ECLI: ECLI:CZ:OSKD:2024:222.C.35.2024.1 Datum: 2024-03-27 Předmět: o zaplacení 194 520,21 Kč s příslušenstvím Ustanovení: ["§ 115a z. č. null/null Sb.", "§ 101 z. č. null/null Sb.", "§ 2395 z. č. 89/2012 Sb.", "§ 1970 z. č. null/null Sb.", "§ 132 z. č. null/null Sb.", "§ 160 z. č. null/null Sb.", "§ 142 z. č. null/null S ["smlouva o vedení účtu""smlouva o úvěru"]
Čeho se rozhodnutí týká: Rozhodnutí se týká: o zaplacení 194 520,21 Kč s příslušenstvím. Aplikuje: § 115a (null/null Sb.), § 101 (null/null Sb.), § 2395 (89/2012 Sb.), § 1970 (null/null Sb.).
1. Žalobce se po žalovaném domáhal zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že dne 19. 3. 2020 uzavřel s žalovaným smlouvu o úvěru, na základě které poskytl žalovanému na jeho bankovní účet úvěr ve výši 278 400 Kč. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 96 pravidelných měsíčních splátkách po 4 207,28 Kč. Úrok byl sjednán ve výši 4,90 % ročně. Před uzavřením smlouvy žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného, přičemž nebyla zjištěna žádná skutečnost, která by poskytnutí úvěru bránila. Jelikož žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, žalobce od smlouvy odstoupil a úvěr ke dni 28. 4. 2023 zesplatnil. Žalovaná částka sestává z dlužné jistiny ve výši 194 520,21 Kč. Žalobce dále požaduje kapitalizovaný smluvní úrok od 19. 3. 2020 do 28. 4. 2023 ve výši 2 518,44 Kč, úrok z prodlení ve výši 4,90 % z dlužné jistiny od 29. 4. 2023 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení z dlužné jistiny od 29. 4. 2023 do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, ač byl před podáním žaloby k úhradě vyzván.2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a žalobce s takovým postupem souhlasil, soud ve smyslu § 115a o.s.ř. žalovaného vyzval, aby se ve stanovené lhůtě vyjádřil, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, přičemž pokud tak neučiní, bude mít soud podle § 101 odst. 4 o.s.ř. za to, že s tímto postupem souhlasí. Protože žalovaný na výzvu nereagoval, soud věc rozhodl, aniž nařizoval jednání, pouze na základě předložených listinných důkazů.3. Soud provedl dokazování smlouvou o úvěru ze dne 19. 3. 2020, žádostí o poskytnutí úvěru, smlouvou o vedení účtu ze dne 24. 6. 2008, potvrzením o zřízení účtu, historií úvěru, transakční historií účtu, všeobecnými obchodními podmínkami žalobce pro zakládání a vedení účtu fyzických osob, podmínkami žalobce pro poskytování úvěrů, sazebníky bankovních poplatků žalobce, výpisy z bankovního registru klientských informací a výzvami k úhradě ze dne 23. 3. 2023 a 30. 11. 2023 včetně dokladů o odeslání.4. Po provedení shora uvedených důkazů zjistil soud následující skutkový stav: žalovaný dne 19. 3. 2020 uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru, na základě níž se žalobce zavázal žalovanému poskytnout peněžní prostředky ve výši 278 400 Kč. Tato částka byla žalovanému téhož dne poskytnuta na jeho bankovní účet č. , č. účtu, . Žalovaný se zavázal vrátit poskytnutou částku včetně úroku ve výši 4,90 % ročně. Úvěr měl být splacen v 96 měsíčních splátkách ve výši 4 207,28 Kč vždy k 20. dni každého měsíce. Spolu se splátkami měl žalovaný dle smlouvy hradit poplatky vzniklé za zvláštní služby nebo úkony související s úvěrem ve výši dle sazebníku. Před uzavřením smlouvy žalobce zkoumal úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas. Žalobce tak dluh ke dni 28. 4. 2023 zesplatnil. Žalobce žalovaného o úhradu dlužné částky opakovaně upomínal.5. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Úvěrovaný může vrátit úvěrujícímu peněžní prostředky před smluvenou dobou. Úroky zaplatí jen za dobu od poskytnutí do vrácení peněžních prostředků.6. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je nařízení vlády č. 351/2015 Sb., ve znění pozdějších předpisů.7. Soud zhodnotil všechny důkazy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti (§ 132 o. s. ř.). V řízení bylo prokázáno, že žalovaný a žalobce platně uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 278 400 Kč, jenž se zavázal pravidelně splácet za podmínek dle citované smlouvy. Žalovaný porušil smluvní podmínky, když nehradil dohodnuté splátky řádně a včas. V důsledku tohoto jednání prohlásil žalobce v souladu se smlouvou úvěr za splatný a vyzval žalovaného k úhradě celé částky, tj. jistiny úvěru spolu s úrokem. Soud má za prokázané, že žalobce svoji povinnost vyplývající ze smlouvy, tedy poskytnout žalovanému peněžní prostředky, splnil řádně a včas, naopak žalovaný svoji povinnost poskytnutý úvěr splácet a zaplatit z něj úroky nesplnil, toto žalovaný v průběhu řízení ostatně ani netvrdil. Vzhledem k tomu, že žalovaný neplnil v plné výši ani po zesplatnění dluhu, dostal se dnem následujícím do prodlení. Soud s ohledem na uvedené vyhověl výrokem I. rozsudku žalobě co do nároku na úhradu celkové požadované částky, dále žalobci soud přiznal úrok ve výši 4,90 % ročně, částečně kapitalizovaný, a zákonný úrok, jak žalobce požadoval. Třídenní lhůta k plnění pak byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení ani pro uložení peněžitého plnění ve splátkách.8. O nákladech řízení pak soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o.s.ř., přičemž přihlédl ke skutečnosti, že žalobce zaslal žalovanému včasnou výzvu k plnění ve smyslu § 142a odst. 1 o.s.ř. Pokud jde o konkrétní výši náhrady nákladů řízení, vycházel soud s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 17. dubna 2013 sp. zn. Pl. ÚS 25/12 z ustanovení § 151 odst. 2 věta první in fine o.s.ř. Při stanovení výše odměny za zastoupení tak aplikoval vyhl. č. 177/1996 Sb. a úspěšnému žalobci přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 41 178 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 7 782 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 194 520,21 Kč sestávající z částky 8 900 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 8 900 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 8 900 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 27 600 Kč ve výši 5 796 Kč, neboť zástupce žalobce jakožto advokát osvědčil, že je plátcem daně z přidané hodnoty. V souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř. pak soud stanovil ve výroku II. rovněž třídenní lhůtu k plnění, ve smyslu § 149 odst. 1 o.s.ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobce v řízení zastupoval.
Provozuje Eucalypt 4 s.r.o., IČO 22103741, Jičínská 226/17, Praha 3 (kontakt). Zdroj dat: e-Sbírka / justice.cz (oficiální). Výklady generovány AI z textu zákona, orientační — nenahrazují radu advokáta.