8 C 6/2023 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se u zdejšího soudu domáhal zaplacení shora uvedené zápůjčky ve výši 53 000 Kč a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 %. To vše s odůvodněním, že mezi žalobcem a žalovaným byla ústně uzavřena smlouva o zápůjčce, kterou žalovaný následně uznal v uznání dluhu ze dne 16. 12. 2021. Zápůjčku se zavázal vrátit do 30. 9. 2022, peníze však nevrátil. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobce věc rozhodl podle § 115a o. s. ř. bez jednání na základě předložených listinných důkazů. 3. Z předloženého uznání dluhu ze dne 16. 12. 2021 bylo zjištěno, že žalobce poskytl na základě ústní dohody o zápůjčce částku 53 000 Kč na koupi jízdního kola dne 15. 3. 2020. Vzhledem k tomu, že ke dni sepsání uznávacího prohlášení nebyla částka ani z části zaplacena, žalovaný uznal svůj dluh ve výši 53 000 Kč co do důvodu i výše a zavázal se částku uhradit do 30. 9. 2022. 4. Žalovaný netvrdil, a ani jinak to v řízení nevyšlo najevo, že by podle uzavřené smlouvy zápůjčku žalobci vrátil, soud proto vycházel z toho, že zápůjčka (v celém rozsahu) zaplacena nebyla. 5. Podle § 2390 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.) přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze podle § 2392 odst. 1 o. z. ujednat úroky. 6. Protože žalovaný zápůjčku ve sjednané lhůtě nevrátil, dluh uznal co do důvodu i výše, shledal soud žalobu co do nesplacené jistiny zápůjčky po právu a uložil žalovanému povinnost dlužnou částku žalobci zaplatit. 7. Dále soud žalovanému uložil povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne prodlení tedy 1. 10. 2022, když celková dlužná částka byla splatná nejpozději do 30. 9. 2022. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 15 427,60 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 650 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 53 000 Kč sestávající z částky 3 220 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 560 Kč ve výši 2 217,60 Kč.