4 C 17/2023-36 — Okresní soud v Kutné Hoře

Manželé se společným návrhem domáhali rozvodu manželství s odůvodněním, že jejich manželství již přestalo plnit svoji funkci, více než 1 rok spolu nežijí jako manželé a netvoří manželské resp. rodinné společenství. Z manželství se nenarodily žádné děti. K žalobě byla připojena dohoda týkající se vypořádání majetkových poměrů, bydlení manželů a případného výživného pro dobu po rozvodu. Oba manželé jsou státními příslušníky Ruské federace. Soud se nejprve zabýval svou mezinárodní příslušností ve věci a následně rozhodným právem. Dle čl. 27 odst. 1 vyhlášky č. 95/1983 Sb., vyhlášky ministra zahraničních věcí o Smlouvě mezi Československou socialistickou republikou a Svazem sovětských socialistických republik o právní pomoci a právních vztazích ve věcech občanských, rodinných a trestních je dána pravomoc Okresního soudu v Kutné Hoře, jelikož oba manželé mají v jejím obvodu bydliště. Dle čl. 26 odst. 1 vyhlášky se rozvod manželství řídí právem smluvní strany, jejímiž občany jsou manželé v době podání návrhu, tedy právem Ruské federace. Dle zákona o rodině Ruské federace ze dne 29.12.1995 čl. 22 je manželství rozvedeno, pokud soud zjistí, že další společný život manželů a zachování rodiny nejsou možné. Soud manželství nerozvede dříve, než po uplynutí jednoho měsíce od podání návrhu. Mezi manžely jsou shodná následující právně významná tvrzení, prokázaná výpověďmi obou manželů, jež pokládá soud za závěr o skutkovém stavu: Manželství účastníků bylo uzavřeno dne 29. 8. 2009. Z manželství se nenarodily žádné děti. Dne 16. 2. 2023 účastníci podepsali dohodu o úpravě majetkových poměrů, svého bydlení a případného výživného pro dobu po rozvodu, Manželé netvoří manželské společenství po dobu 1 rok, ani jeden z manželů nechce společenství obnovit. V posuzovaném případě ze shodných tvrzení účastníků vyplývá, že manželství účastníků je hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení, neboť účastníci spolu jako manželé nežijí, jelikož netvoří manželské společenství. S ohledem na výpovědi obou manželů pokládá soud za pravdivé jejich tvrzení o rozvratu manželství a záměru dosáhnout rozvodu manželství. Manželé uzavřeli dohodu o vypořádání majetku náležejícího do společného jmění manželů. Jelikož byly splněny všechny podmínky ustanovení čl. 22 a 23 zákona o rodině Ruské federace ze dne 29.12.1995, soud žalobě v celém rozsahu vyhověl. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto v souladu s § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, (dále jen „z. ř. s.”).