223 C 28/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že v rámci své podnikatelské činnosti je mj. distributorem plynu a liší se od obchodníka s plynem. Dojde-li k ukončení smluvního vztahu mezi obchodníkem a odběratelem, pak, pokud odběr plynu na odběrném místě i dále pokračuje, jedná se již o neoprávněný odběr a o neoprávněnou distribuci plynu. Takovým neoprávněným odběrem a neoprávněnou distribucí plynu vzniká škoda provozovateli distribuční soustavy – tedy žalobkyni, přičemž již nedochází k odběru plynu ve vlastnictví obchodníka, jelikož jde o odběr bez uzavřené smlouvy, avšak fakticky bez zpřístupnění měřidla a jeho demontáže nelze odběru plynu zabránit. K ukončení distribuce plynu a dodávek do odběrného místa tak dochází na žádost obchodníka s plynem. V daném konkrétním případě obchodník s plynem [právnická osoba] podal dne 26. 8. 2021 požadavek na přerušení dodávek plynu ke dni 27. 8. 2021 do odběrného místa na adrese [adresa], o neoprávněném odběru a neoprávněné distribuci v odběrném místě byl žalovaný vyrozuměn písemně dne 17. 9. 2021. Dne 18. 11. 2021 pak byl obchodníkem s plynem ze stejného důvodu podán požadavek na ukončení distribuce plynu do odběrného místa k datu 19. 11. 2021, jelikož se nepodařilo v odběrném místě demontovat plynoměr [číslo] žalovaný byl opět písemně dne 22. 11. 2021 vyrozuměn o neoprávněné distribuci plynu. Dnem ukončení distribuce plynu pak zanikla smlouva o sdružených službách dodávky plynu a od následujícího dne docházelo v odběrném místě k neoprávněnému odběru a neoprávněné distribuci plynu, přičemž po celou dobu byl uživatelem odběrného místa žalovaný. Množství neoprávněně odebraného plynu, a tedy i výpočet škody vyplývá z rozdílu mezi konečným stavem měřidla [číslo] ke dni 19. 11. 2021 (ukončení řádné dodávky plynu a ke dni 21. 12. 2022 – odečet), tj. 1711 m3 a stavem měřidla 2034 m3 zjištěného ke dni 5. 4. 2022, kdy došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení. Neoprávněné množství odebraného plynu, tj. 323 m3, za období od 20. 11. 2021 do 5. 4. 2022 bylo vyčísleno ve faktuře [číslo] ze dne 11. 4. 2022 částkou 14 255,92 Kč. Splatnost faktury byla stanovena ke dni 25. 4. 2022. Žalovanému byl zároveň touto fakturou vyúčtován poplatek 726 Kč s DPH za zjištění neoprávněného odběru a distribuce. Žalovaný neuhradil žalobkyni ničeho, přestože byl o zaplacení opakovaně upomínán. 2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu protokol o vyžádaném odečtu včetně fotografie, žádost o přerušení dodávky plynu, žádost o ukončení distribuce plynu, oznámení o neoprávněném odběru plynu a neoprávněné distribuci plynu ze dne 17. 9. 2021 a 22. 11. 2021 včetně dokladu o odeslání, protokol o neúspěšném pokusu demontáže měřidla ze dne 30. 9. 2021, protokol o demontáži měřidla ze dne 5. 4. 2022 včetně fotografií, fakturu za neoprávněnou distribuci plynu [číslo] upomínky žalobkyně k zaplacení, předžalobní upomínku včetně dokladu o odeslání. 3. Na základě tvrzení obsažených v žalobě a listinných důkazů vydal Okresní soud v Kladně platební rozkaz, kterým žalobkyni v plném rozsahu vyhověl. Platební rozkaz se žalovanému nepodařilo doručit do vlastních rukou, a proto byl tento usnesením zrušen. Soud vyzval účastníky k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude soud jejich nečinnost pokládat za souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízeného jednání. Žalovaný se nevyjádřil, žalobkyně již v žalobě uvedla, že souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. Za splnění podmínek §115a zákona č. 99/1963 Sb. občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“) soud rozhodl bez jednání na základě dokazování listinami založenými ve spise a citovanými shora. 4. Podle § 74 odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 458/2000 Sb., energetického zákona (dále jen„ energetický zákon“) neoprávněným odběrem plynu je odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl a odběr při opakovaném neplnění platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem plynu, které nejsou splněny ani po předchozím upozornění. 