208 C 147/2021-62 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že žalovaný se dne 3. 5. 2021 na lince [anonymizována dvě slova] hromadné dopravy provozované žalobkyní nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby na něm žalobkyně požadovala úhradu jízdného a přirážky k jízdnému, což žalovaný nezaplatil. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s odůvodněním, že uvedeného dne v hromadném prostředku žalobkyně necestoval, pokaždé si platí jízdenku, nikomu se neprokazoval a nic nepodepisoval. Je to již několikátý spor, který s žalobkyní vede. K nařízenému jednání se žalovaný bez omluvy nedostavil, ačkoli měl doručení řádně vykázáno, soud proto jednal v jeho nepřítomnosti. 3. Z předložené hlášenky kontrolora soud zjistil, že dne 3. 5. 2021 v 8:09 hod. byl žalovaný přistižen na lince [anonymizována dvě slova] v místě [anonymizováno] [obec] bez platné jízdenky. Stejnopis zápisu převzal, dne 3. 5. 2021 je zápis cestujícím podepsán. 4. Žalovaný uvedl, že uvedený zápis o přepravní kontrole nepodepsal, soud proto nařídil znalecký posudek, kterým by toto tvrzení bylo prokázáno. Žalovaný byl vyzván k zaplacení zálohy na provedení znaleckého posudku, tuto neuhradil, soud tak nemohl znalecký posudek provést a toto tvrzení žalovaného prokázáno nebylo. Shodné tvrzení uplatnil žalovaný ve spise Okresního soudu v Kladně sp. zn. 209 C 60/2021 i zde byl nařízen znalecký posudek, který nebyl proveden, neboť žalovaný jízdné a přirážku za 2 jízdy bez jízdenky před vydáním rozhodnutí zaplatil. Žalobkyně tak vzala žalobu v plném rozsahu zpět. 5. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zákona č. 266/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů (zákon o drahách) je cestující povinen prokázat se na výzvu osoby pověřené dopravcem platným jízdním dokladem. Podle § 18a zák. č. 111/1994 Sb. (silniční zákon) platí shodná úprava i v silniční dopravě. Co se rozumí jízdním dokladem, náležitostí jízdních dokladů a posuzování jejich platnosti stanoví § 4, 5 a 6 vyhlášky Ministerstva dopravy a spojů č. 175/2000 Sb. o přepravním řádu pro veřejnou, drážní a silniční dopravu. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zákona o drahách (obdobně podle 18a odst. 1 písm. c) silničního zákona) může dopravcem pověřená osoba uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému. Výše přirážky podle § 37 odst. 6 uvedeného zákona stanoví dopravce v přepravních podmínkách, přičemž tato nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. 6. V daném případě se prokázalo, že žalovaný cestoval hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, tedy využíval plnění přepravní smlouvy uzavřené podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“), avšak povinnost prokázat se kontrolorovi platným jízdním dokladem nesplnil. Povinnost k zaplacení jízdného (24 Kč) a přirážky (1 500 Kč) mu tedy byla uložena po právu. Soud proto žalobě zcela vyhověl tak, jak uvedeno ve výroku I. Kromě nároku na jistinu pohledávky vzniklo žalobkyni též právo na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ve znění účinném ke dni počátku prodlení (ke dni následujícímu po kontrole). 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 524 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.