23 C 49/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce podal k soudu žalobu o určení, že již není vlastníkem ani provozovatelem motorového vozidla zn. Honda, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], že má být určeno, že vlastníkem předmětného vozidla je žalovaný, a dále že je žalovaný povinen vydat žalobci bezdůvodné obohacení ve výši 21 660 Kč s úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení. Žalobu podal z toho důvodu, že je zapsán v registru vozidel a hodlá docílit shody se skutečným stavem, a proto žádá o provedení změny v evidenci vozidel, když toto nebylo provedeno po prodeji vozidla jeho známé [jméno] [příjmení]. Žalobce dále uvedl, že předmětné vozidlo zakoupil v roce 2000, toto užíval až do roku 2005, kdy jej prodal své známé a od ní následně koupil vozidlo zaměstnanec jejího otce, který jej poté prodal další osobě. Tato další osoba prodala vozidlo v roce 2021 žalovanému s tím, že žádná z těchto vlastnických změn se nepromítla do správní evidence vozidel. Po spáchání přestupku žalovaným v roce 2021 uhradil žalobce pokutu a rovněž za žalovaného v roce 2021 a 2022 hradil povinné pojištění vozidel [obec] kanceláři pojistitelů. Z tohoto důvodu proto žalobce po žalovaném požadoval i vrácení částky 21 660 Kč, o kterou se žalovaný bezdůvodně obohatil. Žalobce dále popsal, že žalovanému poslal výzvu a dokonce se mu podařilo na jaře 2022 žalovaného kontaktovat i telefonicky. Žalovaný mu měl v rámci tohoto rozhovoru přislíbit, že dá věc do pořádku, nicméně i předžalobní výzva zůstala ze strany žalovaného bez ohlasu. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, soud nařídil jednání na [datum] s tím, že žalovaný se bez omluvy k jednání nedostavil, a žalobce uvedl, že ohledně výroků 2. a 3. bere žalobu částečně zpět. Žalobce upřesnil, že předmětné vozidlo prodal v roce 2005 [jméno] [příjmení] s tím, že se jednalo pouze o ústní formu převodu, proto k prokázání svého tvrzení navrhl její výslech jako svědkyně. 3. Soud dne 2. 3. 2023 vydal usnesení čj. 23 C 49/2022-32, kterým řízení částečně zastavil co do určení, že vlastníkem osobního automobilu Honda CRV [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno] je žalovaný, a dále ohledně stanovení povinnosti na vydání bezdůvodného obohacení ve výši 21 660 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení jdoucím od [datum] do zaplacení. 4. Soud u dalšího jednání dne [datum] vyslechl svědkyni [jméno] [příjmení], která vypověděla, že auto od žalobce koupila v den svých narozenin [datum]. Nepamatovala si po tak dlouhé době, jak auto skončilo dál. 5. Soud věc posoudil v souladu s rozhodnutím Ústavního soudu Pl. ÚS 114/20 upravujícího pravidla pro zápis změny vlastníka vozidla v registru silničních vozidel, kdy úprava v zákoně č. 56/2001 Sb. (konkrétně § 8a odst. 2) zůstala beze změny. Ustanovení § 8a zákona č. 56/2001 Sb. upravuje situaci, kdy jedna z osob, která má povinnost podat společnou žádost o zápis změny vlastníka silničního vozidla na základě převodu vlastnického práva podle § 8 tohoto zákona, neposkytuje nutnou součinnost k podání společné žádosti. Ústavní soud dospěl k závěru, že právní řád v situaci předvídané v § 8a citovaného zákona poskytuje dosavadnímu i novému vlastníkovi při nesoučinnosti druhé osoby prostředky, jak změny nebo odstranění zápisu vlastníka dosáhnout, byť nikoli přímo v daném správním řízení, ale v rámci občanskoprávního soudního řízení (kdy bylo odkázáno na body 22 a násl. rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 6. 12. 2016 sp. zn. 7 As 254/2016, podle kterého lze provést odstranění nesprávného údaje v registru vozidel i na žádost osoby, která je jako vlastník v registru vozidel evidována, ale prokáže, že skutečným vlastníkem již není). Soud tak dospěl k závěru, že žalobce má naléhavý právní zájem na určení, že již není vlastníkem uvedeného motorového vozidla. 6. Protože žalobce prokázal, že motorové vozidlo prodal na základě kupní smlouvy dne [datum] svědkyni, která tuto skutečnost potvrdila, vyhověl soud podané žalobě v plném rozsahu, aby bylo dosaženo zápisu v registru vozidel, který odpovídá stavu po prodeji vozidla žalobcem. 7. O nákladech řízení soud rozhodl dle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, když úspěšnému žalovanému žádné náklady řízení nevznikly.