8 C 50/2022 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svým návrhem domáhá zvýšení výživného pro sebe jako zletilou dceru žalovaného. Svůj návrh odůvodnila tím, že je studentkou vysoké školy, její náklady se tak zvýšily. Vše se zdražuje, když žádala otce o příspěvek na mimořádné výdaje spojené se zahájením studia, odmítl to s odůvodněním, že nemá peníze. 2. Žalovaný uvedl, že v současné době hradí výživné dobrovolně ve výši 6 000 Kč a k tomu hradil 600 Kč telefon žalobkyně, tento si však převedla na sebe, takže tuto částku posílá dobrovolně spolu s výživným. Více není schopen hradit. 3. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že žije v domě sama se svoji matkou. Další bytovou jednotku obývá teta a na střeše domu je garsonka, kterou teta pronajímá. Nájem nezná, matka za pronájem nic nepobírá. Výdaje na naše bydlení činí zhruba 12 000 Kč měsíčně, z toho 9 000 Kč je za plyn, dále voda, elektrika, pojistka na dům. Náklady žalobkyně činí 3 600 Kč za doučování němčiny, spoření 300 Kč, životní pojistka 845 Kč a 610 Kč úrazové pojištění. Platila přihlášky na vysokou školu 2x 890 Kč, 1x 500 Kč a 1x 820 Kč, jednu z přihlášek ve výši 890 Kč otec zaplatil. Dále platí 1 280 Kč za roční jízdenku MHD, nakoupila na podzim oblečení a boty za cca 5 000 Kč, na tento mimořádný výdaj otec odmítl přispět. Platí vitamíny ve výši 804 Kč na vlasy, které ji po covidu padaly. Matka v současné době má 3 zaměstnání, aby vše finančně zvládla, další vyživovací povinnost než k žalobkyni nemá. S otcem se moc nestýká, od Vánoc se neviděli. Je pravdou, že otec přispívá 1 600 Kč měsíčně navíc, 1 000 Kč bylo jako zvýšené výživné a 600 Kč platil telefon, od února platí telefon matka a otec dává o 600 Kč navíc. Měla brigádu, kterou však ukončila ke konci roku, neboť nebyla schopna ji časově sladit se školou. 4. Z výpovědi žalovaného soud zjistil, že žije sám v bytě, náklady na bydlení činí cca 7 000 Kč měsíčně, ale budou se zdražovat energie. K tomu platí 6 300 Kč měsíčně splátku úvěru, peníze byly použity na rekonstrukci bytu a na vyřešení problémů, které měl se zuby, zaplatil za poslední 2 roky 120 000 Kč ročně a ještě nemá zuby hotové. Dále platí pojištění ve výši 600 Kč měsíčně, pojistku na auto. Nemá jiný příjem než z pracovního poměru, pracuje jako skladník, snaží se přivydělat přesčasy, ale je to závislé na potřebách zaměstnavatele. Má problémy s pohybovým ústrojím a nemůže proto vykonávat druhé zaměstnání. Jinou vyživovací povinnost než k dceři nemá, pokud je požádán o příspěvek na nějaký mimořádný výdaj, snaží se jí přispět. S dcerou se moc nestýká, od rozvodu byly s dodržováním styku problémy. 5. Z dokladu o studiu bylo zjištěno, že žalobkyně studuje [příjmení] teologickou fakultu [anonymizováno] v bakalářském studiu, v prezenční formě studia. 6. Z potvrzení zaměstnavatele soud zjistil, že matka žalobkyně pracuje v úvazku 0,5 jako asistent pedagoga s čistým měsíčním příjmem 13 798 Kč, na 0,875 úvazku jako pracovnice školní družiny s příjmem 23 705 Kč měsíčně a k tomu má dohodu o provedení práce na doučování s průměrným příjmem 3 900 Kč měsíčně. Žalovaný má průměrný čistý měsíční příjem ve výši 37 863 Kč. 7. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o. z.) předci a potomci mají vzájemnou vyživovací povinnost. 8. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit. 9. Podle § 913 odst. 1, 2 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného. Při hodnocení schopností, možností a majetkových poměrů povinného je třeba také zkoumat, zda se povinný nevzdal bez důležitého důvodu výhodnějšího zaměstnání či výdělečné činnosti nebo majetkového prospěchu, popřípadě zda nepodstupuje nepřiměřená majetková rizika. Dále je třeba přihlédnout k tomu, že povinný o oprávněného osobně pečuje, a k míře, v jaké tak činí; přihlédne se popřípadě i k péči o rodinnou domácnost. 10. V daném případě bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně studuje, není schopna se sama živit, proto její nárok na výživné trvá. Žalovaný v současné době na základě vlastního rozhodnutí přispívá výživným ve výši 6 600 Kč, když částka 600 Kč je určena na telefonní poplatky. Oba rodiče mají vyživovací povinnost pouze k žalobkyni, matka dosahuje při zvýšeném pracovním úvazku měsíčního příjmu 41 400 Kč, žalovaný má příjem 37 863 Kč. 11. Od posledního rozhodnutí došlo ke změně poměrů také na straně žalobkyně, která v současné době je dospělou ženou, studuje vysokou školu. Do školy dojíždí, musí si platit náklady na cestu. Vzhledem k současným výdělkovým poměrům obou rodičů a za situace, kdy žalovaný i matka žalobkyně nemají kromě žalobkyně další vyživovací povinnost, považuje soud za přiměřené výživné částku 7 000 Kč měsíčně. Je nutno přihlédnout k tomu, že žalovaný má pouze příjem z pracovního poměru ve výši 37 863 Kč a že kromě běžných výdajů hradí náklady na úvěr. Matka, která má k žalobkyni rovněž vyživovací povinnost, kterou vzhledem k jejímu věku již neplní svojí osobní péčí a že je tudíž schopna poskytovat jí výživné v částce minimálně shodné jako žalovaný. Za této situace tak žalobkyně bude mít pro svoji potřebu částku ve výši 14 000 Kč, která je za situace, že žije společně s matkou, přiměřená jejím potřebám. Protože žalobkyně požadovala zvýšit výživné na částku 8 500 Kč měsíčně, do zbytku byla žaloba zamítnuta. 12. Tím, že výživné bylo zvýšeno ode dne podání žaloby [datum], vznikl žalovanému dluh ve výši 1 000 Kč, který je povinen splatit spolu s výživným v březnu 2023. Při výpočtu dluhu vyšel soud ze skutečnosti, která byla mezi účastníky nesporná, že již v současné době přispíval výživným ve výši 6 600 Kč měsíčně, neboť částka za telefon byla rovněž započtena jako součást výživného. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) za situace, kdy žádnému z účastníků náklady řízení nevznikly a každý z nich měl částečný úspěch ve věci.