23 C 300/2020-56 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobce se svou žalobou domáhal, aby žalovaná byla zavázána zaplatit mu částku 8 175 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 8 175 Kč za dobu od 25. 7. 2020 do zaplacení s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobce obch. spol. [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa] (dále jen původní věřitel) jako věřitelem a úvěrujícím a žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou byla dne 20. 2. 2018 uzavřena Smlouva o úvěru [číslo] (dále jen smlouva), na jejímž základě poskytl původní věřitel žalované úvěr ve výši 5 000 Kč, který se žalovaná zavázala splatit ve lhůtě 30 dnů ode dne poskytnutí úvěru, tj. do 22. 3. 2018. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy o úvěru byla postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 na žalobce, což bylo žalované oznámeno Oznámením o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020. Následně žalobce uzavřel s žalovanou dne 24. 2. 2020 Splátkovou dohodu, ve které žalovaná uznala svůj dluh vůči žalobci co do důvodu a výše 8 175 Kč z titulu smlouvy o úvěru a zavázala se jej splácet v pravidelných 8 měsíčních splátkách po 1 000 Kč v souladu s dohodnutým splátkovým kalendářem. Žalovaná neuhradila žádnou splátku dluhu řádně a včas, čímž se dostala do prodlení s úhradou splátek, proto se dluh stal okamžitě splatným a žalobce dopisem (oznámením o zesplatnění dluhu) ze dne 16. 7. 2020 oznámil žalované zesplatnění dluhu. Po zesplatnění dluhu žalovaná neuhradila ničeho. Ke dni podání žaloby činil dluh na jistině částku 8 175 Kč. 2. Vzhledem k tomu, že žalobce je zahraniční právnickou osobou, zabýval se soud nejprve otázkou, zda český soud má právo rozhodnout v této věci a dále pak podle kterého právního řádu bude věc posouzena a rozhodnuta. Pravomoc českých soudů je dána na základě čl. 18 nařízení Evropského parlamentu a Rady EU č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech. Vzhledem k tomu, že žalovaná má místo trvalého bydliště v České republice, a to v obvodu Okresního soudu v Karviné, byla věc posouzena a rozhodnuta Okresním soudem v Karviné, a to podle českého právního řádu s ohledem na skutečnost, že smlouva o úvěru byla uzavřena podle českého právního řádu a realizována na území České republiky. 3. Ze žalobcem předložených listinných důkazů, a to ze Splátkové dohody ze dne 24. 2. 2020, Oznámení o zesplatnění dluhu ze dne 16. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 7. 2020, Smlouvy o úvěru [číslo] ze dne 20. 2. 2018, Formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru ze dne 20. 2. 2018, Obchodních podmínek [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově, Upomínky ze dne 26. 9. 2018, Opakované výzvy k úhradě ze dne 13. 10. 2018, Předžalobní výzvy k okamžité úhradě dluhu ze dne 24. 10. 2018, Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 včetně detailu postupované pohledávky, Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 7. 1. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 8. 1. 2020 a z Výzvy před podáním žaloby ze dne 16. 7. 2020 včetně poštovního podacího archu ze dne 17. 7. 2020, soud zjistil následující skutkový stav věci: Právní předchůdce žalobce jako věřitel a úvěrující uzavřel s žalovanou jako dlužníkem a úvěrovanou dne 20. 2. 2018 smlouvu o úvěru [číslo] jejímž předmětem byl závazek původního věřitele poskytnout žalované úvěr ve výši 5 000 Kč. Žalovaná čerpala úvěr hotovostně v plné výši. Žalovaná se zavázala splatit úvěr ve lhůtě splatnosti do 22. 3. 2018. Nedílnou součástí smlouvy byly Obchodní podmínky [právnická osoba] pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Žalovaná úvěr neuhradila ve lhůtě splatnosti řádně a včas. Následně byla pohledávka původním věřitelem postoupena Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 12. 2019 na žalobce. Žalobce oznámil žalované postoupení pohledávky dopisem ze dne 7. 1. 2020 a vyzval ji k úhradě dluhu. Žalobce uzavřel s žalovanou dne 24. 2. 2020 splátkovou dohodu, ve které žalovaná uznala svůj dluh ze smlouvy o úvěru co do důvodu a výše 8 175 Kč a zavázala se jej uhradit v pravidelných 8 měsíčních splátkách po 1 000 Kč. Žalovaná neuhradila žádnou splátku dluhu řádně a včas, dostala se do prodlení s úhradou splátek, a proto se dluh stal okamžitě splatným a žalobce dopisem ze dne 16. 7. 2020 oznámil žalované okamžité zesplatnění dluhu. Po zesplatnění dluhu žalovaná neuhradila ničeho. 4. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je plně důvodná. Závazkový vztah právního předchůdce žalobce a žalované, vzniklý na základě smlouvy o úvěru, je nutno posuzovat dle příslušných ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Soud předmětnou věc právně posoudil podle ust. § 2395 o. z., podle nějž se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Splátkovou dohodu ze dne 24. 2. 2020 soud právně posoudil podle ust. § 2053 o. z., dle kterého uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. Žalovaná ve Splátkové dohodě ze dne 24. 2. 2020 písemně uznala určitý (nezaměnitelně identifikovaný) dluh, čímž nastaly ke dni uznání účinky uznání dluhu, a zavázala jej splatit v pravidelných měsíčních splátkách. Uznáním dluhu byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu, a také byl přetržen běh promlčecí doby dluhu a od uznání počala běžet nová promlčecí doba. Postoupení pohledávky soud posoudil podle ust. § 1879 o. z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O úroku z prodlení soud rozhodl dle ust. § 1970 o. z. ve spojení s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., dle kterého po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 5. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s ust. § 160 odst. 1 o. s. ř., když soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. 6. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce měl ve sporu plný úspěch, a přísluší mu proto náhrada nákladů řízení v plné výši. Náklady řízení se sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, z mimosmluvní odměny za zastupování advokátem za tři úkony právní služby ve výši 600 Kč (za převzetí a přípravu zastoupení, předžalobní výzva k úhradě, sepis žaloby) dle ust. 14b odst. 1 písm. a), b), c) bod 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen vyhláška), když při určení sazby mimosmluvní odměny nebylo přihlédnuto k příslušenství pohledávky, a z hotových výloh advokáta ve výši režijního paušálu 100 Kč ke třem úkonům právní služby dle ust. § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky, tj. ve výši 300 Kč. Jelikož advokát žalobce osvědčil, že je plátcem DPH, přiznal soud žalobci i nárok advokáta na úhradu 21% DPH v souladu s ust. § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkové náklady řízení tak činí částku 1 489 Kč. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. byla žalovaná zavázána zaplatit tuto částku advokátu žalobce.