7 C 71/2025-100 — Okresní soud v Kladně

1. Žalobce se žalobou ze dne 22. 10. 2025 domáhal vyklizení a předání nemovitostí specifikovaných v žalobě. Žaloba byla podána s písemným souhlasem manželky, s níž měl žalobce nemovitosti nejprve ve společném jmění manželů. V průběhu řízení však došlo k jejich převodu do výlučného vlastnictví žalobce. Žalobce uvedl, že rozsudkem Okresního soudu v Kladně ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo rozhodnuto, že na těchto nemovitostech nevázne věcné břemeno bezplatného doživotního užívání pro žalovaného. Žalovaný podal v této otázce také dovolání, to však bylo Nejvyšším soudem usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , odmítnuto. K vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí došlo s účinky k 6. 1. 2025. Žalobce vyzval dne 3. 9. 2025 žalovaného k vyklizení těchto nemovitostí a stanovil mu k tomu lhůtu do 15. 10. 2025. Žalovaný však ani poté nemovitosti nevyklidil a nepředal. Ve snaze o smírné řešení sporu navrhl ještě na druhém jednání soudu dne 1. 4. 2026 žalobce žalovanému, aby ve lhůtě 3 až 4 měsíce pozemky vyklidil s tím, že každý z účastníků ponese své náklady řízení. Závěrem žalobce dodal, že i pokud došlo v mezidobí k uklizení pozemků, neznamená to, že žalovaný je vyklidil a žalobci předal.2. Podáním ze dne 2. 3. 2026 vzal žalobce svůj návrh částečně zpět s odůvodněním, že po podání žaloby došlo ke komplexním pozemkovým úpravám, v jejichž důsledku došlo ke změně označení většiny pozemků. Soud v tomto rozsahu řízení usnesením ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , částečně zastavil. Nadále mělo být rozhodováno pouze o nemovitostech specifikovaných ve výroku I. tohoto rozhodnutí.3. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil. Považoval i nadále za sporné, zda na původně žalovaných nemovitostech nevázne služebnost, na jejímž základě žalovaný nemovitosti oprávněně užíval. Žalovaný v řízení o určení existence služebnosti podal také dne 1. 8. 2025 ústavní stížnost. Řízení o ní je vedeno pod sp. zn. IV. , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, . Po zúžení vymezení žalovaných nemovitostí je žalovaný přesvědčen, že žádné ze zbylých pozemků neužívá a není, co by vyklízel. Žalobce tedy podle názoru žalovaného v tomto ohledu neunesl břemeno tvrzení ani důkazní a neprokázal faktické užívání žalovaných pozemků žalovaným. Soud navíc podle žalovaného v této otázce pochybil, když žalobce nepoučil podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) o těchto skutečnostech podstatných pro meritorní rozhodnutí. Žalovaný sice skutečně v dotčeném areálu na vlastním pozemku bydlí a užívá ho, avšak jde o jiný pozemek, než který je předmětem tohoto řízení. Žalovaný proto v této věci není pasivně legitimován, i kdyby však legitimován byl, na žalovaném pozemku se nenachází žádné věci, které by bylo možné vyklidit. Žalovaný dále popírá, že by mu byla řádně doručena výzva k vyklizení nemovitostí ze dne 3. 9. 2025, jelikož správně měla být doručena jeho právnímu zástupci, který už s žalobcem v době před podáním žaloby o celé věci komunikoval, nikoliv přímo jemu osobně.4. Mezi stranami bylo nesporné pouze to, že část areálu v , Anonymizováno, žalovaný užívá. Všechny ostatní skutečnosti zůstávaly sporné.5. Manželka žalobce souhlasila s podáním žaloby, jak plyne z jejího vyjádření doručeného soudu dne 5. 11. 2025 (souhlas manželky žalobce s podáním žaloby – č. l. 29).6. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla zamítnuta žaloba podaná žalobcem a jeho manželkou na určení neexistence služebnosti doživotního bezplatného užívání vymezených nemovitostí žalovaným, mezi nimiž jsou i nemovitosti žalované v této věci. Toto rozhodnutí bylo změněno rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , který určil, že uvedená služebnost na vymezených pozemcích nevázne. Odvolací soud k tomu uvedl, že jednání žalovaného, který v rozporu se svým smluvním závazkem plynoucím mu ze smlouvy o smlouvě budoucí kupní zřídil k nemovitostem věcné břemeno užívání, bylo v rozporu s dobrými mravy. Smlouva o zřízení služebnosti byla proto shledána absolutně neplatnou a žaloba na určení neexistence služebnosti byla proto podle odvolacího soudu podána důvodně. Rozsudek nabyl právní moci , datum, (rozsudek Okresního soudu v , Anonymizováno, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, – č. l. , Anonymizováno, , rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, – č. l. , Anonymizováno, ).7. Usnesením Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , bylo