224 C 49/2025-70 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se u zdejšího soudu domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že její právní předchůdkyně, společnost , právnická osoba, . (dnes , právnická osoba, .), uzavřela 14.1.2019 se žalovaným smlouvu o půjčce (úvěru) č. , hodnota, , podle níž žalovaný v plném rozsahu nevrátil vyplacené finanční prostředky ve výši 10 000 Kč. Dlužná částka 19 739,02 Kč se skládá z neuhrazené jistiny ke dni 30.7.2021 ve výši 5 709,54 Kč, dlužného obchodního úroku evidovaného ke dni zesplatnění pohledávky, tj. ke dni 10.9.2021 ve výši 1 064,61 Kč, neuhrazeného obchodního úroku ve výši 34,9 % od 31.7.2021 do 26.6.2024 ve výši 5 792,27 Kč, neuhrazené smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z neuhrazené jistiny za dobu od 31.7.2021 do 26.6.2024 ve výši 5 000 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazené jistiny za dobu od 31.7.2021 do 26.6.2024 ve výši 1 410,73Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z dlužného obchodního úroku za dobu od 31.7.2021 do 26.6.2024 ve výši 263,05 Kč, neuhrazeného poplatku za poštovní upomínku ve výši 499 Kč, dále žalobkyně požadovala obchodní úrok z prodlení ve výši 34,9 % ročně od 27.6.2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazené jistiny od 27.6.2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 8,5 % ročně z neuhrazeného obchodního úroku, tj. z částky 1 064,61 Kč od 27.6.2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z neuhrazeného obchodního úroku, tj. z částky 5 792,27 Kč od 22.7.2024 do zaplacení, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z neuhrazené kapitalizované smluvní pokuty ve výši 5 000 Kč, zákonný úrok z prodlení ve výši 12,75 % ročně z neuhrazeného poplatku za poštovní upomínku tj. z částky 499 Kč. Pohledávka byla smluvně postoupena žalobkyni 14. 4. 2022 a postoupení bylo žalovanému oznámeno.2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil ani se k nařízenému jednání nedostavil, soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v jeho nepřítomnosti.3. Podle smlouvy o půjčce (spotřebitelském úvěru) č. , hodnota, ze dne 14.1.2019 půjčila právní předchůdkyně žalobkyně, společnost , právnická osoba, . (dnes , právnická osoba, .) žalovanému částku 10 000 Kč. Žalovaný částku čerpal na svůj účet a zavázal se tento úvěr vrátit v 36 splátkách po 452 Kč měsíčně. Vedle jistiny ve výši 10 000 Kč se žalovaný zavázal uhradit úroky a poplatky, celkem po 36 měsících měl splatit 16 259,25 Kč, RPSN činila 41,09 %. Z obsahu smlouvy nijak nevyplývá, že by právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalovaného úvěr splácet. Dle žalobních tvrzení žalovaný na úvěr nezaplatil celý dluh. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi společností , právnická osoba, ., jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem včetně seznamu postoupených pohledávek má soud za doložené, že pohledávka za žalovaným byla postoupena žalobkyni. Předžalobní upomínka právního zástupce žalobkyně ve spojení s poštovním podacím lístkem dokládají, že žalovaný byl před podáním žaloby o zaplacení upomenut s upozorněním na jinak soudní vymáhání dluhu.4. Po zhodnocení shora uvedených zjištění soud uzavřel, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dle ust. § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), uzavřena smlouva o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr 10 000 Kč, který nebyl řádně plně splácen poskytovateli ani právnímu nástupci (žalobkyni).5. Podle § 84 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 31. 12. 2023, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“) „[p]oskytovatel a zprostředkovatel před poskytnutím rady podle § 85 odst. 1 nebo posouzením úvěruschopnosti spotřebitele podle § 86 zveřejní nebo spotřebiteli sdělí, jaké informace a doklady pro jejich ověření musí spotřebitel poskytovateli nebo zprostředkovateli poskytnout za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti a poskytnutí rady ohledně výběru pro spotřebitele vhodného produktu spotřebitelského úvěru a dobu pro jejich poskytnutí. Tyto informace musí být přiměřené a nezbytné. Žádá-li poskytovatel o tyto informace prostřednictvím zprostředkovatele, zprostředkovatel vyžádané informace předá poskytovateli.“ Podle § 84 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „[s]potřebitel poskytne poskytovateli nebo zprostředkovateli na základě požadavků poskytovatele nebo zprostředkovatele podle odstavce 1 úplné a pravdivé informace. Pokud je to k posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nezbytné, poskytnuté informace je spotřebitel povinen poskytovateli nebo zprostředkovateli na jeho žádost vysvětlit, popřípadě doplnit. Tyto informace je za účelem posouzení úvěruschopnosti spotřebitele poskytovatel a zprostředkovatel povinen ověřit způsobem přiměřeným dané situaci, je-li to nutné, též použitím nezávisle ověřitelných údajů.“6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]oskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.“ Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru „[p]oskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.“7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, „[p]oskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.“8. Podle § 2993 o. z., „[p]lnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.“9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně, neboť podle účinného znění § 87 odst. 1 věty první daného zákona soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu.10. Z provedených důkazů nebylo zjištěno, že by žalobkyně před poskytnutím úvěru ověřovala s odbornou péčí schopnost žalovaného jako spotřebitele úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalobkyně k prokázání svých tvrzení o tom, že řádně zkoumala úvěruschopnost žalovaného založila pouze výpisy z účtu žalovaného.11. Soud při jednání vyzval žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř., aby doplnila svá tvrzení a označila důkazy potřebné k prokázání těchto tvrzení, jakým způsobem před uzavřením smlouvy o úvěru ze dne 14.1.2019 s odbornou péčí právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr, a to nejen stran příjmů, ale i stran výdajů žalovaného. Současně soud žalobkyni poučil o následcích nevyhovění této výzvě v podobě možnosti pro žalobkyni věcně nepříznivé rozhodnutí. Po této výzvě žalobkyně k důkazu označila výpisy z účtu žalovaného, na žádost soudu právní předchůdkyně žalobkyně žádné další důkazy soudu nedoložila. Žalobkyně tedy neunesla své důkazní břemeno ohledně skutečnosti, že by před uzavřením smlouvy posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací.12. Vzhledem k výše uvedenému soud nemohl dojít k jinému závěru než posoudit řešenou smlouvu o úvěru jako absolutně neplatnou, k čemuž je soud povinen přihlížet z úřední povinnosti (§ 588 o. z.). Zároveň v případě absolutní neplatnosti právního jednání nepřichází moderace soudem, jako je tomu u případů relativní neplatnosti, vůbec v úvahu.13. Soudní dvůr v rozsudku ze dne 14. 6. 2012, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, , Anonymizováno, ,, Anonymizováno, C, Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, , uvedl, že směrnice Rady 93/13/EHS ze dne 5. dubna 1993 o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách brání takové právní úpravě členského s