208 C 85/2024-80 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že , jméno FO, , omezená ve způsobilosti k právnímu jednání uzavřela s žalobkyní smlouvu na odběr elektrické energie do odběrného místa , adresa, . Elektrickou energii v uvedeném odběrném místě odebírala spolu s dalšími osobami, elektroměr byl společný pro 2 byty. Z důvodu, že odebraná elektrická energie nebyla hrazena, podala žalobkyně na , Anonymizováno, , jméno FO, žalobu, která byla projednána Okresním soudem v Kladně pod sp. zn. , spisová značka, . V tomto řízení bylo zjištěno, že smlouva, kterou , jméno FO, uzavřela je neplatná a odběr elektrické energie probíhal bez smluvního podkladu. Z uvedeného důvodu žalobkyně požaduje částku společně a nerozdílně po žalovaných, kteří v bytě bydleli a energii také odebírali z titulu neoprávněného odběru elektrické energie.2. Žalovaní se ve věci nevyjádřili, k nařízenému jednání se bez omluvy nedostavili, soud proto jednal v jejich nepřítomnosti.3. Podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze dne 5. 8. 2020, kterou uzavřela , jméno FO, s žalobkyní jako s distributorem elektrické energie bylo zjištěno, že , jméno FO, požádala o připojení odběrného místa , adresa, , došlo ke změně dodavatele z , právnická osoba, . Zároveň s touto smlouvou podepsala plnou moc žalobkyni k výpovědi stávající smlouvy o dodávkách elektřiny.4. Z vyúčtování dodávky elektřiny s datem splatnosti dne 3. 5. 2021 vzal soud za prokázané, že , Anonymizováno, , jméno FO, , na kterou byl odběr elektrické energie napsaný vyúčtovala žalobkyně odběr za období od 25. 8. 2020 do 6. 2. 2021 v celkové částce 110 065,13 Kč. Fakturou splatnou dne 14. 7. 2021 pak byla vyúčtována spotřeba v celkové výši 31 087,71 Kč.5. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že , jméno FO, byla žalována o zaplacení částky v celkové výši 141 471,84 Kč s odůvodněním, že na základě shora uvedené smlouvy odebírala elektrickou energii, ale neuhradila ji. V řízení bylo zjištěno, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne 14. 7. 2021 č. j. , spisová značka, byla prodloužena svéprávnost a opatrovnicí veřejného opatrovníka , adresa, na další období, k původnímu omezení svéprávnosti došlo rozhodnutím , spisová značka, . Bylo tak zjištěno, že v době uzavření smlouvy byla , jméno FO, omezena ve své svéprávnosti tak, že mimo jiné nemohla uzavírat jakékoli smlouvy. Smlouva tak byla neplatná a rozsudkem ze dne 23. 11. 2022 byla žaloba zamítnuta v plném rozsahu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 25. 5. 2023.6. Z dokazování v tomto spise bylo zjištěno, že žalovaný 3) uzavřel smlouvu o nájmu bytu na byt č. , hodnota, ve 2. patře domu , adresa, dne 1. 2. 2020. Z výpovědi vlastníka tohoto domu bylo zjištěno, že dům má 2 byty a pro oba byty je umístěno v domě pouze jedno měřící zařízení u vchodu na zdi domu. Oba byty obývají příslušníci jedné rodiny a nevznesl žádný požadavek, aby každý měl svůj elektroměr. Elektrická energie se využívala k vaření, ohřevu vody a topení, v domě byl elektrický kotel. Každý byt měl samostatný bojler na ohřev vody. Na výzvu soudu uvedený vlastník nemovitosti uvedl, že od 1. 2. 2020 užíval jeden byt , Jméno zainteresované osoby 2/0, , , jméno FO, a , jméno FO, , druhý byt , Jméno zainteresované osoby 1/0, , , Jméno zainteresované osoby 0/0, , právnická osoba, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Jméno zainteresované osoby 1/0, a , jméno FO, .7. Z výpovědi , Jméno zainteresované osoby 2/0, v uvedeném spise soud zjistil, že žije s paní , jméno FO, přes 30 let, bydleli i v , Anonymizováno, ulici. Elektrika byla napsána na , Anonymizováno, , jméno FO, , druhý byt obýval jeho bratr s rodinou, chtěl po nich, aby přispívali na elektřinu. Majitel bytu bratra vyhodil, protože neplatil nájem, on sám z domu odešel asi týden poté.8. Ze shora uvedených skutkových zjištění soud učinil následující závěr. Žalobkyně a , jméno FO, uzavřely smlouvu o dodávkách elektrické energie. Tato smlouva byla neplatná z důvodu omezení , jméno FO, ve způsobilosti uzavírat jakékoli smlouvy. Bylo jednoznačně prokázáno a nikdo z žalovaných to ani nepopíral, že elektrická energie do odběrného místa , adresa, byla skutečně dodávána. Rovněž nikdo nerozporoval výši a množství odebrané