1 C 308/2025-17 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se podanou žalobou po žalovaném domáhá zaplacení částky ve výši 26 742,51 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z titulu neoprávněného odběru elektřiny z elektrizační soustavy na adrese: , adresa, (dále jen „odběrné místo“) dle § 51 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“).2. Žalovaný se k věci nevyjádřil.3. Ve věci dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:4. Žalovaný neoprávněně odebíral elektřinu napojením dvou neoprávněných kabelů, tj. spotřeboval neoprávněně odebranou elektrickou energii (zjištěno z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa, ze znaleckého posudku č. , hodnota, znalce , jméno FO, ). Dne 20. 3. 2023 žalobkyně kontrolou zjistila, že na odběrném místě došlo k neoprávněnému odběru elektřiny. Za dobu neoprávněného odběru došlo ke spotřebování 2 238 kWh elektřiny v ceně 14 463,61 Kč, dále byla vyčíslena platba za příkon ve výši 368,62 Kč. Náklady za neoprávněný odběr byly vyčísleny částkou 11 940,28 Kč (zjištěno z výpočtu náhrady na neoprávněný odběr elektřiny, protokolu o kontrole odběrného místa). Žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši 26 742,51 Kč žalovanému vyúčtovala fakturou č. , hodnota, znějící na částku 26 742,51 Kč, se splatností ke dni 27. 2. 2025 (zjištěno z faktury č. , hodnota, ). Žalobkyně žalovanému oznámila neoprávněný odběr elektřiny a vyzvala ho k uhrazení dluhu (zjištěno z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa). Žalobkyně žalovaného dále upomínala k uhrazení dluhu (prokázáno upomínkou ze dne 11. 3. 2025) Žalobkyně žalovaného vyzvala k zaplacení dlužné částky předžalobní upomínkou (prokázáno předžalobní výzvou ze dne 26. 3. 2025 včetně dodejky).5. Zjištěný skutkový stav soud posoudil následujícím způsobem po stránce právní:6. Dle § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona je neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy odběr bez právního důvodu nebo pokud právní důvod odpadl.7. Podle § 51 odst. 2 energetického zákona se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy zakazuje.8. Podle § 51 odst. 3 energetického zákona je při neoprávněném odběru elektřiny osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.9. Dle § 16 odst. 1 vyhlášky č. 359/2020 ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“) při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel distribuční soustavy na základě naměřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny, a to nejvýše za 36 měsíců předcházejících zjištění neoprávněného odběru. Pokud nejsou tyto údaje dostupné nebo zjevně neodpovídají skutečnosti, použije provozovatel distribuční soustavy podle okolností jiné údaje, zejména údaje o spotřebě elektřiny téhož odběratele v odběrném místě z doby před neoprávněným odběrem elektřiny.10. Dle § 17 odst. 3 písm. b) bod 1 vyhlášky výše náhrady za neoprávněně odebranou elektřinu se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle § 16 odst. 1 nebo vypočtené podle § 16 odst. 3 až 6 a podle odstavců 1 a 2 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny nebo cenami uveřejněnými operátorem trhu v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny, přičemž je složena z ceny za službu distribuční soustavy, kde v síti nízkého napětí se použije sazba C 02d nebo D 02d podle kategorie odběru elektřiny.11. Podle § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.12. Soud dospěl k závěru, že žaloba byla podána důvodně, neboť bylo prokázáno, že se žalovaný dopustil neoprávněného odběru elektrické energie ze soustavy žalobkyně ve smyslu § 51 odst. 1 písm. a) energetického zákona, přičemž tímto způsobem vznikla újma žalobkyni jakožto provozovateli distribuční soustavy. Škoda vzniklá z neoprávněného odběru je objektivního charakteru, v řízení se tedy soud nezabýval vnitřním vztahem žalovaného k neoprávněnému odběru. Výše škody byla stanovena dle vyhlášky na základě skutečného odběru s ohledem na poznatek počátečního a konečného stavu elektroměru včetně souvisejících plateb a výše škody není zjevně nepřiměřená zjištěným okolnostem, pokud by došlo ke smluvnímu odběru energie (srov. Nález ÚS ze dne 11. 8. 2015, sp. zn. I. ÚS 668/15). Žalobkyně má proto právo na náhradu za skutečné množství neoprávněně odebrané elektřiny ve výši 14 463,61 Kč a na rozdíl v platbách za příkon ve výši 368,62 Kč a náklady na zjištění neoprávněného odběru ve výši 11 940,28 Kč, cenu žalobkyně žalovanému řádně vyúčtovala, naopak žalovaný svou povinnost nesplnil, když škodu v celkové výši 26 742,51 Kč včas neuhradil. Jelikož je žalovaný v prodlení s plněním peněžitého dluhu, náleží žalobkyni též požadovaný úrok z prodlení v zákonné výši; úroky z prodlení byly přiznány v souladu s § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění platném a účinném ke dni prodlení žalovaného.13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 270 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 070 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 1 uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.