Peníze proto použil, i část zálohy, kterou měl podle dohody žalobci vrátit. 9. Ke svým poměrům žalovaný uvedl, že přišel o všechno. O práci, o auto, o řidičský průkaz. Bydlí teď na ubytovně, platí výživné na čtyřletou dceru ve výši 4 000 Kč měsíčně. Aby na výživné měl, dělá nějaké práce pro majitele ubytovny, který mu dává cca 6 000 Kč měsíčně. Jinak nemá vůbec žádné příjmy. Dříve byl vojákem z povolání, dělal řidiče, nebo jako ochranka, nebo na stavbách. O řidičák přišel kvůli hlouposti, ještě by měl uhradit náklady trestního řízení asi 7 500 Kč. Z úřadu práce byl vyřazen, dostává příspěvek na bydlení 2 600 Kč měsíčně, ten je ale vyplácen rovnou majiteli ubytovny. Nyní v prosinci by mu měl být ŘP vrácen, už má od poloviny ledna 2024 předjednané místo řidiče u přepravní společnosti, kde by měl mít příjem 27 000 Kč. Teď ale nemá žádný majetek ani žádnou možnost, jak by peníze žalobci zaplatil. 10. Po takto provedeném dokazování se obě strany sporu před soudem pokusily o uzavření smíru. Žalobce uvedl, že by souhlasil i s nízkými splátkami, pokud by ale žalovaný opravdu splácel. Žalovaný uvedl, že by platil i větší splátky, ale musel by skutečně dostat tu práci. K uzavření soudního smíru nakonec nedošlo. Soud zjistil z vlastní činnosti, že žalovaný zdaleka nemá finanční závazky pouze k žalobci, ale dluží dalším osobám a společnostem, na jeho majetek je nařízena řada exekucí. 11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. 12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. 13. Soud v daném případě dospěl k závěru, že žalovaný se na úkor žalobce o žalovanou částku skutečně bezdůvodně obohatil, proto toto bezdůvodné obohacení musí žalobci vrátit. V řízení bylo prokázáno, a mezi účastníky to vůbec nebylo sporné, že kromě jiného i částku 30 000 Kč (obsaženou v záloze ve výši 50 000 Kč) žalovaný převzal jako zálohu na stavební práce a materiál, které nakonec neproběhly. Důvod, pro který bylo plnění žalovanému předáno, odpadl. Účastníci se shodli na tom, že žalovaný žalobci částku 30 000 Kč vrátí, dohodli se i na splatnosti, listinu nazvanou jako směnku, si podepsali jako záruku. V řízení nebylo prokázáno, a ani žalovaný to netvrdil, že by žalovanou částku, byť jen částečně žalobci uhradil. Proto soud žalobě vyhověl a žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 30 000 Kč uložil. 14. Podle výsledku sporu soud rozhodl také o nákladech řízení podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu, kdy žalobce byl ve věci plně úspěšný a náklady řízení mu vznikly ve výši zaplaceného soudního poplatku, to je ve výši 1 500 Kč. 15. Pokud jde o způsob zaplacení, soud sice výrazně přihlédl k nepříznivé majetkové a finanční situaci žalovaného, zohlednil i stanovisko žalobce, který netrval na zaplacení celé částky najednou, proto žalovanému neuložil zaplatit celou částku v zákonné třídenní lhůtě. Soud však nemohl s ohledem na všechny okolnosti případu stanovit ještě nižší splátky, či ještě delší jednorázovou lhůtu splatnosti (ohledně nákladů řízení). Takové rozhodnutí by nebylo ve vztahu k oběma stranám sporu spravedlivé, povyšovalo by zájmy žalovaného nad zájmy žalobce. Nižší splátky žalovaný mohl začít platit sám a dobrovolně už kdykoli dříve, vzhledem k dosavadní benevolenci žalobce je otázkou, zda by žalobce vůbec k podání žaloby přikročil. Z výše popsaných důvodů proto soud rozhodl o splátkách ve výši 5 000 Kč měsíčně počínaje měsícem lednem 2024 a o úhradě nákladů řízení do tří měsíců od právní moci rozsudku jak ve výrocích I. a II. uvedeno. 16. Soud ještě výslovně upozorňuje žalovaného, že splátky mu byly povoleny za situace, kdy tyto bude hradit pravidelně, ve stanovené výši a včas. Pokud se žalovaný byť jen s jednou splátkou dostane do prodlení, výhodu splátek tak ztratí, a celý dluh se stane splatným najednou.