24 C 170/2020-30 — Okresní soud v Karviné

Žalobou došlou soudu dne 8.3.2020 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku ve výši 5 000 Kč. Žalobce tvrdil, že žalovaný uzavřel s právním předchůdcem žalobce [právnická osoba], [IČO], smlouvu o zápůjčce, na základě které byla žalovanému na jeho účet zaslána dne 25.6.2014 zápůjčka ve výši 5 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal splatit do 9.7.2014. Na základě smlouvy o postoupení pohledávky, uzavřené dne 27.6.2017, postoupil původní věřitel pohledávku za žalovaným na žalobce. Žalobce dlužnou částku požadoval z titulu bezdůvodného obohacení, když dovozoval, že smlouva o zápůjčce je neplatná. Žalobce souhlasil s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 29.9.2020, č. j. 24 C 170/2020-24, byl žalovaný ve smyslu § 115a občanského soudního řádu vyzván, aby soudu ve lhůtě 10 dnů sdělil, zda souhlasí s tím, aby bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání. Zároveň byl poučen o tom, že nevyjádří-li se ve stanovené lhůtě, bude soud předpokládat, že s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Usnesení spolu s žalobou bylo žalovanému doručeno dne 22.10.2020. Žalovaný se ve stanovené 10denní lhůtě nevyjádřil. Z výpisu z [příjmení] [příjmení] ze dne 9.8.2017 bylo zjištěno, že dne 25.6.2014 byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 5 000 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou dne 27.6.2017 mezi [právnická osoba], [IČO], a žalobcem, bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce postoupil na žalobce pohledávku za žalovaným ve výši 5 000 Kč. Ze zprávy [právnická osoba], bylo zjištěno, že k datu 25.6.2014 byl majitelem účtu, na který byla částka ve výši 5 000 Kč zaslána, žalovaný. Podle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Listinami bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému částku ve výši 5 000 Kč, kterou žalovaný žalobci nevrátil. Žalobce neprokázal (ani neprokazoval) uzavření smlouvy o zápůjčce mezi předchůdcem žalobce a žalovaným, a proto soud na skutkový stav, za situace, že nebyl zjištěn jiný právní důvod pro poskytnutí této částky, aplikoval shora citované ustanovení § 2991 o. z. a zavázal žalovaného vydat žalobci (na kterého byla dlužná částka postoupena) poskytnutou částku ve výši 5 000 Kč. O nákladech řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu. Žalobce měl ve věci úspěch, a proto mu byla přiznána plná náhrada nákladů potřebných k účelnému uplatňování práva. Soud ve smyslu příslušných ustanovení občanského soudního řádu stanovil odměnu za právní služby v souladu s ustanoveními o odměně uvedenými ve vyhlášce č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl. č. 120/2014 Sb. (dále jen„ advokátní tarif“). Řízení o peněžité plnění nepřesahující 50 000 Kč bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž žalobcem ve skutkově i právně obdobných věcech, a proto soud pro stanovení náhrady nákladů řízení do podání návrhu na zahájení řízení včetně aplikoval § 14b advokátního tarifu s přihlédnutím k celkové výši odměny podle § 14b odst. 4 advokátního tarifu. Náhrada nákladů řízení se skládá z odměny advokáta za 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění, podání žaloby - § 11 odst. 1 písm. a/ a d/ advokátního tarifu) ve výši 600 Kč (3 x 200 Kč podle § 14b odst. 1 advokátního tarifu) a z náhrady hotových výdajů za 3 úkony právní služby stanovené podle § 14b odst. 5 písm. a/ advokátního tarifu ve výši 300 Kč (3 x 100 Kč). Odměna a náhrada hotových výdajů ve výši 900 Kč činí s připočtením 21% daně z přidané hodnoty 1 089 Kč Celkem činí náhrada nákladů řízení, včetně zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč, částku 1 489 Kč.