16 C 213/2021-26 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež došla soudu 22. 2. 2021, domáhala se žalobkyně, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 1 654 Kč, tj. 1 054 Kč z titulu neuhrazeného pojistného v období od 18. 12. 2019 do 27. 3. 2020 za pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle pojistné smlouvy [číslo] 600 Kč (2× 300 Kč) z titulu neuhrazených poplatků za vyhotovení a odeslání dvou upomínek o zaplacení dlužného pojistného. Dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 150 Kč (vyčíslený z dlužné částky za dobu od 28. 3. 2020 do 22. 2. 2021) a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů k žalobě přiložených a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil tento skutkový stav: 5. Žalobkyně jako pojistitel vyhotovila pro žalovaného jako pojistníka písemný návrh pojistné smlouvy [číslo] ze dne 18. 12. 2017, kterou mělo být na dobu neurčitou sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného tov. zn. TOYOTA, typ CELICA, [registrační značka]. Celkové roční pojistné činilo 3 803 Kč a bylo splatné ve dvou splátkách po 1 901 Kč, kdy pojistné ve výši 1 901 Kč za první pojistné období v délce 6 měsíců, tj. od 18. 12. 2017 do 17. 6. 2018, mělo být zaplaceno nejpozději 2. 1. 2018, což byl poslední den lhůty určené žalobkyní pro přijetí návrhu pojistné smlouvy žalovaným. Žalovaný toto první pojistné uhradil dne 27. 12. 2017 a dále žalobkyni zaplatil předepsané pojistné ve výši 1 901 Kč za pojistné období od 18. 6. 2018 do 17. 12. 2018, ve výši 1 755 Kč za pojistné období od 18. 12. 2018 do 17. 6. 2019 a ve výši 2 104 Kč za pojistné období od 18. 6. 2019 do 17. 12. 2019, jakož i dva poplatky v celkové výši 490 Kč (190 Kč a 300 Kč), tj. náklady na vymáhání dlužného pojistného splatného 18. 6. 2018 a 18. 6. 2019. Pojistné za další pojistné období od 18. 12. 2019 do 17. 6. 2020, které činilo 1 929 Kč a bylo splatné 18. 12. 2019, žalovaný neuhradil ani v dodatečné lhůtě stanovené v upomínce k zaplacení dlužného pojistného ze dne 3. 2. 2020, jež obsahovala poučení o zániku pojistné smlouvy v případě, že pojistné nebude zaplaceno do 26. 3. 2020, a výzvu k zaplacení nákladů ve výši 300 Kč spojených s vymáháním pojistného. Žalobkyně proto následně žalovanému oznámila, že došlo k ukončení pojistné smlouvy (k zániku pojištění) uplynutím dne 26. 3. 2020, zároveň žalovaného vyzvala k úhradě poměrné části pojistného za pojistné období od 18. 12. 2019 do 26. 3. 2020 ve výši 1 054 Kč a nákladů souvisejících s vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč za dvě písemné upomínky (2× 300 Kč). Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzván ke splnění dluhu v celkové výši 1 654 Kč s příslušenstvím. 6. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že pojištění dle pojistné smlouvy [číslo] z jakýchkoliv důvodů zaniklo dříve, nežli ke dni 27. 3. 2020 podle tvrzení žalobkyně, ale ani to, že dlužné pojistné řádně a včas uhradil. 7. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8. Soud věc posoudil podle ustanovení § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, jenž nabyl účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), o pojištění. V řízení byl prokázán vznik závazkového právního vztahu mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem z písemné pojistné smlouvy uzavřené v souladu s § 2758 odst. 2 o. z. (žalovaný jako pojistník přijal písemný návrh pojistné smlouvy včasným zaplacením pojistného), která se týkala povinného pojištění podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné, ale tuto povinnost řádně a včas neplnil, přičemž adekvátně nereagoval na písemnou upomínku žalobkyně k úhradě dlužného pojistného splatného dne 18. 12. 2019 s upozorněním na zánik předmětného pojištění marným uplynutím stanovené dodatečné lhůty k plnění (§ 2804 o. z., § 12 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb.). Vzhledem k tomu, že do dne vyhlášení rozsudku žalovaný neprokázal, že dluh na pojistném za pojistné období od 18. 12. 2019 do 27. 3. 2020 již splnil, soud shledal zcela oprávněným požadavek žalobkyně na zaplacení této poměrné části sjednaného pojistného v částce 1 054 Kč a nákladů souvisejících s vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, tj. celkem 1 654 Kč. V důsledku prodlení dlužníka se splácením peněžitého dluhu má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok, aby jí žalovaný zaplatil úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které je účinné od 1. 1. 2014. Po právu je tak žaloba o zaplacení kapitalizovaného (zákonného) úroku z prodlení ve výši 150 Kč vyčísleného za dobu prodlení od 28. 3. 2020 do 22. 2. 2021. 9. S ohledem na výše uvedené skutkové a právní závěry soud rozsudečným výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vymáhanou částku i s příslušenstvím. 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšná žalobkyně má právo, aby jí neúspěšný žalovaný nahradil všechny účelně v řízení vynaložené náklady, což jsou: a/ zaplacený soudní poplatek za žalobu 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 11. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je z úřední činnosti soudu známo, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyniny advokátky (platební místo). 13. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 14. Odůvodnění tohoto rozsudku, proti němuž není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), bylo vyhotoveno ve zkráceném znění ve shodě s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.