207 C 144/2025-72 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení shora uvedené částky celkem 117 920,20 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že na základě smlouvy č. , Anonymizováno, , uzavřené se žalovaným 12. 11. 2021, mu poskytla úvěr do úvěrového limitu 200 000 Kč, žalovaný se zavázal za poskytnutí peněz zaplatit žalobkyni úrok ve výši 6,9 % ročně a z částek v prodlení úrok z prodlení v zákonné výši. Úvěruschopnost žalovaného byla řádně prověřena ověřením jeho příjmů a výdajů, jeho platební kapacita byla vyhodnocena na částku 15 818 Kč měsíčně, splátky byly stanovena na 3 016 Kč měsíčně. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, žalobkyně jej zesplatnila ke dni 25. 2. 2024. Žalovaná částka představuje nesplacenou jistinu úvěru 117 920,20 Kč, s níž je žalovaný v prodlení od 25. 2. 2024, dále požaduje úrok a úrok z prodlení, které žalobkyně částečně kapitalizovala, a to za období od 25. 2. 2024 do 28. 5. 2025, takto činí úrok 12 703,24 Kč a úrok z prodlení 14 858,69 Kč, následně je od 29. 5. 2025 úrok a úrok z prodlení požadován v procentuální výši. Žalovaný na svůj dluh nezaplatil ničeho.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ačkoli byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) bez jednání na základě předložených listinných důkazů.3. Ze smlouvy o úvěru č. , Anonymizováno, spolu s obchodními podmínkami a sazebníkem žalobkyně bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaný v postavení spotřebitele (jak vyplývá z jeho označení i obsahu smlouvy) dne 12. 11. 2021 sjednali dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do výše limitu 200 000 Kč. Vyžití prostředků nebylo účelově vázáno. Žalovaný se za poskytnutí peněz zavázal platit žalobkyni úrok, přičemž tento byl sjednán ke dni uzavření smlouvy 6,9 % ročně a byl splatný vždy v rámci anuitní splátky k 25. dni v měsíci spolu s jistinou v 84 splátkách, RPSN činí 7,62%. Žalovaný se zároveň zavázal platit poplatky včetně pojištění dle článku V. smlouvy. Pro případ prodlení se žalovaný zavázal zaplatit z dlužné částky úrok z prodlení ve výši dle vl. nař. 351/2013 Sb. Pro případ porušení povinností žalovaného, kterým bylo mj. jeho prodlení s plněním, bylo ujednáno oprávnění žalobkyně písemně zesplatnit úvěr a požadovat jeho zaplacení (čl. VIII. smlouvy). Z oznámení o zesplatnění úvěru bylo zjištěno, že žalobkyně prohlásila úvěr za splatný k 25. 2. 2024 a vyzvala žalovaného k zaplacení 166 698,05 Kč, což doložila kopií dodejky.4. Z výzvy ze dne 30. 4. 2025 včetně podací stvrzenky bylo zjištěno, že žalovaný byl o zaplacení dluhu před podáním žaloby upomínán, zásilka mu byla odeslána 30. 4. 2025.5. Ze shora uvedených zjištění učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobkyně a žalovaný sjednali dohodu, kterou se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky do limitu 200 000 Kč, žalovaný se je zavázal vrátit a zaplatit smluvní úrok a sjednané poplatky, v případě prodlení také úrok z prodlení. Jelikož žalovaný neplnil své povinnosti dle dohody řádně a včas, žalobkyně úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení, a to jednotlivými upomínkami a také formou předžalobní upomínky.6. Po právní stránce soud zhodnotil věc následovně.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.8. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.9. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.10. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.11. V tomto případě dospěl soud k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. Mezi žalobkyní a žalovaným byla podle § 2395 o. z. uzavřena smlouva o úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 200 000 Kč. Smlouva byla uzavřena jako spotřebitelská, tj. v režimu zák. č. 257/2016 Sb. Ačkoliv se žalovaný zavázal úvěr včetně smluveného úroku a poplatků dle sazebníku žalobkyni zaplatit, svou povinnost nesplnil, dostal se do prodlení, v důsledku kterého žalobkyně využila svého oprávnění ze smlouvy a úvěr zesplatnila a vyzvala žalovaného k zaplacení. Žalovaný však ani poté nezaplatil žalobkyni ničeho, to ostatně v řízení netvrdil, neuplatnil žádnou obranu. Soud tak shledal žalobu zcela po právu a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni žalovanou částku představující dlužnou jistinu úvěru a v souladu se sazebníkem vyúčtované poplatky, dále sjednaný úrok a jelikož se žalovaný dostal do prodlení s peněžitým plněním, také úrok z prodlení ve výši dle vl. nař. č. 351/2013 Sb.12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 27 478,10 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku 4 718 Kč a nákladů zastoupení advokátem. Tomu náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”), kdy žalobkyně činila úkony převzetí a příprava zastoupení a odeslala kvalifikovanou výzvu k plnění a k soudu podala návrh ve věci samé, z tarifní hodnoty 117 920,20 Kč sestávající z částky 5 820 Kč za tři úkony včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč podle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 18 810 Kč ve výši 3 950,10 Kč. O jejich splatnosti k rukám zástupce žalobkyně bylo rozhodnuto podle § 149 odst. 1 o. s. ř. Žalovaný je povinen plnit v obecné třídenní pariční lhůtě dle § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.