27 C 462/2022-79 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou doručenou soudu dne 2. 12. 2022 se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky 41 704 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 20. března 2013 s právním předchůdcem žalobkyně společností s [právnická osoba], se sídlem [adresa], [IČO], úvěrovou smlouvu č. UDTA [číslo]. Předmětem smlouvy bylo financování nákupu osobního automobilu Peugeot 406 Break Diesel 2.2 HDI Elegance. Dlužník se zavázal splácet poskytnutý úvěr v pravidelných měsíčních splátkách. Dlužník se dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne 20. 12. 2013 a 20. 1. 2014, v důsledku čehož právní předchůdce věřitele vypověděl smlouvu o úvěru a vyzval dlužníka k úhradě celého zbytku dluhu. Právní předchůdce věřitele postoupil na věřitele [právnická osoba] pohledávku na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2015. Následně žalovaný uznal svůj dluh a zavázal se ho splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením splátky splatné dne 25. 9. 2022, dále splátky splatné dne 25. 10. 2022 a 25. 11. 2022. Předžalobní výzvu ze dne 24. 11. 2022 se nepodařilo žalovanému doručit, na poskytnutém telefonním čísle je žalovaný nekontaktní. Zbylá žalovaným neuhrazená jistina činí 41 704 Kč. 2. V podání ze dne 1. 3. 2023 doplněným podáním ze dne 13. 6. 2023 vzala žalobkyně svou žalobu co do částky 1 200 Kč představující náklady spojené s vymáháním pohledávky zpět. Soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí usnesením ze dne 13. 7. 2023 zastavil. 3. Žalovaný se k věci nijak nevyjádřil. 4. Soud dne 12. 1. 2024 vyzval účastníky, aby se ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy vyjádřili, zda také souhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených listinných důkazů. Účastníci byli současně poučeni podle § 101 odst. 4 o.s.ř., že nevyjádří-li se v této lhůtě, bude soud předpokládat, že účastníci nemají proti takovému postupu soudu námitek. Výzva podle § 115a o.s.ř. byla žalobkyni doručena dne 17. 1. 2024, žalovanému doručena dne 1. 2. 2024. Žalobkyně es rozhodnutím bez jednání výslovně souhlasila. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nijak nevyjádřil, proto soud v souladu s ustanovením § 101 odst. 4 o.s.ř. předpokládal, že nemá proti postupu soudu podle § 115a o.s.ř. námitek, a rozhodnul ve věci bez jednání na základě obsahu spisu a účastníky předložených a navržených listinných důkazů. Soud na okraj k návrhu žalobkyně na vydání rozsudku pro zmeškání bez jednání uvádí, že rozsudek pro zmeškání nelze vydat bez nařízení jednání a bez toho, že žalovaný toto první jednání zmešká bez včasné a řádné omluvy a žalobkyně, která je osobně přítomna, vydání takového rozsudku navrhne. 5. Soud při zjišťování skutkového stavu vycházel z těchto listinných důkazů, a to smlouvy o úvěru, protokolu o konečném vyrovnání, smlouvy o postoupení pohledávek včetně přílohy, uznání dluhu z 18. 4. 2017, splátkového kalendáře, výzvy včetně dodejky. 6. Z obsahu spisu a výše uvedených listinných důkazů soud zjistil tento skutkový stav: 7. Ze smlouvy o úvěru č. UDTA13/100029 ze dne 20. 3. 2013 soud zjistil, že se společnost s [právnická osoba] jako věřitel a žalovaný jako dlužník uzavřeli tohoto dne smlouvu, v níž se společnost zavázala poskytnout žalovanému částku 130 408,54 Kč na nákup vozidla Peugeot 406 Break. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr spolu se smluvenými úroky a poplatky v pravidelných 48 měsíčních splátkách po 3 648 Kč splatných ke dni odpovídajícímu pořadovému číslu dne převzetí vozidla, přičemž první splátka je splatná jeden měsíc po převzetí vozidla. Z protokolu o konečném vyrovnání ze dne 5. 6. 