30 C 47/2025-93 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 32 481,13 Kč příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně společnost Citibank Europe plc (dále jen „právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 29.9.2011 na základě jeho žádosti o poskytnutí kreditní karty, která byla bankou akceptována, smlouvu o úvěru ke kreditní Citi LIFE kreditní kartě. Žalovaný se zavázal na účtu disponovat s dostatkem disponibilních prostředků a splácet poskytnutý úvěrový rámec ve výši 41 000 Kč měsíční minimální splátkou ve výši 3,2% včetně bankovních poplatků a úroku z úvěru. Žalovaný však smlouvu porušoval, když nesplácel poskytnutý úvěr řádně a včas, právní předchůdkyně žalobkyně celý úvěr ke dni 7.10.2024 zesplatnila, o čemž byl žalovaný informován. Pohledávka za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 26.3.2025 postoupena na společnost I-Xon a.s. a následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 8.4.2025 na žalobkyni, o čemž byl žalovaný informován. Před podáním žaloby byl žalovaný marně upomínán k úhradě dluhu. Žalobkyně proto po žalovaném požaduje nesplacenou jistinu ve výši 29 611,36 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 2 932,26 Kč, dlužné bankovní poplatky ve výši 2 869,77 Kč, úrok ve výši 23,99 % ročně z částky 29 611,36 Kč od 15.3.2025 do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 12, 75 % ročně z částky 29 611,36 Kč od 15.3.2025 do zaplacení. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně posoudila schopnost žalovaného splácet úvěr.2. Žalovaný tvrdil že předmětnou smlouvou s právní předchůdkyní žalobkyně dne 29. 9. 2011 uzavřel a že tvrzený úvěr čerpal, aktuálně již není schopen uvést, do kdy úvěr řádně splácel, přehled o jednotlivých platbách již nemá. Navrhl, aby mu bylo umožněno splácet žalovaný dluh ve splátkách po 2 500 Kč měsíčně.3. Soud dospěl na základě listinných důkazů k těmto skutkovým zjištěním.4. Z listiny nazvané jako „ Žádost o kreditní kartu“ ze dne 29.9.2011 podepsané žalovaným bylo zjištěno, že žalovaný požádal právní předchůdkyně žalobkyně o vydání Citi LIFE kreditní karty za podmínek stanovených Produktovými podmínkami pro Citi kreditní karty, Sazebníku pro držitele Citi kreditní karty a Všeobecnými podmínkami pro fyzické osoby. Žalovaný se zavázal na účtu disponovat s dostatkem disponibilních prostředků a hradit měsíční poplatky.5. Z výpisu z účtu kreditní karty bylo zjištěno, že úvěrový limit na kreditní kartě vedené na jméno žalovaného činil 41 000 Kč, přičemž ke dni 3.10.2016 bylo z tohoto rámce vyčerpáno 37 008,86 Kč. Banka informovala tímto výpisem žalovaného o změně čísla účtu pro zasílání splátek kreditní karty.6. Ze souhrnného výpisu z účtu kreditní karty č. , hodnota, ******, Anonymizováno, vedené na jméno žalovaného za období od 3.9.2016 – 3.10.2024 bylo zjištěno, že zůstatek kreditní karty žalovaného ke dni 3.10.2024 činil 34 413,39 Kč.7. Z výzvy ze dne 17.4.2025 bylo zjištěno, že žalovaný byl vyzýván k okamžité úhradě všech finančních závazků vůči , právnická osoba, ., které byly postoupeny na nového věřitele. Z přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že tato výzva byla žalovanému odeslána 24.4.2024.8. Z Rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 6. 1. 2025, seznamu postoupených pohledávek bylo zjištěno, že pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 1. 2025 a přehledu podacích čísel bylo zjištěno, že žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni.9. Z předžalobní výzvy ze dne 9.5. 2025 a seznamu předžalobních výzev bylo zjištěno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu do 7 dnů od odeslání výzvy.10. Z fotokopie občanského průkazu soud nezjistil žádnou relevantní skutečnost pro věc samou.11. Soud posoudil věc po právní stránce následujícím způsobem. Na danou věc aplikoval zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, v platném, znění ke dni právního jednání a zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“).12. Podle § 497 obchodního zákoníku účinného do 31.12.2023, platí, že smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.13. Podle § 1879 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).14. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením (č. 351/2013 Sb.); neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.15. Z hlediska právního hodnocení má soud za to, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla v rámci smlouvy o poskytnutí kreditní karty uzavřena smlouva i o úvěru podle § 497 obchodního zákoníku. Bylo prokázáno, že žalovaný úvěrový rámec vyčerpal v plné výši, ovšem naopak prokázáno nebylo, že by žalovaný řádně uhradil splátky. Právní předchůdkyně žalobkyně dostatečně posoudila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Na smluvním základě tak právní předchůdkyně žalobkyně oprávněně prohlásila úvěr za splatný a požadovala po žalovaném vedle uhrazení jistiny i kapitalizované příslušenství, přičemž je nutné zmínit sjednaný nízký smluvní úrok a poplatky. Pohledávka na zaplacení těchto částek za žalovaným byla v souladu s § 1879 o.z., posléze postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. Pro posouzení aktivní legitimace žalobkyně je oznámení o postoupení pohledávky žalovanému dostačující k tomu dále viz rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 1328/2007.16. V řízení má soud tedy za prokázáno, že závazek žalovaného vůči žalobkyni platně vznikl a dospěl, přičemž žalovaný v řízení zánik tohoto závazku netvrdil, ani v řízení tato skutečnost nevyšla najevo. Proto soud uložil žalovanému povinnost dluh žalobkyni uhradit.17. Odůvodněný je také nárok na příslušenství pohledávky dle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný se dostal do prodlení s peněžitým plněním v rámci jednotlivých splátek a od 7.10.2024 se dostal do prodlení s celou nesplacenou jistinou včetně příslušenství. Žalobkyně však požadovala zaplacení úroku až od 15.3.2025, čímž je soud s ohledem na dispoziční zásadu civilního procesu vázán.18. Zároveň soud žalovanému v souladu s § 160 odst. 1 věty druhé za středníkem umožnil zaplacení dluhu ve splátkách po 3 000 Kč měsíčně s ohledem na jeho aktuální finanční situaci. Výše stanovených splátek se soudu jeví jako adekvátní i s ohledem na oprávněné zájmy žalobkyně. Žalobkyni plyne z dlužné částky úrok z úvěru a úrok z prodlení do úplného zaplacení dluhu, nebude tak rozhodnutím o splnění dluhu formou splátek ekonomicky poškozena. Pokud žalovaný nezaplatí řádně a včas byť jen jedinou ze splátek, stane se splatnou celá jistina.19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 151 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 3 o. s. ř., podle kterého i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. V dané věci měla plný úspěch žalobkyně, a proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 10 295,50 Kč. Tyto náklady se sestávají ze soudního poplatku v částce 1 625 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 32 481,13 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze dvou a půl úkonu právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava věci, jednoduchá výzva k plnění, podání ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 450 Kč dle § 13 a. t. a náhrady daně z přidané hodnoty podle § 137 odst. 3 písm. a) o. s. ř. ve výši 21 % ve výši 1 270, 50 Kč. Zaplacení nákladů řízení soud žalovanému uložil k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.