5 C 316/2023-16 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Manželka podala návrh na rozvod manželství s tím, že manželství přestalo být spokojené v roce 2013, kdy začal být popudlivý, a ačkoliv to odůvodňoval změnou pracovního místa, je takový stále. V důsledku této změny došlo i k odcizení mezi manželi, přičemž změna manžela se projevila i v jeho vztahu k dětem. V minulosti již manželka jednou s dětmi ze společné domácnosti od manžela odešla. Manželka v roce 2022 začala docházet do psychoterapeutického poradenství, přičemž manžel po dvou návštěvách toto poradenství dále odmítal navštěvovat, neboť to nepotřebuje. Manželé se od listopadu 2022 intimně nestýkají a ani nebydlí ve společné domácnosti. Manželství je tak již pouze formálním svazkem a neplní svou funkci. 2. Manžel uvedl, že na rozvodu se s manželkou nedohodl a návrh manželky je pro něj překvapující, neboť odstěhováním ze společné domácnosti nebyl sledován úmysl ukončení manželství. Nicméně se k návrhu manželky na rozvod manželství připojil. 3. Soud provedl důkazy listinami, které účastníci navrhli, a výslechem manželů. Potřeba provedení jiných důkazů v řízení nevyšla najevo, v řízení byl prokázán následující skutkový stav: 4. Manželství mezi shora jmenovanými manžely bylo uzavřeno dne [datum] před Městským úřadem v Kutné Hoře (prokázáno oddacím listem). Manželé mají dvě děti, které jsou již zletilé (prokázáno výpisy z CEO a výpovědí manželů). Manželské soužití není ideální již 10 let. Ačkoliv manželé dlouho usilovali o nápravu, obnova soužití není pravděpodobná, přičemž manželka na takové obnově nemá ani zájem. V průběhu manželství začalo docházet k rozporům ohledně názorů na výchovu dětí, což se odrazilo i v samotném vztahu mezi manželi, kdy se odcizili. V současné době spolu manželé nežijí ve společné domácnosti a intimně se nestýkají (prokázáno výpovědí manželky). 5. Soud po právní stránce postupoval dle ustanovení § 755 odst. 1, 2, 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“), manželství může být rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení. Přesto, že je soužití manželů rozvráceno, nemůže být manželství rozvedeno, byl-li by rozvod v rozporu se zájmem nezletilého dítěte manželů, které nenabylo plné svéprávnosti, který je dán zvláštními důvody, přičemž zájem dítěte na trvání manželství soud zjistí i dotazem u opatrovníka jmenovaného soudem pro řízení o úpravu poměrů k dítěti na dobu po rozvodu, nebo se zájmem manžela, který se na rozvratu porušením manželských povinností převážně nepodílel a kterému by byla rozvodem způsobena zvlášť závažná újma s tím, že mimořádné okolnosti svědčí ve prospěch zachování manželství, ledaže manželé spolu již nežijí alespoň po dobu tří let. Mají-li manželé nezletilé dítě, které není plně svéprávné, soud manželství nerozvede, dokud nerozhodne o poměrech dítěte v době po rozvodu manželů. Dle ustanovení § 756 soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak. 6. Za shora uvedeného soud dospěl k závěru, že podmínky rozvodu podle § 755 odst. 1, 2, 3 o.z. jsou dány. Rozpory v manželství a neutěšený stav manželství trvají po dobu 10 let, přičemž vztah manželů se nepodařilo za tuto dobu urovnat, ačkoliv zde takové snahy byly. Manželé téměř jeden rok spolu intimně nežijí, přičemž od června letošního roku manželé nevedou společnou domácnost. Všechny tyto skutečnosti ve svém souhrnu svědčí o tom, že manželství je po nikoliv nevýznamnou dobu hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno. Manželství je rozvráceno tak, že již neplní žádnou ze svých společenských funkcí, jak má na mysli zejména ustanovení § 687 o.z., přičemž ani nelze očekávat obnovení manželského soužití s ohledem na to, že manželka již na obnově manželského soužití neměla žádný zájem. V projednávané věci tak soud dospěl k závěru, že byly splněny všechny zákonné podmínky pro rozvod manželství, přičemž na podaný návrh jednoho z manželů na rozvod manželství, ke kterému se druhý manžel připojí, je nutno pohlížet na společný návrh manželů. 7. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 23 zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních (dále jen„ z.ř.s.“), podle nějž v řízení o statusových věcech manželských a partnerských, nemá zásadně žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení, přičemž soud v posuzované věci neshledal okolnosti případu odůvodňující jiné rozhodnutí.