2014 soud zjistil, že po započtení zaplacených částek a ceny realizovaného prodeje vozidla činí dluh žalovaného z úvěru 108 704 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 24. 6. 2015 soud zjistil, že společnost s [právnická osoba] jako postupitel a žalobkyně jako postupník uzavřeli tohoto dne smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byl závazek postupitele postoupit na postupníka své pohledávky uvedené v seznamu tvořícím přílohu k této smlouvě. Mezi postupovanými pohledávkami se v příloze nachází i pohledávka za žalovaným. Z uznání dluhu [číslo] ze dne 18. 4. 2017 soud zjistil, že žalovaný tohoto dne uznal dluh ve výši 109 904 Kč (108 704 Kč + 1 200 Kč přestavující náklady spojené s vymáháním pohledávky) s příslušenstvím vzniklý z předmětné úvěrové smlouvy co do oprávněnosti, výše i splatnosti. V Splátkovém kalendáři uzavřeném téhož dne se žalovaný zavázal dluh splácet ve splátkách po 1 200 Kč, kdy první splátka bude splatná dne 31. 4. 2017 a další vždy k 25. dni v měsíci. V případě prodlení s úhradou některé ze splátek v délce 5 dnů dlužník ztrácí výhodu splátek. Dopisem ze dne 24. 11. 2022 vyzvala žalobkyně žalovaného k úhradě zbylého dluhu ve výši 41 704 Kč a nákladů spojených s vymáháním pohledávky ve výši 1 200 kč do 10 dnů. Z dodejky soud zjistil, že zásilka byla žalovanému zaslána dne 24. 11. 2022 a vrácena žalobkyni dne 26. 11. 2022 z důvodu, že je žalovaný na uvedené adrese neznámý. Z ostatních listinných důkazů soud nezjistil žádné další skutečnosti rozhodné pro jeho skutkové závěry. 8. Podle § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru věřitel zavazuje, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2053 občanského zákoníku uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 10. Na základě zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. Žalobkyně prokázala, že její předchůdkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru dle § 497 a násl obchodního zákoníku a že na základě ní poskytla žalovanému částku 130 408,54 Kč na nákup vozidla. Žalovaný tyto skutečnosti ani nijak nezpochybňoval. Žalovaný se zavázal splácet poskytnutý úvěr s úroky a poplatkem ve splátkách sjednaných ve smlouvě. Žalovaný však úvěr řádně a včas nesplácel. V uznání dluhu [číslo] ze dne 18. 4. 2017 žalovaný uznal dluh ve výši 109 904 Kč (108 704 Kč + 1 200 Kč přestavující náklady spojené s vymáháním pohledávky), čímž založil vyvratitelnou domněnku existence dluhu a jeho výše. Žalovaný pak domněnku nijak nevyvrátil, proto soud vycházel z domněnky, že dluh na jistině ve výši 108 704 Kč v době uznání skutečně existoval. Žalovaný rovněž netvrdil, že by od té doby uhradil na dluh vyšší částku než 68 200 Kč, jak uvádí žalobkyně. Soud proto zavázal žalovaného zaplatit žalobkyni zbylou dlužnou částku ve výši 41 704 Kč, a to v zákonné lhůtě dle § 160 odst. 1 o.s.ř. Jelikož je žalovaný v prodlení, vniklo žalobkyni právo požadovat po něm i zákonný úrok z prodlení. Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni i zákonný úrok z prodlení z dlužených splátek. Žalobkyně prokázala svou aktivní legitimaci ve sporu, a to na základě smlouvy o postoupení pohledávek, dle níž pohledávka přešla z původního věřitele na žalobkyni. Žalobkyně se tak stala novým majitelem pohledávky a je oprávněna tuto pohledávku vymáhat soudní cestou. 11. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. Soud považuje neúspěch žalobkyně ohledně zastavení částky 1 200 Kč, kdy částečné zastavení žalovaný svým chováním nezavinil, za nepatrný neúspěch, proto přiznal žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení. Náklady řízení zde tvoří žalobkyní zaplacený soudí poplatek ve výši 2 086 Kč a tuto částku soud uložil žalovanému k povinnosti nahradit žalobkyni na nákladech řízení.