210 C 81/2023-39 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 15 559 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, [právnická osoba], [IČO], a žalovanou byla uzavřena dne [datum] smlouva o spotřebitelském úvěru [číslo] jejíž nedílnou součástí jsou smluvní podmínky, a na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované hotově peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, což žalovaná stvrdila svým podpisem na smlouvě. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaná ve smlouvě zavázala zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 885 Kč, jež představuje součet kapitalizovaným úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 7 626 Kč, částku za zpracování zápůjčky a za další péči o zákazníka ve výši 7 259 Kč a pojistného. Celkovou částku se žalovaná zavázala vrátit do [datum] formou 21 měsíčních splátek po 1 424 Kč. Žalovaná půjčku řádně a včas nesplácela, uhradila celkem 5 187,33 Kč. 2. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne [datum] s účinností od [datum] a tato skutečnost byla žalované oznámena. Žalobkyně požaduje pouze vydání bezdůvodného obohacení spočívajícího v dlužné jistině 9 812,67 Kč, představující rozdíl mezi poskytnutou jistinou ve výši 15 000 Kč a částkou ve výši 5 187,33 Kč zaplacenou žalovanou na tuto jistinu, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 312,78 Kč a úroků z prodlení v zákonné výši 8,50 % ročně z dlužné jistiny ve výši 9 812,67 Kč od [datum] do zaplacení. 3. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz, kterým soud žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Protože se však nepodařil elektronický platební rozkaz doručit do vlastních rukou žalované, byl usnesením zrušen. Usnesením mimo jiné byli účastníci vyzváni k vyjádření, zda souhlasí s tím, aby ve věci bylo soudem rozhodnuto bez nařízení jednání s poučením, nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě 10 dnů, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Žalovaná se nevyjádřila k žalobě, stejně tak se nevyjádřila ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě listinných důkazů předložených žalobkyní. 5. Soud provedl dokazování smlouvami o zápůjčce ze dne [datum] a ze dne [datum], smluvními podmínkami, zákaznickými kartami ke smlouvám, tabulkami umoření, předžalobními výzvami včetně poštovních podacích archů. Ze shora provedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: mezi stranami byla sjednána v obou případech dohoda, na základě které se žalobkyně zavázala poskytnout žalované v hotovosti peněžité prostředky ve výši v případě pevní z citovaných zápůjček 14 000 Kč (dne [datum]) a v případě druhé z citovaných zápůjček 15 000 Kč (dne [datum]), jako předmět té které zápůjčky, což také v obou případech učinila a žalovaná tuto skutečnost potvrdila svým podpisem na smlouvách. Žalovaná se naproti tomu zavázala vrátit žalobkyni poskytnuté částky (tj. jistinu) vždy společně se souhrnným poplatkem, který však není předmětem řízení. V případě zápůjčky ze dne [datum] žalovaná vrátila z částky 14 000 Kč pouze částku 8 253,67 Kč, v případě zápůjčky ze dne [datum] vrátila žalovaná ze zapůjčené částky 15 000 Kč pouze částku 5 187,33 Kč. Je tedy zřejmé, že z titulu první z citovaných zápůjček žalovaná žalobkyni dluží částku 5 746,33 Kč a v případě druhé z citovaných zápůjček dluží žalovaná žalobkyni částku 9 812,67 Kč. Spolu s každou dlužnou jistinou ještě žalovaná dluží kapitalizovaný úrok z prodlení a zákonný úrok z prodlení z té které dlužné jistiny ode dne následujícího po uzavření smlouvy o postoupení pohledávek mezi původním věřitelem (společností [právnická osoba], [IČO]) a žalobkyní, tedy ode dne [datum] až do zaplacení. 6. Žaloba byla shledána důvodnou podle ustanovení o bezdůvodném obohacení, které obsahuje zákon č. 89/2012 Sb., v paragrafu § [číslo] a následujících. Zákonné úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány podle § 1969, § 1970 citovaného zákona a podle nařízení vlády číslo 351/2013 Sb., v platném znění. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Soud při rozhodování vycházel z vyhl. č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění. Náklady řízení ve věci úspěšného účastníka tvoří: 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1, 5 citované vyhlášky (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé), 3 režijní paušály po 100 Kč podle citované vyhlášky a soudní poplatek ve výši 400 Kč. K odměně za úkony a režijním paušálům soud připočetl 21 % DPH ve výši 189 Kč, neboť zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně (§ 137 odst. 3 o. s. ř.).