25 C 43/2023-71 — Okresní soud v Kladně

1. Manžel se návrhem doručeným soudu dne 4. 10. 2023 domáhal rozvodu manželství s odůvodněním, že s manželkou není ve fyzickém kontaktu od jeho odchodu ze Spojených států amerických v roce 2009. Uvedl, že nemají společné děti ani majetek a zdůraznil, že si nečiní žádné nároky na majetek ve vlastnictví manželky.2. Manželka se soudu vyjádřila pouze v emailové komunikaci, kdy uvedla, že s rozvodem souhlasí. Měla výhrady k tomu, jakým způsobem má rozvodové řízení proběhnout.3. Předvolání k jednání na den 22. 4. 2024 bylo manželce řádně doručeno, ta se však jednání soudu nezúčastnila. Vzhledem k tomu, že manžel na rozvodu trval, soud věc projednal v její nepřítomnosti a ustoupil od jejího výslechu, jelikož by jeho provedení bylo spojeno s velkými obtížemi z důvodu jejího pobytu na území Spojených států amerických a neochoty v řízení spolupracovat.4. Vzhledem k tomu, že manželka je státní občankou , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, a manžel je státním občanem , Anonymizováno, , Anonymizováno, , zabýval se soud nejprve otázkou pravomoci českých soudů ve věci rozhodnout a použitelností právního řádu. Podle článku 3 odst. 1 písm. a) bod v) Nařízení Rady EU 2019/1111, o příslušnosti, uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské odpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí, jsou k projednání rozvodu manželství občanů dvou různých států příslušné soudy toho státu, na jehož území má navrhovatel obvyklý pobyt, pokud zde pobýval nejméně jeden rok bezprostředně před podáním návrhu a zároveň je státním příslušníkem tohoto členského státu. S ohledem na to, že manžel má české státní občanství a 1 rok před podáním návrhu žil v České republice, je dána pravomoc českého soudu ve věci rozhodnout. Použitelnost českého právního řádu vyplývá při absenci mezinárodní smlouvy zavazující oba dotčené státy, která by tuto skutečnost upravovala jinak, z § 49 odst. 1 a § 50 odst. 1 č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém. Podle tohoto ustanovení se zrušení manželství rozvodem řídí právním řádem státu, kterým se řídí osobní poměry manželů v době zahájení řízení. Osobní poměry manželů se řídí právním řádem státu, jehož jsou oba občany. Jsou-li občany různých států, řídí se tyto poměry právním řádem státu, v němž mají oba manželé obvyklý pobyt, jinak českým právním řádem. Vzhledem k tomu, že manželé nemají společné státní občanství ani společný obvyklý pobyt, řídí se jejich rozvod lex fori, tj. českým právem.5. Z oddacího listu účastníků bylo zjištěno, že manželství bylo uzavřeno dne 25. 8. 2007 v Lorain, Ohio, Spojené státy americké.6. Z výslechu manžela bylo zjištěno, že manželku poznal v únoru 2007, žili spolu dva roky. V roce 2009 musel opustit Spojené státy americké kvůli problémům v České republice. Od doby jeho odchodu ze Spojených států amerických jsou s manželkou ve sporadickém kontaktu přes sociální sítě. Manželka za ním po jeho odchodu nikdy nepřijela.7. Podle ustanovení § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”), může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Podle § 755 odst. 2 o. z. přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let.8. Podle § 758 o. z. manželé spolu nežijí, netvoří-li manželské či rodinné společenství, bez ohledu na to, zda mají, popřípadě vedou rodinnou domácnost, s tím, že alespoň jeden z manželů manželské společenství zjevně obnovit nechce.9. Z provedeného dokazování vyplynulo, že existence hlubokého rozvratu manželství s rysy trvalosti a nenapravitelnosti je v předmětném případě bezpochyby dána. O tom svědčí zejména délka období, po které spolu manželé nežijí (od roku 2009), jakož i to, že po tuto dobu neučinili žádný reálný pokus o obnovení soužití. Manžel navíc uvedl, že jakýkoli pokus o obnovení jejich vztahu je zbytečný. Účel manželství zjevně není naplněn a soud dospěl k závěru, že nelze očekávat nápravu tohoto stavu. Vzhledem k výše uvedenému soud rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku.10. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s ustanovením § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních.