24 C 60/2024-114 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se po žalované domáhal vydání bezdůvodného obohacení původně ve výši 56 000 Kč, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalobce a žalovaná jsou podílovými spoluvlastníky se spoluvlastnickými podíly každého o velikosti ideální jedné třetiny pozemku par. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemku par. č. , hodnota, , pozemku par. č. , hodnota, , to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, . , adresa, je rodinný dvoupodlažní dům, ve kterém je jeden byt. Žalovaná je tetou žalobce, další spoluvlastník , jméno FO, je bratrancem žalobce. Žalobce svůj spoluvlastnický podíl zdědil po své matce na základě usnesení Okresní soudu v Kladně ze dne , datum, , č.j. , spisová značka, . Již za života matky žalobce užívala nemovitost bezúplatně v celém rozsahu výlučně žalovaná se svým synem , Jméno žalované, . Žalobce nesouhlasí s tímto stavem, s ohledem na věk žalované se žalobce nechce domáhat zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví. Žalovaná se svým synem užívá nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu o velikosti ideální jedné třetiny, aniž by k tomu měla jakýkoliv právní důvod. Dopisem ze dne 18. 3. 2024 upozornil žalobce žalovanou, že nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu a vyzval ji k doplacení částky 8 000 Kč měsíčně za nadužívání nemovitosti, vždy k 15. dni v měsíci, za který bezdůvodné obohacení žalobci náleží, a to počínaje březnem 2024. Žalovaná na výzvu žalobce nijak nereagovala.2. Žalovaná se ve věci vyjádřila písemně, uvedla, že v předmětném rodinném domě bydlí od roku 1951, nemá finanční prostředky, aby žalobci dlužnou částku vyplatila. Žalovaná celý život o dům pečuje, vypomáhá jí její syn , Jméno žalované, . Žalovaná je v důchodu, který má malý, a syn vydělává 22 000 Kč. V předešlých letech uhradila rekonstrukci koupelny.3. Žalobce svým podáním ze dne 21.10.2025 rozšířil svůj žalobní návrh o částku 32 000 Kč s příslušenstvím. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 24.10.2025, č.j. 24 C 60/2024-102, byla změna žaloby připuštěna.4. Soud ve věci nařídil první jednání na 13. 3. 2025, žalovaná se k nařízenému jednání nedostavila, neomluvila se, soud podle § 101 odst. 3 o.s.ř. jednal v její nepřítomnosti. Žalobce, resp. jeho právní zástupce, při prvém jednání uvedl, že mezi účastníky nedošlo k uzavření žádné smlouvy o bezúplatném užívání společné nemovitosti.5. Z výpisu z katastru nemovitostí LV č. , hodnota, pro k.ú. , adresa, má soud za zjištěné, že účastníci jsou podílovými spoluvlastníky, a to ve výši každý jedné třetiny podílu na společných nemovitých věcech, a to pozemku par. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemku par.č. , hodnota, , pozemku par. č. , hodnota, , to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, . Třetím spoluvlastníkem předmětných nemovitostí je , jméno FO, .6. Z výzvy k vypořádání ze dne 18. 3. 2024 má soud za zjištěné, že žalobce prostřednictvím svého právního zástupce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 8 000 Kč měsíčně počínaje březnem 2024, a to nejpozději do 31. 3. 2024 a následující měsíce vždy k 15. dni daného měsíce.7. Z předžalobní výzvy ze dne 20. 5. 2024 má soud za zjištěné, že žalobce vyzval žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 128 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení.8. Ze znaleckého posudku ze dne 9. 9. 2025 vypracovaného , tituly před jménem, , právnická osoba, má soud za zjištěné, že tržní hodnota nájemného předmětné nemovitosti činí 13 200 Kč za měsíc.9. Na základě provedeného dokazování má soud za zjištěný následující skutkový stav: Účastníci jsou spoluvlastníky nemovitostí pozemku par. č. , hodnota, , jehož součástí je stavba č.p. , Anonymizováno, , pozemku par. č. , hodnota, , pozemku par. č. , hodnota, , to vše zapsané na LV č. , hodnota, pro k.ú. a obec , adresa, . V době od 1. 4. 2024 do 16. 10. 2025 nebylo užívání spoluvlastněné nemovitosti účastníků upraveno dohodou, rozhodnutím spoluvlastníků, ani rozhodnutím soudu. Obvyklé měsíční nájemné této nemovitosti činilo od dubna 2024 částku 13 200 Kč. Žalobce vyzval žalovanou k úhradě bezdůvodného obohacení ve výši 128 000 Kč, a to ve lhůtě 7 dnů ode dne odeslání výzvy.10. Zjištěný relevantní skutkový stav soud posoudil podle zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“).11. Podle § 1117 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, má každý spoluvlastník právo k celé věci. Toto právo je omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka.12. Podle § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.13. Podle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.14. Konstantní judikatura stanoví, že podstata podílového spoluvlastnictví spočívá v tom, že každý ze spoluvlastníků se podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví v rozsahu, jaký odpovídá velikosti jeho spoluvlastnického podílu, přičemž jde o tzv. ideální podíl, nikoli o reálné vymezení vztahující se k určité části společné věci (viz § 1122 odst. 1 o. z.). Pokud se některý ze spoluvlastníků v tomto rozsahu v důsledku jednání jiného spoluvlastníka na správě společné věci podílet nemůže, je nezbytné rozlišovat situaci, v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu na základě řádného právního důvodu (dohody spoluvlastníků, rozhodnutí většiny spoluvlastníků či rozhodnutí soudu), a v níž je spoluvlastník vyloučen z užívání společné věci v rozsahu odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu, aniž by zde byl řádný právní důvod, jenž by jej z užívání vylučoval. Zatímco na nárok z užívání vyloučeného spoluvlastníka je v prvním případě třeba pohlížet jako na nárok podle ustanovení § 1122 odst. 1 o. z.; s ohledem na absenci právního důvodu vyloučení z užívání v druhém případě půjde o nárok z bezdůvodného obohacení (nutnost rozlišit obě situace vyplývá ze závěrů rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 18. 5. 2017, sp. zn. 28 Cdo 5386/2016). Spoluvlastník, který společnou nemovitost užívá nad rámec svého spoluvlastnického podílu, nemusí ostatním spoluvlastníkům poskytovat peněžitou náhradu (ekonomickou protihodnotu užívání) pouze tehdy, prokáže-li například existenci dohody o bezúplatném užívání společné nemovitosti. Neprokáže-li, že je oprávněn společnou nemovitost užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu bezúplatně, vzniká mu bezdůvodné obohacení, za které musí ostatním spoluvlastníkům poskytnout peněžitou náhradu jako ekonomickou protihodnotu toho, co nemůže být vráceno (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 8. 3. 2023, sp. zn. 28 Cdo 225/2023).15. Rovněž Ústavní soud ve svých závěrech obsažených ve stanovisku pléna ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. Pl ÚS. 48/18 se zabýval mimo jiné situací, v níž spoluvlastník užívá společnou věc nad rámec svého podílu bez právního důvodu, event. bez spravedlivého důvodu (bez dohody všech spoluvlastníků, nebo bez závazného rozhodnutí většiny spoluvlastníků, či bez rozhodnutí soudu). Ústavní soud dospěl k závěru, že „má-li každý spoluvlastník právo k celé věci, je jeho právo omezeno stejným právem každého dalšího spoluvlastníka (např. § 1117 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.). To znamená, že spoluvlastník nemůže bez dalšího“ užívat společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor dalších spoluvlastníků; samotná existence spoluvlastnictví ke společné věci není právním důvodem k takovému užívání. Lze tedy uzavřít, že užívání společné věci nad rámec spoluvlastnického podílu představuje užívání cizí hodnoty, čímž (přivlastňováním si užitné hodnoty společné věci nad spoluvlastnický podíl) vzniká bezdůvodné obohacení.16. Podle § 132 zákona č. 99/1964 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.“) důkazy hodnotí soud podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přitom pečlivě přihlíží ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci.17. Při uvedeném způsobu hodnocení v řízení provedených důkazů a přihlédnutí ke všemu, co v řízení vyšlo najevo včetně tvrzení účastníků, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná a přiznal žalobci právo na vrácení bezdůvodného obohacení podle § 2991 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná užívá předmětnou nemovitost nad rámec svého spoluvlastnického podílu, a to na úkor žalobce, naopak existence dohody o bezúplatném