224 C 94/2025-46 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 24 931 Kč s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 2 500 Kč, s úroky z prodlení z částky 24 931 Kč a dále se smluvní pokutou ve výši 5 117 Kč. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím webových stránek žalobkyně , Anonymizováno, ., Anonymizováno, ., Anonymizováno, dne 10.2.2024 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému částku 15 000 Kč (následně došlo o navýšení o 4 000 Kč) a žalovaný se ji zavázal vrátit spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 5 931 Kč do 11.3.2024. Žalovaný zápůjčku řádně a včas nezaplatil, proto po něm žalobkyně požaduje jistinu zápůjčky s poplatkem, dále částku 2 500 Kč jako účelně vynaložené náklady v souvislosti s prodlením žalovaného (písemné upomínky, sms, emailové výzvy) a smluvní pokutu ve výši 5 117 Kč.2. Žalobkyně byla usnesením zdejšího soudu č. j. , spisová značka, ze dne 11. 7. 2025 vyzvána k doplnění tvrzení a označení důkazů o tom, jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Podáním ze dne 15.7.2025 žalobkyně sdělila, že k prověření úvěruschopnosti žalovaného nebude doplňovat žádná skutková tvrzení.3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, stejně tak se nevyjádřil ani k výzvě soudu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, ač byl poučen, že v opačném případě bude soud předpokládat, že s takovým postupem souhlasí. Proto soud se souhlasem žalobkyně věc rozhodl podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, bez jednání na základě předložených listinných důkazů.4. Z předložených listinných důkazů, a to ze smlouvy o zápůjčce ze dne 10.2.2024, potvrzení o platbě a upomínek (včetně předžalobní upomínky), vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Dne 10.2.2024 žalobkyně a žalovaný uzavřeli v elektronické podobě smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému převodem na jeho účet dne 10.2.2024 částku 15 000 Kč a 4 000 Kč. Žalovaný žalobkyni podle jejího tvrzení uhradil částku 2 730 Kč. O zaplacení dluhu byl žalovaný opakovaně upomínán.5. Soud hodnotil vztah mezi účastníky jako spotřebitelský, neboť žalobkyně je obchodní korporací, která se zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelských úvěrů a žalovaný smlouvu uzavíral jako spotřebitel. Ustanoveními zákona o spotřebitelském úvěru se nepochybně řídí i smlouva o zápůjčce (podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník) uzavřená mezi účastníky.6. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Podle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.7. Podle § 2993 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.8. Po právní stránce soud věc zhodnotil tak, že smlouva o zápůjčce uzavřená mezi účastníky je neplatná, neboť byla uzavřena i přesto, že v době jejího uzavření nebyly s odbornou péčí posouzeny schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr (zápůjčku). Žalobkyně pouze ověřila totožnost žalovaného a prostřednictvím tzv. ověřovací platby i informaci o majiteli účtu, na který byla zápůjčka vyplacena. Karta zákazníka, z níž by vyplývaly konkrétní informace o poměrech žalovaného, předložena nebyla, stejně tak nebyly předloženy ani žádné doklady týkající se prověřování příjmů a výdajů žalovaného. Vzhledem k výše uvedenému proto soud předmětnou smlouvu o zápůjčce posoudil jako absolutně neplatnou. Žalovaný od žalobkyně převzal částku ve výši 19 000 Kč, dle tvrzení žalobkyně uhradil 2 730 Kč. Ke dni podání žaloby tudíž žalovaný žalobkyni dlužil na jistině částku 16 270 Kč, která byla žalobkyni přiznána. Z této částky byl žalobkyni přiznán i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 občanského zákoníku. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 376,16 Kč, přičemž tato částka představuje 8,3 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 54,15 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 45,85 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 628 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 30 048 Kč sestávající z částky 700 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 2 400 Kč ve výši 504 Kč.