207 C 168/2025-55 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se svou žalobou domáhala po žalované zaplacení částky 14 529 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaná uzavřela s žalobkyní dne 13. 2. 2025 úvěrovou smlouvu, a to prostřednictvím internetové stránky přístupné jen konkrétní osobě za použití zvoleného hesla nebo v mobilní aplikaci k tomu určené, na základě které byla žalované poskytnuta částka 10 000 Kč. Žalovaná se zavázala dluh zaplatit včetně poplatku za poskytnutí ve výši 330 Kč a dále včetně smluvního úroku, jehož výše a splatnost je konkretizována ve smlouvě. Žalovaná v souvislosti s úvěrovou smlouvou nezaplatila žádnou částku, proto byla žalobkyní informována o výši dluhu a vyzvána k jeho úhradě prostřednictvím SMS a e-mailové adresy, které žalovaná zadala při sjednávání smlouvy o úvěru. Žalobkyně z důvodu prodlení s hrazením splátek naúčtovala žalované 3 smluvní pokuty po 500 Kč, dále účelně vynaložené náklady 3x 300 Kč a 1x 130 Kč a sjednané poplatky, žalovaná tedy dluží na jistině 10 000 Kč, na úrocích 1 470 Kč, na smluvní pokutě 1 500 Kč, na poplatcích 330 + 199 Kč a na účelně vynaložených nákladech 1 030 Kč, celkem 14 529 Kč, dále 82,40 Kč na úroku z prodlení do 12. 8. 2025, od 13. 8. 2025 požaduje žalobkyně zákonný úrok z prodlení 11,5 % ročně až do zaplacení.2. Soud elektronický platební rozkaz pro nesplnění podmínek jeho vydání určených § 174a odst. 3 ve spojení s § 172 odst. 1 věty první zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, dále jen „o.s.ř.“), nevydal, neboť neshledal, že by právo na zaplacení peněžité částky uplatněné žalobkyní vyplývalo ze skutečností uvedených v návrhu, a žalovaná byla vyzvána k vyjádření.3. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, oba účastníci souhlasili s rozhodnutím bez jednání (výslovně či mlčky na základě fikce ve smyslu § 115a o.s.ř.). Proto soud věc rozhodl na základě listinných důkazů obsažených ve spise.4. Výpisem z obchodního rejstříku byla prokázána právní osobnost žalobkyně. Výpisem z centrální evidence obyvatel byla prokázána právní osobnost žalované. Z úvěrové smlouvy ze dne 13. 2. 2025 a ze splátkového kalendáře bylo prokázáno, že účastníci dne 13. 2. 2025 uzavřeli smlouvu o úvěru, na základě které se žalobkyně zavázala žalované vyplatit úvěr v částce 10 000 Kč, který se žalovaná zavázala společně s poplatkem za jeho poskytnutí ve výši 330 Kč a s poplatkem 199 Kč za expres výplatu, dále se smluvním úrokem (dle splátkového kalendáře v rozpětí od 61, 36% do 83,04% ročně) vrátit do 24 měsíců, přičemž RPSN činí 49,2 %. Zaslání jistiny úvěru 10 000 Kč žalobkyní na účet žalované je prokázáno výpisem z účtu , právnická osoba, . ze dne 13. 2. 2025. Dále soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že do okamžiku podání žaloby žalovaná nic nezaplatila, s ohledem na to, že v řízení nebyla žádnou ze stran tvrzena ani prokazována žádná úhrada v souvislosti se smlouvou o úvěru.5. Úvěrová smlouva je podepsána žalobkyní, podpis žalované je nahrazen kódem SMS. Výzvou ze dne 11. 7. 2025 včetně podacího archu bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanou k úhradě dlužné částky před podáním žaloby písemně vyzvala a výzvu odeslala na adresu uvedenou žalovanou ve smlouvě o úvěru jako adresu pro doručování. Výzvou ze dne 13. 6. 2025 požadovala žalobkyně okamžitou úhradu dlužné jistiny včetně příslušenství, a sice „do 14 dnů od sepsání této výzvy“.6. Po provedení výše uvedených důkazů, které tvoří logický celek, soud postupem dle ust. § 132 o.s.ř. dospěl k závěru, že žalobkyně jako úvěrující a žalovaná jako úvěrovaný uzavřeli dne 13. 2. 