20 C 334/2020-18 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení 1 020 Kč s příslušenstvím s příslušenstvím z titulu nezaplacení jízdného a přirážek k jízdnému za přepravu v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobkyní. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ust. § 115a občanského soudního řádu, bez nařízení ústního jednání. 4. Z žalobkyní předloženého hlášení o porušení přepravních podmínek [číslo] soud zjistil, že žalovaný cestoval dne 28. 9. 2019 v 11:12 linkou č. 3. Žalovaný byl v průběhu přepravy kontrolován přepravním kontrolorem, kterému se na výzvu neprokázal platným jízdním dokladem. Totožnost žalovaného byla ověřena z občanského průkazu. Žalovaný hlášení podepsal. Žalovaný na místě neuhradil dlužné jízdné ve výši 20 Kč ani přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč. Bydliště uvedl žalovaný [adresa žalovaného]. 5. Z ceníku platného ke dni přepravy soud zjistil, že cena jízdenky přestupní je 20 Kč. 6. Ze smluvních přepravních podmínek platných ke dni přepravy soud zjistil, že výše přirážky k jízdnému činí 1 000 Kč. 7. Z předžalobní výzvy soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu, uvedla právní důvody vzniku dluhu a upozornila jej na podání žaloby. 8. Z potvrzení České pošty s.p. soud zjistil, že zástupce žalobkyně zaslal předžalobní výzvu žalovanému na adresu [adresa žalovaného]. 9. Právně věc posoudil soud tak, že mezi žalobkyní jako dopravcem a žalovaným jako cestujícím došlo konkludentně k uzavření přepravní smlouvy podle § 2550 občanského zákoníku, a to tím, že žalovaný použil hromadný dopravní prostředek veřejně provozovaný žalobkyní. Na základě uzavřené přepravní smlouvy potom vznikla žalovanému mj. povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné dle § 2550 občanského zákoníku a § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Výše jízdného byla v daném případě předepsána tarifem žalobkyně, ve výši 20 Kč. Protože se žalovaný na výzvu přepravního kontrolora neprokázal platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci právo požadovat navíc částku 1 500 Kč, jako přirážku k jízdnému stanovenou v souladu s ust. § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami žalobkyně, vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Protože žalovaný dlužné jízdné a přirážku k jízdnému na výzvu do 29. 9. 2019 neuhradil, dostal se podle ust. § 1968 občanského zákoníku dnem následujícím do prodlení, a je tak podle § 1970 občanského zákoníku povinen hradit úroky z prodlení z dlužné částky dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v souladu s ust. § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal úspěšné žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč, když tato částka odpovídá žalobkyní zaplacenému soudnímu poplatku ve výši 400 Kč, odměně zástupce žalobkyně dle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb. advokátního tarifu, náhradě hotových výdajů 300 Kč a náhradě za DPH 189 Kč (21 % z 900).