1 C 5/2026-15 — Okresní soud v Kutné Hoře

1. Žalobkyně se domáhá po žalované zaplacení částky ve výši , částka, s příslušenstvím. Svůj nárok odůvodnila tím, že její právní předchůdkyně , právnická osoba, ., IČ: , IČO, , (dále jen „právní předchůdkyně“) uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru. Na základě této smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti úvěr ve výši , částka, . Úroky z úvěru ve výši 20 % měsíčně, tedy ve výši , částka, měsíčně měly být žalovanou hrazeny vždy k 15. dni každého příslušného kalendářního měsíce. Žalobkyně žalobou požaduje smluvní úrok za 90 dní. Právní předchůdkyně žalobkyně prohlásila celý úvěr za splatný z důvodu prodlení žalované se splátkami. Pohledávka za žalovanou byla postoupena z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalované bylo oznámeno postoupení pohledávky a byla vyzvána k zaplacení dluhu. Žalobkyně uvedla, že žalovaná na svou pohledávku ničeho neuhradila. Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , byla soudem potvrzena pravost a řádnost uzavření předmětné úvěrové smlouvy.2. Žalovaná se k žalobě, ač jí byla řádně doručena, nevyjádřila.3. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou své mezinárodní příslušnosti za situace, kdy žalovaná je subjektem cizího práva, když tato skutečnost zakládá cizí prvek ve smyslu nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) číslo 1215/2012 (dále jen „nařízení Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že zdejší soud je s ohledem na úpravu obsaženou v čl. 18 odst. 2 nařízení Brusel I bis mezinárodně příslušným ve věci rozhodnout, když žalovaná má doručovací adresu na území České republiky.4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o pro věc rozhodném skutkovém stavu věci.5. Právní předchůdkyně s žalovanou uzavřely smlouvu, kterou se právní předchůdkyně zavázala, že poskytne žalované finanční prostředky ve výši , částka, , a žalovaná se zavázala tyto finanční prostředky vrátit v pravidelných měsíčních splátkách. Úroková sazba byla sjednána ve výši 20 % měsíčně. Právní předchůdkyně poskytla žalované finanční prostředky ve smluvené výši převodem na účet uvedený ve smlouvě (prokázáno smlouvou č. , hodnota, ze dne , datum, , předsmluvními informacemi, potvrzením o výplatě úvěru, potvrzením o verifikační platbě z účtu žalované). Před uzavřením smlouvy právní předchůdkyně zjistila, že žalovaná je zaměstnána s měsíčním příjmem ve výši , částka, a její měsíční náklady na bydlení činí , částka, (prokázáno posouzením úvěruschopnosti spotřebitele). Protože žalovaná nehradila splátky v souladu se smlouvou a podmínkami, právní předchůdkyně po marném upomínání dluh žalované zesplatnila a vyzvala žalovanou k jeho úhradě nejpozději do , datum, (prokázáno výzvami k zaplacení a dopisem ze dne , datum, včetně podacího lístku). Rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , soud vyhověl žalobě týkající se úvěrové smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, a přiznal žalobkyni jistinu pohledávky s příslušenstvím (prokázáno rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ). Smlouvou o postoupení pohledávek byla pohledávka za žalovanou postoupena na žalobkyni. Postoupení bylo žalované oznámeno (prokázáno rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne , datum, , předávacím protokole k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek, oznámením o postoupení pohledávek ze dne , datum, ).6. Soud zjištěný skutkový stav právně posoudil následovně:7. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně uzavírala smlouvu v postavení podnikatele [§ 420 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále též „o. z.“) a žalovaná v postavení spotřebitele (§ 419 o. z.)], jednalo se tedy o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu ustanovení § 1810 a násl. o. z. Tím se tak na smlouvu neaplikuje pouze obecná právní úprava obsažená v občanském zákoníku, ale i úprava obsažená v zákoně č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (v rozhodném znění).8. Podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neobsahuje-li smlouva o spotřebitelském úvěru informaci o zápůjční úrokové sazbě, o roční procentní sazbě nákladů nebo o celkové částce, kterou má spotřebitel zaplatit, nebyla-li ohledně některé z těchto informací dodržena písemná forma smlouvy, nebo nebylo-li písemné vyhotovení smlouvy obsahující tyto informace poskytnuto spotřebiteli v listinné podobě nebo na jiném trvalém nosiči dat, platí, že zápůjční úrokovou sazbou je repo sazba uveřejněná Českou národní bankou, platná v den uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, nebyla-li sjednána zápůjční úroková sazba nižší. K ujednáním o jiných platbách sjednaných ve smlouvě o spotřebitelském úvěru se nepřihlíží.9. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.10. Po provedeném dokazování a hodnocení důkazů každého jednotlivě a všech v jejich vzájemné souvislosti soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně.11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením.12. Soud se i bez návrhu ve smyslu § 588 o. z. zabýval výší sjednaného úroku 20 % měsíčně a dospěl k závěru, že tato výše úroku se zjevně příčí dobrým mravům (srov. § 588 o. z.). Uvedený úrok podstatně přesahuje obvyklou míru úrokových sazeb poskytovaných v době uzavření smlouvy srov. rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , přičemž citovaný rozsudek polemizuje s roční úrokovou sazbou ve výši 25 % ročně. Sazba 20 % měsíčně je mnohonásobně vyšší a rozpor takové roční sazby s dobrými mravy je zcela zjevný. Soud má za to, že neplatnost smlouvy co do obchodního úroku lze oddělit od zbytku úvěrové smlouvy (platnost zbytku této smlouvy byla ostatně potvrzena rozsudkem Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, ), a proto v souladu s ustálenou judikaturou (srov. rozsudek NS ze dne , datum, , sp. zn. NS , spisová značka, ) přisoudil úrok podle § 110 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve výši repo sazby uveřejněné Českou národní bankou k datu uzavření smlouvy, tj. ve výši 5,25 % ročně. Soud tedy postupoval tak, že vypočetl úrok ve výši 5,25 % ročně u jistiny ve výši , částka, , ale toliko za žalobou uplatněných 90 dní.13. Z důvodů uvedených shora soud vyhověl žalobě co do , částka, s příslušenstvím, ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok I.).14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”). Žalovaná byla v řízení úspěšnější (srov. výrok I. rozsudku). Žalované však náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl, jak je uvedeno ve výroku II.