217 C 50/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdce společnost [právnická osoba] poskytl žalovanému dne [datum] z důvodu smlouvy o spotřebitelském úvěru, kterou však žalobkyně není schopna doložit částku 20 000 Kč převodem na účet žalovaného č.ú.: [bankovní účet]. Přijetím této částky se žalovanému dostalo bezdůvodného obohacení, k jehož vydání byl, poté, co byla pohledávka za žalovaným postoupena společností [právnická osoba] na žalobkyni, vyzván nejenom v oznámení o postoupení pohledávky, ale také předžalobní výzvou právního zástupce žalobkyně ze dne [datum]. Ničeho však nezaplatil. 2. Ve věci byl vydán elektronický platební rozkaz čj.: EPR [číslo] ze dne [datum], který byl následně pro nedoručení do vlastních rukou žalovaného v celém rozsahu zrušen. 3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen“ o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 4. Podle písemnosti nazvané smlouva o spotřebitelském úvěru datované nejpozději [datum] se společnost [právnická osoba] zavázala poskytnout osobě identifikované jménem, příjmením a rodným číslem jako žalovaný částku 20 000 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru. Potvrzení o platbě společností [právnická osoba] ve výši 20 000 Kč dne [datum] na účet č.ú. [bankovní účet] a zpráva [právnická osoba] ze dne [datum] prokazují, že jmenovaná společnost poukázala dne [datum] částku 20 000 Kč na účet žalovaného, žalovaný byl jediným vlastníkem a disponentem účtu. Podle smlouvy o postoupení pohledávek byla pohledávka také ve výši 20 000 Kč z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru postoupena na žalobkyni, což dokládá také oznámení o postoupení pohledávky zasílané dne [datum] na adresu trvalého pobytu žalovaného. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by částku 20 000 Kč čerpal někdo jiný než on, ani že by žalobkyni, popř. společnosti [právnická osoba] cokoliv zaplatil. Předžalobní upomínka ve spojení s poštovním podacím lístkem prokazují, že žalovaný byl vyzván k zaplacení také částky 20 000 Kč výzvou ze dne [datum] ve lhůtě tří dnů od doručení. 5. Podle § 2991 odst. 1,2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu. 6. V souzeném případě bylo prokázáno, že na základě neplatně uzavřené smlouvy o úvěru, když žalobkyně ani netvrdila platné uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, žalovaný obdržel na svůj účet 20 000 Kč, které ochuzené společnosti a ani žalobkyni, na níž byla i pohledávka z bezdůvodného obohacení z neplatné smlouvy postoupena dle § 1879 a § 1880 občanského zákoníku, nevrátil. Soud proto uložil žalovanému podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku vydat bezdůvodné obohacení ve výši 20 000 Kč. 7. Nárok z bezdůvodného obohacení byl podle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku splatný k výzvě žalobkyně, k níž došlo až spolu s doručením žaloby žalovanému nejpozději dne [datum] (podle domněnky doby dojití dle § 573 občanského zákoníku), jak prokazuje podací lístek. 8. Jestliže žalovaný v den splatnosti bezdůvodné obohacení nevydal, dostal se podle § 1968 občanského zákoníku do prodlení a je podle § 1970 občanského zákoníku ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. zaplatil žalobkyni také úrok z prodlení ve výši a za období dle žaloby. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 000 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.