energie. Elektrická energie byla odebírána bez smluvního vztahu, všichni 3 žalovaní prokazatelně v domě žili spolu s nesvéprávnou a nezletilými dětmi.9. Podle § 51 odst. 1 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, se neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy mimo jiné rozumí odběr bez uzavřené smlouvy, jejímž předmětem by byla dodávka elektřiny, odběr při opakovaném neplnění smluvených platebních povinností nebo platebních povinností, vyplývajících z náhrady škody způsobené neoprávněným odběrem elektřiny, které nejsou splněny ani po upozornění, odběr bez měřicího zařízení, pokud odběr bez měřicího zařízení nebyl smluvně sjednán, připojení nebo odběr z té části zařízení, kterou prochází neměřená elektřina, odběr měřený měřicím zařízením, které prokazatelně nezaznamenalo odběr nebo zaznamenalo odběr nesprávně ke škodě výrobce elektřiny, obchodníka s elektřinou, provozovatele distribuční soustavy nebo provozovatele přenosové soustavy v důsledku neoprávněného zásahu do tohoto měřicího zařízení nebo do jeho součásti či příslušenství, nebo byly v měřicím zařízení provedeny takové zásahy, které údaje o skutečné spotřebě změnily, nebo které nebylo připojeno provozovatelem přenosové soustavy nebo provozovatelem distribuční soustavy, nebo které prokazatelně vykazuje chyby spotřeby ve prospěch zákazníka a na kterém bylo buď porušeno zajištění proti neoprávněné manipulaci nebo byl prokázán zásah do měřicího zařízení.10. Neoprávněný odběr elektrické energie je zakázán, odpovědnost odběratele elektřiny za vzniklou škodu je objektivní.11. Podle § 19 odst. 1 vyhl. č. 359/2020 Sb. při neoprávněné dodávce elektřiny určí množství skutečně neoprávněně dodané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněné dodávce elektřiny, a to nejvýše za období 36 měsíců.12. Podle odst. 2 tohoto ustanovení náhrada za neoprávněně dodanou elektřinu je složena ze za a) součinu množství neoprávněně dodané elektřiny a pevné ceny za dodávku záporné regulační energie dle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněně dodané elektřiny; pokud není pevná cena Energetickým regulačním úřadem stanovena, ocení se 1. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejpozději poslední kalendářní den měsíce dubna běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za předposlední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny a 2. pro neoprávněnou dodávku zjištěnou nejdříve první kalendářní den měsíce května běžného roku váženým průměrem ceny pořízené záporné regulační energie vypočítané po ukončení závěrečného měsíčního finančního vypořádání odchylek podle jiného právního předpisu3) a uveřejněné operátorem trhu za poslední kalendářní rok před zjištěním neoprávněné dodávky elektřiny, b) součinu hodnoty maximálního dodaného čtvrthodinového elektrického výkonu za dobu trvání neoprávněné dodávky a ceny za překročení rezervovaného výkonu podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu.13. Podle odst. 3 tohoto ustanovení součástí náhrady za neoprávněně dodanou elektřinu, která vznikla provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy, je i náhrada prokazatelných nezbytně nutných nákladů vzniklých provozovateli soustavy v souvislosti s neoprávněnou dodávkou elektřiny, včetně nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněné dodávky elektřiny, její ukončení, přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky a dalších souvisejících nákladů.14. Ze shora uvedené právní úpravy tak vyplývá, že žalovaní se dopustili neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně. Celková škoda vyplývá podle § 51 odst. 2 uvedeného zákona ve spojení s § 19 uvedené vyhlášky z fakticky odebrané elektrické energie (podle stavu elektroměru) v určených cenách. Současně žalobkyni vzniklo právo na náhradu nákladů spojených se zjištěním neoprávněného odběru, žádné další náklady však žalobkyně po žalovaných nepožadovala. Škoda je tedy tvořena výlučně cenou dodané elektrické energie ve shodné výši jako by existoval smluvní vztah. Z uvedených důvodů soud žalobě v plné výši vyhověl včetně nároku žalobkyně na úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ode dne po splatnosti faktur.15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 42 441,46 Kč. Tyto ná