216 C 108/2023-38 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se na žalovaném domáhala zaplacení částky , částka, s odůvodněním, že uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o podnikatelském úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který měl být splacen dne , datum, spolu s poplatkem za čerpání úvěru ve výši , částka, . Žalobkyně poskytuje úvěry prostřednictvím své webové stránky www., Anonymizováno, ., Anonymizováno, , na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, včetně telefonního čísla a emailové adresy. Žalovaný zaslal žalobkyni žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, poté mu byl v rámci webového rozhraní zaslán návrh konkrétní úvěrové smlouvy. Žalovaný tento návrh smlouvy akceptoval svým úkonem po zadání uživatelského jména a kódu poslaného SMS zprávou na jeho telefonní číslo za účelem legitimace při uzavírání smlouvy. Úvěr byl vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , žalovaný úvěr ve stanoveném termínu nesplatil, ač byl o zaplacení opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou právního zástupce žalobkyně.2. Elektronický platební rozkaz ve věci nebyl vydán. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, z jednání se omluvil. Žalobkyně se z jednání soudu omluvila, soud tedy rozhodl podle § 101 odst. 3 o. s. .ř. v nepřítomnosti účastníků.3. Ze smlouvy o podnikatelském úvěru č. , hodnota, -, Anonymizováno, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši , částka, . Úvěr byl poskytnut na dobu 70 dnů ode dne čerpání úvěru (bod 3.1 a 5.1) a současně bylo dohodnuto, že bude splácen ve splátkách po 14 dnech ode dne čerpání úvěru. Poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán ve výši 1 % denně za každý den čerpání úvěru do konečné splatnosti úvěru, bez ohledu na vrácenou částku (5.3). Oproti tomu v bodu 5.2. bylo dohodnuto, že poplatek za poskytnutí úvěru bude činit 5 x , částka, s tím, že splatný bude se splátkou jistiny po 14 dnech. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou jakékoli jednotlivé splátky byla sjednána povinnost žalovaného uhradit jednorázovou sankci ve výši , částka, .4. Z potvrzení o provedené platbě a ze zprávy , právnická osoba, . bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem a jediným disponentem výše uvedeného účtu, na který mu byla dne , datum, vyplacena žalobkyní prostřednictvím , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, částka , částka, .5. Z předžalobní výzvy bylo zjištěno, že žalovaný byl o zaplacení dlužné částky upomínán.6. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.8. Podle § 547 o. z. právní jednání musí obsahem a účelem odpovídat dobrým mravům i zákonu9. Podle § 553 odst. 1 o. z. o právní jednání nejde, nelze-li pro neurčitost nebo nesrozumitelnost zjistit jeho obsah ani výkladem. Podle odst. 2 byl-li projev vůle mezi stranami dodatečně vyjasněn, nepřihlíží se k jeho vadě a hledí se, jako by tu bylo právní jednání od počátku.10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.12. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázané, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši , částka, , který žalovaný podle tvrzení žalobkyně dosud v plné výši nevrátil, přičemž žalovaný netvrdil a ani jinak nevyšlo v řízení najevo, že by dlužnou částku zaplatil. Žalovanému byla proto uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku , částka, spolu se zákonným úrokem z prodlení ve smyslu nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení, a to podle § 1968 o. z. počínaje , datum, .13. Nároky na zaplacení jednorázové sankce ve výši , částka, a poplatku za poskytnutí úvěru ve výši , částka, však soud neshledal důvodnými. Jednorázová sankce ve výši , částka, je podle svého obsahu smluvní pokutou. Ujednání týkající se podmínek splatnosti úvěru soud hodnotí jako neurčité, když na jedné straně byla sjednána konečná splatnost úvěru 70 dnů po poskytnutí úvěru, (aniž by bylo zřejmé, že při využití možnosti jednorázového splacení ke dni konečné splatnosti úvěru budou účtovány smluvní pokuty) a na straně druhé bylo sjednáno splácení úvěru ve splátkách po 14 dnech. Žalobkyně navíc netvrdila ani nedokládala, že by smluvní pokuta byla žalovanému vyúčtována a že byl vyzván k jejímu zaplacení. Předložena byla pouze předžalobní upomínka vztahující se k vymáhání blíže nespecifikované částky , částka, . Pokud jde o poplatek za poskytnutí úvěru, z obsahu úvěrové smlouvy i z petitu žaloby je zřejmé, že poplatek byl sjednán ve výši , částka, denně a za 70 dní byla účtována částka , částka, . Poplatek za poskytnutí úvěru soud hodnotil jako skrytý úrok z úvěru. Poplatek ve výši , částka, denně při poskytnutí částky , částka, odpovídá úroku ve výši 365 % ročně. Úrok v takové výši je zcela evidentně nepřiměřený, lichvářský, a proto ujednání o poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 1 % z půjčené částky denně (, částka, denně) soud považuje za absolutně neplatné. I když žalovaný uzavíral úvěrovou smlouvu jako podnikatel, je v tomto smluvním vztahu nepochybně slabší stranou, která nemá možnost (i s ohledem na způsob uzavření úvěrové smlouvy) ovlivnit konkrétní smluvní ujednání, která jsou pro něho značně nevýhodná. Co do částky , částka, spolu s úrokem z prodlení z této částky byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 151 odst. 1 ve spojení s ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch v částce , částka, (56 %), naopak v částce , částka, úspěch neměla (44 %). Přísluší jí tedy náhrada nákladů v rozsahu 12 % a soud tomuto účastníkovi přiznal poměrnou část náhrady nákladů řízení ve výši , částka, . Tyto náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši , částka, , z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a §7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši , částka, sestávající z částky , částka, za 2 úkony právní služby dle §11 a.t. (převzetí a příprava věci, podání ve věci samé) a částky , částka, za 1 úkon právní služby dle §11 odst. 2 a.t. (předžalobní výzva) včetně 3 paušálních náhrad výdajů po , částka, dle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z odměny a náhrad, neboť advokát v době provedení úkonů byl plátcem této daně. Jejich zaplacení žalovanému uložil ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku podle § 160 odst. 1 o. s. ř., k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř., o DPH bylo rozhodnuto podle § 137 odst. 3 o.s.ř., když právní zástupce žalobkyně doložil, že je plátcem této daně.