16 C 134/2021-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež byla doručena soudu dne 27. 11. 2020, domáhala se žalobkyně, aby jí žalovaný zaplatil částku 799,20 Kč s příslušenstvím, které je představováno úrokem z prodlení z částky 599,20 Kč za dobu od 28. 11. 2018 do zaplacení ve výši 9 % ročně. Žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovaným pojistnou smlouvu [číslo] o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání, kdy počátek pojištění byl sjednán na 8. 8. 2017. Na základě této pojistné smlouvy žalobkyně poskytovala žalovanému služby spočívající v pojišťovací činnosti uvedené ve smlouvě, čemuž odpovídal závazek žalovaného platit žalobkyni sjednané roční pojistné ve výši 1 979 Kč, splatné jednou ročně. Žalovaný tuto povinnost porušil, a proto došlo k zániku pojistné smlouvy ke dni 27. 11. 2018 v souladu s ustanovením § 2804 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Žalobkyně se domáhá zaplacení dlužného pojistného ve výši 599,20 Kč za období od 8. 8. 2018 do zániku pojištění a částky 200 Kč za zaslání upomínky dlužného pojistného, tj. celkem 799,20 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění podle § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ale bezvýsledně. 2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. Soud věc projednal a rozhodl na jednání dne 29. 7. 2021 konaném v nepřítomnosti účastníků; vyšel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.). Žalobkyně svou neúčast omluvila a souhlasila s tím, aby soud věc projednal a rozhodl bez její účasti; žalovaný, ač řádně a včas předvolán, se k soudu bez omluvy nedostavil, o odročení jednání nepožádal. 4. Soud na základě provedeného dokazování listinami, které předložila žalobkyně, učinil následující závěr o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem a pojištěným byla uzavřena písemná pojistná smlouva o pojištění odpovědnosti z výkonu povolání [číslo] to na dobu neurčitou s počátkem pojištění ke dni 8. 8. 2017, jejíž nedílnou součástí jsou všeobecné pojistné podmínky pro pojištění z výkonu povolání a sazebník poplatků. Touto pojistnou smlouvou bylo sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání žalovaného, který se zavázal platit žalobkyni pojistné ve výši 1 979 Kč ročně, splatné jednou ročně vždy k 8. 8. Žalobkyně dopisem ze dne 6. 10. 2018 vyzvala žalovaného k úhradě dlužného pojistného za další roční pojistné období ve výši 1 979 Kč, které bylo splatné 8. 8. 2018, a současně jej upozornila na zánik pojištění v případě, že pojistné nebude uhrazeno v termínu do 26. 11. 2018. Následně žalobkyně oznámila žalovanému dopisem ze dne 7. 12. 2018, že pro nezaplacení pojistného do 26. 11. 2018 došlo k zániku pojištění. Zároveň žalovaného vyzvala k úhradě dlužného pojistného za dobu od 8. 8. 2018 do zániku pojištění ve výši 599 Kč (zaokrouhleno). Žalovaný toto pojistné neuhradil, a proto byl opětovně vyzván k úhradě dlužné částky včetně nákladů na upomínku ve výši 200 Kč stanovené v sazebníku poplatků, to vše nejpozději do 26. 2. 2019. Před podáním žaloby byla žalovanému podle § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslána výzva k plnění dlužného pojistného ve výši 599,20 Kč a nákladů na upomínku ve výši 200 Kč. 5. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že předmětné pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání zaniklo dříve, než uvádí žalobkyně, že pojistné za toto pojištění řádně a včas uhradil, respektive, že dluh ve výši 799,20 Kč již splnil. 6. Po právním posouzení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. V řízení byl prokázán vznik závazkového právního vztahu mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem z písemné pojistné smlouvy, kterou bylo podle § 2758 a násl. o. z. sjednáno pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání žalovaného. V souladu s platnou pojistnou smlouvou byl žalovaný povinen platit pojistiteli pojistné v dohodnuté výši a sjednaných termínech. Žalovaný tuto povinnost nesplnil a nereagoval ani na písemnou výzvu k úhradě dlužného pojistného s upozorněním na zánik pojištění v důsledku marného uplynutí dodatečné lhůty k plnění (§ 2804 o. z.). Pojištění tak zaniklo pro neplacení pojistného ke dni 27. 11. 2018. Vzhledem k tomu, že do dne vyhlášení rozsudku (29. 7. 2021) žalovaný neprokázal, že dluh na pojistném za pojistné období od 8. 8. 2018 do 26. 11. 2018 ve výši 599,20 Kč již splnil, soud shledal zcela oprávněným požadavek žalobkyně na zaplacení této částky, jakož i nákladů na upomínání ve výši 200 Kč. Prodlení žalovaného s úhradou peněžitého dluhu, který byl splatný nejpozději dne 26. 11. 2018, tedy poměrné části pojistného ve výši 599,20 Kč, je v souladu s § 1970 o. z. sankcionováno úrokem z prodlení. Žalobkyně má proto právo na zaplacení úroku z prodlení z částky 599,20 Kč za dobu od 27. 11. 2018 do zaplacení v sazbě 9 % ročně stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. v platném znění. 7. Soud proto rozsudečným výrokem I. žalobě v celém rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšné žalobkyni náleží náhrada všech v řízení účelně vynaložených nákladů, což jsou: a/ zaplacený soudní poplatek za žalobu 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé a 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 9. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 489 Kč k rukám advokáta žalobkyně (platební místo). 10. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 11. O lhůtě ke splnění dluhu včetně příslušenství (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř., který ji stanoví v délce tří dnů od právní moci rozsudku. 12. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkráceném znění podle § 157 odst. 4 o. s. ř. Proti tomuto rozsudku totiž odvolání není přípustné, protože rozsudek byl vydán v řízení, jehož předmětem bylo v době vydání rozsudku peněžité plnění nepřevyšující 10 000 Kč, k příslušenství pohledávky se nepřihlíží (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).