jako nepřípustné odmítnuto dovolání žalovaného, který se domáhal přezkumu rozsudku odvolacího soudu. Podle Nejvyššího soudu žalovaný nepředložil k řešení žádnou otázku hmotného nebo procesního práva, jež by zakládala přípustnost dovolání. Proti tomuto rozhodnutí podal žalovaný ústavní stížnost. Ústavní soud eviduje věc od , datum, pod spisovou značkou , Anonymizováno, . , Anonymizováno, , Anonymizováno, /, Anonymizováno, (usnesení Nejvyššího soudu ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, – č. l. , Anonymizováno, , ústavní stížnost – č. l. , Anonymizováno, p. v.).8. Mezi právními zástupci stran probíhala v období od června do srpna 2025 e-mailová komunikace. Z té plyne, že žalobce byl připraven nechat žalovaného užívat objekt č. p. , Anonymizováno, , hospodářskou budovu a dvůr, nikoliv však ostatní venkovní pozemky, do konce roku 2026, a to za přiměřené nájemné. Současně projevil zájem o odkoupení budovy č. p. , Anonymizováno, s pozemkem st. parc. č. , hodnota, . Žalovaný ve zprávě z 10. 7. 2025 projevil ochotu o navrženém řešení jednat a žádal doplnění návrhu o výši kupní ceny a výši přiměřeného nájemného. K dohodě mezi stranami však nedošlo, neboť se neshodli na výši finančního protiplnění (e-mailová komunikace účastníků – č. l. 39)9. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 17. 2. 2026 plyne, že nemovitosti vymezené ve výroku I. tohoto rozhodnutí, zapsané na LV , Anonymizováno, jsou ve vlastnictví žalobce. Žalobce nabyl vlastnické právo na základě rozsudku soudu o splnění povinnosti z předkupního práva s účinky zápisu k 24. 1. 2022. Dále na základě rozhodnutí státního pozemkového úřadu o výměně nebo přechodu vlastnických práv s účinky zápisu k 22. 10. 2025 a nakonec dohodou o vypořádání společného jmění s účinky zápisu k 20. 1. 2026 (výpis z katastru nemovitostí z , datum, – č. l. , Anonymizováno, , rozhodnutí státního pozemkového úřadu ze dne , datum, , č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, – č. l. , Anonymizováno, ).10. Předžalobní výzvou z 3. 9. 2025 byl žalovaný vyzván k vyklizení a odevzdání předmětných nemovitostí ve lhůtě do 15. 10. 2025. Výzva byla podána k doručení 12. 9. 2025, načež bylo adresátovi dne 15. 9. 2025 oznámeno její uložení. Žalovaný si však zásilku nevyzvedl, tak byla vrácena odesílateli (předžalobní výzva k vyklizení nemovitých věcí ze dne 3. 9. 2025- č. l. 18, podací arch – č. l. 19, dodejky -č. l. 19 p. v., 20).11. Jinými provedenými důkazy nebyly zjištěny žádné další skutečnosti podstatné pro objasnění věci. Skutkový stav považuje soud za náležitě zjištěný.12. Fotografie pozemků, místní šetření a výpis z katastru nemovitostí k LV , Anonymizováno, předložené žalovaným na druhém jednání soud dne 1. 4. 2026 k důkazu neprovedl, neboť je žalovaný navrhl k provedení až po uplynutí koncentrační lhůty podle § 118b o. s. ř. a současně nebyly splněny podmínky podle tohoto ustanovení, za nichž k později navrženým důkazům přihlédnout lze.13. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu. Žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí vymezených ve výroku I. tohoto rozhodnutí. Rozsudkem Krajského soudu v Praze, který nabyl právní moci , datum, , bylo určeno, že na těchto nemovitostech nevázne služebnost doživotního bezplatného užívání žalovaného. Dovolání žalovaného v otázce existence služebnosti bylo odmítnuto. Strany v době před podáním žaloby jednaly o tom, aby žalovaný mohl žalované nemovitosti za úplatu užívat. K dohodě mezi stranami nedošlo. Žalovaný předmětné nemovitosti žalobci nepředal, přestože k tomu byl vyzván.14. Podle § 1040 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), platí, že kdo věc neprávem zadržuje, může být vlastníkem žalován, aby ji vydal.15. Podle § 1041 o. z. platí, že kdo se domáhá, aby mu věc byla vydána, musí ji popsat takovými znaky, kterými se rozeznává od jiných věcí téhož druhu.16. Podle § 506 odst. 1 o. z. platí, že součástí pozemku je prostor nad povrchem i pod povrchem, stavby zřízené na pozemku a jiná zařízení (dále jen "stavba") s výjimkou staveb dočasných, včetně toho, co je zapuštěno v pozemku nebo upevněno ve zdech.17. Žalobce v projednávané věci splnil zákonné předpoklady pro poskytnutí ochrany jeho vlastnickému právu podle § 1040 o. z. Prokázal své vlastnické právo k nemovitostem uvedeným ve výroku I. tohoto rozhodnutí a tyto nemovitosti v žalobě individualizoval dostatečně určitě v souladu s