230 C 19/2023-48 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky ve výši 11 316 Kč z titulu dlužného příspěvku a nákladů na mimosoudní uplatnění práva na příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Svou žalobu zdůvodnila tím, že žalovaná jakožto vlastník v období od 15. 11. 2020 do 28. 2. 2021 a od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 provozovala vozidlo zapsané v registru vozidel, aniž by měla sjednanou pojistnou smlouvu zřizující pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. Z tohoto důvodu jí na základě zákonného ustanovení vznikla povinnost zaplatit příspěvek do garančního fondu žalobkyně. Žalobkyně bezúspěšně vyzvala žalovanou k uhrazení tohoto příspěvku. Žalobkyně se tedy domáhala zaplacení příspěvku ve výši 4 982 Kč za období od 15. 11. 2020 do 28. 2. 2021 a za období od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 pak v částce 5 734 Kč, dále pak mimosoudních nákladů spojených s upomínáním ve výši 2 x 300 Kč v souladu s vyhláškou č. 205/1999 Sb. Žalobkyně se dále domáhala zákonného úroku z prodlení z částky 4 982 Kč od 5. 3. 2022 do zaplacení a z částky 5 734 Kč od 13. 4. 2022 do zaplacení. 2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila. 3. Ve věci bylo nařízeno ústní jednání, kterého se žalobkyně s omluvou, žalovaná bez omluvy, nezúčastnily, soud tak věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti. 4. Po zhodnocení předložených listin (výzva k úhradě příspěvku do garančního fondu z 15.11.2021 včetně přípisu a provedení přepočtu ze dne 1.2.2022, výzvy k úhradě příspěvku do garančního fondu žalobkyně z 27.1.2022, upomínka žalobkyně z 23.3.20224.5.2022, 8.8.2022 a z 27.6.2022, předžalobní upomínka z 23.8.2022 a z 5.10.2022; zpráva Magistrátu města Kladna včetně výpisu z registru vozidel) dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaná v období od 15. 11. 2020 do 28. 2. 2021 a od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 vlastnila a provozovala vozidlo [příjmení] [jméno], [registrační značka], toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované a zároveň nebyla splněna zákonná povinnost sjednaného pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem tohoto vozidla. Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení příspěvku a nákladů spojených s uplatněním nároku ve výši 5 076 Kč výzvou ze dne 15. 11. 2021 a ve výši 5 734 výzvou ze dne 27. 1. 2022. Před podáním žaloby žalobkyně žalovanou rovněž upomenula o zaplacení dluhu dopisem ze dne 23. 8. 2022 odeslaného téhož dne a dopisem ze dne 5. 10. 2022, odeslaného téhož dne, žalovaná však svůj dluh neuhradila. 5. Právně soud hodnotil věc následujícím způsobem. Aplikoval zák. č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen„ o. z.“) a zákon č. 168/1999 Sb. o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) ve znění účinném k datu provozování vozidla. 6. Podle § 4 zákona o odpovědnosti vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit Kanceláři příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. (odst. 1) Při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla (odst. 2). Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla (odst. 3). Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (odst. 4). Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou (odst. 5). Povinnost zaplatit příspěvek a náklady Kanceláře podle odstavce 4 zaniká, pokud Kancelář do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se Kancelář prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla (odst. 6). Výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů Kanceláře, lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit Kanceláři okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti Kanceláře uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů Kanceláře u soudu (odst. 7). 7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 8. Za použití shora uvedené právní úpravy má soud za to, že nárok žalobkyně je důvodný. Z provedeného dokazování soud zjistil, že žalovaná jako zapsaný vlastník od 15. 11. 2020 do 28. 2. 2021 a od 1. 3. 2021 do 30. 6. 2021 provozovala předmětné vozidlo zapsané v registru vozidel, přičemž v tomto období neměla sjednanou pojistnou smlouvu. Žalobkyně žalovanou k úhradě příspěvku a nákladů mimosoudního vymáhání vyzvala do jednoho roku od vzniku povinnosti a ve výzvě dostatečně popsala důvod vzniku nároku, vyčíslila výši příspěvku i nákladů, uvedla lhůtu ke splnění a poučila žalovanou o jejích právech a možnosti uplatnění nároku u soudu. Výše příspěvku je určena počtem dní, po které nebylo vozidlo řádně pojištěno, a výší denního nároku dle vyhlášky č. 205/1999 Sb. Výše paušálních nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek činí 2x 300 Kč. Soud tak žalobě vyhověl. 9. Vzhledem k prodlení žalované s peněžitým plněním soud přiznal žalobkyni také požadovaný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 953 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 252 Kč.