5. Podle § 74 odst. 7 energetického zákona při neoprávněném odběru plynu je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá plyn, povinna uhradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit výši škody určenou výpočtem podle příkonů plynových spotřebičů instalovaných v místě neoprávněného odběru nebo rozměrů a tlaku přívodního plynového potrubí nebo jmenovitého průtoku plynu regulátorem tlaku, nedohodnou-li se jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru plynu. 6. Podle § 74 odst. 8 energetického zákona při neoprávněné přepravě plynu, neoprávněné distribuci plynu nebo uskladnění plynu je osoba, která neoprávněně využívá službu přepravy plynu, službu distribuční soustavy nebo uskladnění plynu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. 7. V řízení soud provedl dokazování listinami citovanými shora, ze kterých vzal za prokázané, že tvrzení žalobkyně tak, jak je podrobně v žalobě uvedla, se zakládají na pravdě. Žalovanému byl do specifikovaného odběrného místa obchodníkem s plynem [právnická osoba] dodáván plyn na základě smlouvy o sdružených službách dodávky plynu počínaje 7. 1. 2020. Následně k žádosti obchodníka došlo ke dni 15. 9. 2021 k přerušení dodávek plynu pro odběrné místo z důvodu neplacení s tím, že se jedná o fiktivní přerušení s ohledem na nepřístupnost měřícího zařízení a tedy nemožnost jeho demontáže. Zároveň došlo k přerušení distribuce plynu. Žalovanému byla tato skutečnost písemně oznámena a byl upozorněn na to, že distribuce plynu po tomto datu bude považována za neoprávněnou a škoda takto vzniklá bude muset být nahrazena žalobkyni jakožto distributorovi. Žalobkyni se poté nepovedlo demontovat měřící zařízení v odběrném místě, proto opět k žádosti obchodníka s plynem došlo ke dni 19. 11. 2021 k ukončení dodávky plynu do odběrného místa a v návaznosti na to i k zániku smlouvy o zajištění služby distribuční soustavy. Žalovaný byl opět písemně vyrozuměn také o následcích další distribuce plynu v odběrném místě za takových podmínek. Ke dni 21. 12. 2021 byl zjištěn v odběrném místě stav měřícího zařízení 1711 m3, dne 5. 4. 2022 došlo v odběrném místě k demontáži měřícího zařízení s naměřeným stavem 2034 m3. Fakturou [číslo] ze dne 23. 5. 2022 splatnou 25. 4. 2022 byla žalovanému za neoprávněnou distribuci plynu a jako poplatek za zjištění a přerušení neoprávněného odběru/distribuce plynu vyúčtována k zaplacení celková částka 14 255,92 Kč. Žalovaný byl o zaplacení opakovaně upomínán včetně výzvy před podáním žaloby, která mu byla odeslána 13. 10. 2022 a v níž mu byla stanovena dodatečná lhůta k plnění do 7 dnů od doručení. Tím, že v odběrném místě byl distribuován plyn i po ukončení smlouvy, přestože žalovaný byl o této skutečnosti informován, se skutečně jednalo o neoprávněný odběr a neoprávněnou distribuci. Žalobkyně řádně specifikovala dobu, po kterou k tomuto jednání docházelo a škodu, jaká jí tímto jednáním byla ze strany žalovaného způsobena. Žalovaný v průběhu celého řízení tvrzení žalobkyně co do důvodu vzniku nároku na plnění ani co do výše požadované částky žádným způsobem nezpochybnil. Proto soud žalobě v souladu se shora citovanými ustanoveními a ve smyslu vyhlášky č. 108/2011 Sb. a vyhlášky č. 349/2015 Sb. vyhověl, jak ve výroku I. uvedeno. Soud kromě jistiny uložil žalovanému zaplatit žalobkyni i úrok z prodlení, neboť žalovaný se beze sporu do prodlení s placením peněžitého plnění dostal, a to podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., přičemž žalobkyně požadovala úrok z prodlení od pozdější doby, než jí náleží. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 14 255,92 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, kvalifikovaná výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč O jejich splatnosti k rukám právního zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř.