20 C 27/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Manželka se u zdejšího soudu domáhala rozvodu manželství s odůvodněním, že manželé spolu nežijí, na rozvodu manželství jsou dohodnuti. Dle tvrzení manželky manžel nechce mít děti a to je hlavní důvod rozpadu vztahu. 2. Manžel se k návrhu na rozvod manželství připojil, souhlasil s tím, že manželé mají odlišný náhled na rodinný život. 3. Soud v řízení dospěl k tomuto závěru o skutkovém stavu. Manželství účastníků bylo uzavřeno dne [datum] před [stát. instituce] [anonymizováno]. Z tohoto manželství se žádné děti nenarodily. Manželé spolu od října 2021 nežijí a v současné době manželé nesdílejí domácnost, manžel má jiný partnerský vztah a došlo k vzájemnému odcizení. Oba mají opravdový zájem dosáhnout rozvodu. Manželé shodně uvedli, že příčinnou rozvratu jsou rozdílné názory na založení rodiny. 4. Na zjištěný skutkový stav soud aplikoval tuto právní úpravu. 5. Vzhledem k tomu, že manželka je státní občankou Ukrajiny, zabýval se soud nejprve posouzením pravomoci a použitelností právního řádu. Postupoval přitom podle článku 30 mezinárodní smlouvy o právní pomoci mezi Českou republikou a Ukrajinou vyhlášenou v České republice pod [číslo] Sb.m.s., podle kterého se rozvod manželství řídí právním řádem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době zahájení řízení. Jestliže v době zahájení řízení je ale jeden z manželů občanem jedné smluvní strany a druhý občanem druhé smluvní strany, řídí se rozvod manželství právním řádem smluvní strany, na jejímž území mají manželé společné bydliště. Jestliže má jeden z manželů bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, použije se právní řád té smluvní strany, jejíž justiční orgán obdržel návrh na zahájení řízení. V tomto případě je pravomoc dána justičnímu orgánu té smluvní strany, na jejímž území mají bydliště oba manželé. Pokud jeden z manželů má bydliště na území jedné smluvní strany a druhý na území druhé smluvní strany, při řízení o rozvod manželství je dána pravomoc justičním orgánům obou smluvních stran. Přitom justiční orgány obou smluvních stran, které budou projednávat návrh na rozvod manželství, použijí hmotné právo svého státu. Z uvedených ustanovení vyplývá, že je dána pravomoc (mezinárodní příslušnost) soudu České republiky a věc je třeba posoudit podle českého právního řádu. 6. Podle ust. § 755 zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen „o. z.“) může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení (odst. 1) Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo v rozporu se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let (odst. 2). 7. Podle § 756 o. z. soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství a přitom zjišťuje jeho příčiny. 8. Podle § 758 o. z. spolu manželé nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce. 9. Po právní stránce dospěl soud k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené zákonem pro rozvod manželství. Bylo prokázáno, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že obnovení manželského soužití nelze očekávat. O tom svědčí zejména délka období, po které spolu manželé nežijí, jakož i ochladnutí vzájemných sympatií a jiný partnerský vztah manžela. Oba manželé obnovení soužití naopak vylučují. Příčiny rozvratu manželství soud spatřuje zejména v rozdílných pohledech na založení rodiny, což vyústilo v citové odloučení. 10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto podle § 23 z.ř.s., když soud neshledal žádnou okolnost případu, která by přiznání náhrady nákladů řízení odůvodňovala.