209 C 3/2026-30 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobkyně se žalobou u soudu domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalované byla uložena povinnost zaplatit jí částku 31 431,70 Kč s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že mezi účastníky byla dne 27. 2. 2020 uzavřena smlouva o úvěru č. , hodnota, . Na základě smlouvy byl žalované poskytnut na účet uvedený ve smlouvě úvěr ve výši 70 000 Kč. Protože žalovaná neplnila řádně závazky ze smlouvy, došlo k zesplatnění celého úvěru, čímž vznikla nová jistina úvěru sestávající se z nesplacené jistiny úvěru a veškerých dosud nezaplacených úroků za poskytnutí úvěru přirostlých ke dni zesplatnění. Nová jistina tak činila ke dni zesplatnění 87 718,01 Kč. Žalovaná se ve smlouvě zavázala pro případ prodlení s nezaplacením nové jistiny úvěru uhradit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny až do jejího zaplacení, přičemž žalobkyně s žalovanou se dohodli, že souhrn výše všech ze strany žalobkyně uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše poskytnuté finanční částky, nejvýše však 200 000 Kč. S ohledem na skutečnost, že žalovaná své závazky i přes výzvy neplnila, bylo ze strany žalobkyně zahájeno soudní řízení, jehož výsledkem byl rozsudek Okresního soudu v Kladně čj. , spisová značka, ze dne 19. 2. 2021. Soud mimo jiné rozhodl, že žalovaná je povinna uhradit žalobkyni částky představující smluvní pokuty, tedy částky 499 Kč a 3 069,30 Kč. Částka 3 069,30 Kč představovala smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 87 718,01 Kč, a to za období prodlení žalované s úhradou této nové jistiny úvěru do 14. 12. 2020. Předmětným rozhodnutím Okresního soudu v Kladně bylo žalobě žalobkyně, co do smluvní pokuty, v plném rozsahu vyhověno. Prodlení žalované s úhradou nové jistiny trvalo i po datu 14. 12. 2020. Žalobkyni proto vzniklo právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z dlužné nové jistiny úvěru i za následující období. S ohledem na skutečnost, že žalovaná ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnila, zaslala žalobkyně žalované předžalobní výzvu ze dne 1. 12. 2025, ve které vyzvala žalovanou k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 71 379,13 Kč od 15. 12. 2020 do 28. 2. 2022 ve výši 31 431,70 Kč. Žalovaná ani přes výzvu žalovanou částku neuhradila.2. Při jednání žalobkyně na žalobě setrvala. Žalovaná se k jednání nedostavila, nepožádala o odročení, k žalobě se nevyjádřila ani písemně.3. Ze spisu Okresního soudu v Kladně sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyně se skutečně žalobou u soudu domáhala z titulu smlouvy uzavřené mezi účastníky dne 27. 2. 2020 č. , hodnota, částky celkem 88 417 Kč s úrokem z prodlení z uvedené částky ve výši 10 % ročně od 1. 11. 2020 do zaplacení, dále se domáhala částky 3 859,68 Kč a dále úroku ve výši 102,09 % ročně z částky 70 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, maximálně do doby, kdy úrok dosáhne částky 234 648 Kč.4. Z rozsudku Okresního soudu v Kladně čj. , spisová značka, ze dne 19. 2. 2021, který nabyl právní moci dne 1. 4. 2021 soud zjistil, že žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 75 147,43 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 72 078,13 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a s úrokem ve výši 8,08 % ročně z částky 70 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku, tedy co do částky 17 129,26 Kč, úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 16 338,87 Kč od 1. 11. 2020 do zaplacení a úroku ve výši 94,01 % ročně z částky 70 000 Kč od 28. 5. 2020 do zaplacení, soud žalobu zamítl. Z odůvodnění uvedeného rozhodnutí soud kromě jiného zjistil, že co se týče žalobkyní požadované smluvní pokuty, žalobkyně prokázala, že ze strany žalované došlo k prodlení u první splátky, a za to jí přísluší smluvní pokuta ve výši 499 Kč. Nárok na smluvní pokutu za prodlení s úhradou zesplatněné jistiny za období od 1. 11. 2020 do 14. 12. 2020 ve výši 3 069,30 Kč soud v uvedeném rozsahu shledal také důvodnou. Zbývající část nároku na smluvní pokutu soud však zamítl.5. Podle § 248 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.6. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.7. V daném případě po provedeném dokazování a zhodnocení provedených důkazů včetně rozhodnutí ve věci týchž účastníků týkající nároků uplatněných u soudu ze stejného titulu – smlouvy o úvěru č. , hodnota, ze dne 27. 2. 2020 soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně v tomto řízení není důvodný. Smluvní vztah účastníků a nároky z něho plynoucí již byly projednány v řízení vedeném pod spisovou značkou , spisová značka, . Pokud soud ve věci rozhodoval o sjednaných úrocích, poplatcích, smluvních pokutách, vycházel při rozhodování o nich podle příslušných ustanovení občanského zákoníku i zákona o spotřebitelském úvěru, hodnotil ujednání účastníků smlouvy právě z hlediska jejich přiměřenosti. Vycházel z výše celkového úvěru, doby jeho splatnosti, výše splátek, výše úroků, ale i sankčních poplatků pro případ porušení smluvních povinností. Pokud žalobkyně v původním řízení uplatnila nárok na smluvní pokutu dle bodu 6.5 smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 87 718,01 Kč za každý den prodlení žalované s její úhradou od 1. 11. 2020 oproti smlouvě pouze k datu vyhotovení původní žaloby, to je do 14. 12. 2020, soud ji shledal (ve výši 3 069,30 Kč) za přiměřenou. Pokud se však nyní žalobkyně domáhá smluvní pokuty – dopočítává ji za další období, konkrétně od 15. 12. 2020 do 28. 2. 2022, a domáhá se částky 31 431,70 Kč, smluvní pokutu v této výši, byť původně účastníky sjednanou, toto ujednání soud považuje v rozporu s dobrými mravy, odporující zákonu a narušující zjevně veřejný pořádek. Z uvedeného důvodu soud žalobu zamítl, jak ve výroku I. uvedeno.8. O nákladech řízení soud rozhodl za situace, kdy ve sporu úspěšná žalovaná žádné náklady řízení neuplatnila, a ani ze spisu nevyplývá, že by jí nějaké náklady řízení vznikly.