210 C 225/2022-41 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že podle uzavřené smlouvy, uzavřené mezi žalovanou a právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba], [IČO], jako dodavatelem odebírala žalovaná jako odběratelka elektřinu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], avšak za realizovanou a odebranou spotřebu el. energie nezaplatila. Provedenou dodávku elkektřiny právní předchůdkyně žalobkyně žalované vyúčtovala fakturou [číslo] za období od 15. 6. 2019 do 18. 10. 2019 s nedoplatkem ve výši 9 120 Kč, faktura se stala splatnou dne 19. 11. 2019. Následně byla k uvedené faktuře vystavena opravná faktura [číslo] s přeplatkem ve výši 367 Kč se splatností ke dni 6. 12. 2019. Skutečná spotřeba odpovídá součtu těchto dvou faktur. Žalovaná ale neuhradila ničeho. Dále se žalobkyně po žalované domáhala smluvního poplatku pro případ porušení smlouvy ve výši 6 050 Kč. 2. Pohledávky za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky. Uvedená skutečnost byla žalované písemně oznámena. Žalovaná však zůstala nečinná, dlužnou částku dosud neuhradila. 3. Žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila, soud proto podle § 101 odst. 3 o. s. ř. jednal v její nepřítomnosti. Vycházel z listinných důkazů, založených ve spise. 4. Podle předložené smlouvy o dodávce plynu ze dne 10. 3. 2016 uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] a žalovaná smlouvu o dodávkách plynu do odběrného místa [ulice a číslo], [PSČ] [obec], na dobu neurčitou. Součástí smlouvy byly i Všeobecné obchodní podmínky dodávky plynu, jejichž obsah je soudu z úřední činnosti již znám a podle kterých byla žalovaná povinna platit nejen zálohy na odběr plynu, ale i fakturu obsahující vyúčtování ceny za dodávku plynu. 5. Jak dále vyplývá z předložené faktury, právní předchůdkyně žalobkyně vyúčtovala žalované spotřebu za období od 15. 6. 2019 do 18. 10. 2019 v celkové hodnotě 9 120 Kč se splatností 19. 11. 2019 + následně vystavila opravnou fakturu [číslo] s přeplatkem ve výši 367 Kč se splatností ke dni 6. 12. 2019. K ukončení smlouvy (odstoupením od smlouvy) došlo dopisem právní předchůdkyně žalobkyně, adresovaným žalované dne 8. 10. 2019. Jak dále vyplývá z předložené faktury, vyúčtovala žalobkyně žalované částku 6 050 Kč za předčasné ukončení smlouvy z důvodu neplnění povinností ze strany žalované. Následně byla žalovaná upomínána o zaplacení uvedených faktur a smlouva o postoupení pohledávky prokazuje aktivní legitimaci žalobkyně, když z uvedené smlouvy bylo vzato za prokázané, že pohledávku za žalovanou postoupila právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávky. 6. Žalovaná netvrdila, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by smluvní vztah ukončila dříve, než tvrdila žalobkyně, nebo že by na svůj dluh žalobkyni cokoliv zaplatila, ani že by její závazek zanikl z jiného důvodu. 7. Ze shora uvedených skutkových zjištění tak soud učinil následující závěr. Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely kupní smlouvu na dodávku elektřiny, podle které žalovaná ve shora uvedeném období odebrala od právní předchůdkyně žalobkyně elektřinu ve shora uvedené hodnotě, spotřeba jí byla vyúčtována fakturami se splatností, jak výše uvedeno. Jelikož žalovaná zůstávala v prodlení s platbami, byl jí vyúčtován též smluvní poplatek ve výši 6 050 Kč, když výše ve smlouvě dohodnutého poplatku byla stanovena ceníkem právní předchůdkyně žalobkyně. Žalovaná však ničeho nezaplatila. 8. Z hlediska právního zhodnocení věci soud uzavřel, že mezi žalobkyní a žalovanou vznikl právní vztah z kupní smlouvy uzavřené podle § 2079 a následujících zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) s přihlédnutím ke speciálním ustanovením energetického zákona. Žalovaná nesplnila svou základní povinnost kupujícího zaplatit za poskytnuté zboží (služby) kupní cenu podle § 2118 o. z. Vedle nároku na zaplacení jistiny vznikl prodávajícímu též nárok na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 200 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a odměny za právní zastoupení dle § 14b vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu. Jedná se o 3 úkony po 300 Kč, 3 režijní paušály po 100 Kč. Zástupce žalobkyně uvedl, že není plátcem DPH.