2025 prostřednictvím internetu smlouvu o úvěru, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 10 000 Kč, který měl být splacen včetně příslušenství ve 24 měsíčních splátkách ve výši dle splátkového kalendáře, částka byla téhož dne připsána na účet žalované. Ze smlouvy vyplývá oprávnění žalobkyně ukončit smlouvu při porušování povinností žalovanou, zejm. při delším prodlení či nezaplacení více splátek.7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.) platí, že smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Speciální úprava pro spotřebitelské úvěry je dána dle zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinného od 1. 12. 2016, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), který se na smlouvu o úvěru včetně práv a povinností z ní vzniklých dopadá, neboť smlouva byla uzavřena mezi úvěrující žalobkyní jakožto podnikatelem v rámci její obchodní činnosti s úvěrovanou žalovanou jakožto spotřebitelem (§ 1810 o.z.).8. Podle § 104 zákona o spotřebitelském úvěru smlouva o spotřebitelském úvěru vyžaduje písemnou formu a musí obsahovat informace podle § 106 až 108 a § 109 odst. 1 uvedené jasným, výstižným a zřetelným způsobem. Nesplnění této povinnosti nebo písemné formy nemá za následek neuzavření nebo neplatnost smlouvy.9. Dále soud vyšel z § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, dle něhož neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.10. Podle § 1958 odst. 2 o.z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle § 570 odst. 1 občanského zákoníku právní jednání působí vůči nepřítomné osobě od okamžiku, kdy jí projev vůle dojde; zmaří-li vědomě druhá strana dojití, platí, že řádně došlo.11. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Podle § 2 nařízení Vlády ČR č. 351/2013 Sb. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.12. Dle § 561 odst. 1 o.z. k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat.13. Dle § 562 odst. 1 o.z. je písemná forma je zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podle § 562 odst. 2 o. z. se má za to, že záznamy údajů o právních jednáních v elektronickém systému jsou spolehlivé, provádějí-li se systematicky a posloupně a jsou-li chráněny proti změnám (…).14. Dle § 7 zákona č. 297/2016 Sb., o službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce, lze k podepisování elektronickým podpisem použít zaručený elektronický podpis, uznávaný elektronický podpis, případně jiný typ elektronického podpisu, podepisuje-li se elektronický dokument, kterým se právně jedná jiným způsobem než způsobem uvedeným v § 5 nebo § 6 odst. 1 téhož zákona.15. Po právní stránce soud věc posoudil zejména v souladu s ustanovením § 104 zákona o spotřebitelském úvěru a dospěl k závěru, že s ohledem na provedené důkazy a tvrzení žalobkyně účastníci uzavřeli smlouvu o úvěru prostřednictvím internetu a žalobkyně jako úvěrující skutečně vyplatila žalované jako úvěrované a spotřebiteli na její účet částku 10 000 Kč, ze které žalovaná žalobkyni nic nevrátila. Z provedeného dokazování je zřejmé, že smlouva o úvěru neobsahuje vlastnoruční podpis žalované, neobsahuje však ani podpis elektronický. Požadavek písemné formy smlouvy o spotřebitelském úvěru je přitom zákonem zakotven jako důležitý prvek ochrany spotřebitele coby slabší smluvní strany. Z ustanovení § 562 odst. 1 o. z. vyplývá, že v případě právního jednání učiněného elektronickými prostředky je písemná forma zachována i v případě, kdy není využit elektronický podpis. To však za podmínky, že použité elektronické prostředky umožňují zachycení obsahu právního jednání a určení jednající osoby. Zde je však třeba vycházet i z ustanovení § 562 o. z., které stanovuje vyvr