16 C 221/2021-24 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), jež došla soudu 25. 2. 2021, domáhala se žalobkyně, aby žalovaný byl zavázán zaplatit jí částku 1 628 Kč, tj. 1 028 Kč z titulu neuhrazeného pojistného v období od 23. 1. 2020 do 1. 5. 2020 za pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla dle pojistné smlouvy [číslo] 600 Kč (2× 300 Kč) z titulu neuhrazených poplatků za vyhotovení a odeslání dvou upomínek o zaplacení dlužného pojistného. Dále požadovala kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 134 Kč (vyčíslený z dlužné částky za dobu od 2. 5. 2020 do 25. 2. 2021) a náhradu nákladů řízení. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, poněvadž ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě listinných důkazů k žalobě přiložených a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů předložených žalobkyní zjistil tento skutkový stav: 5. Žalobkyně jako pojistitel uzavřela s žalovaným jako pojistníkem písemnou pojistnou smlouvu [číslo] ze dne 23. 1. 2020, kterou bylo od 23. 1. 2020 na dobu neurčitou sjednáno povinné pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla ve vlastnictví žalovaného tov. zn. OPEL, typ CORSA, [registrační značka]. Celkové roční pojistné činilo 3 780 Kč a bylo splatné ve čtyřech splátkách po 945 Kč, a to vždy na začátku každého pojistného období, které činilo 3 měsíce. Pojistné ve výši 945 Kč za první pojistné období od 23. 1. 2020 do 22. 4. 2020 byl žalovaný povinen zaplatit dne 23. 1. 2020, což neučinil. Žalovaný neuhradil ani pojistné za další tříměsíční pojistné období ve výši 945 Kč, které bylo splatné 23. 4. 2020. Žalobkyně zaslala žalovanému upomínku k zaplacení dlužného pojistného ze dne 9. 3. 2020, jež obsahovala poučení o zániku pojistné smlouvy v případě, že pojistné ve výši 945 Kč za první pojistné období nebude zaplaceno do 30. 4. 2020, a výzvu k zaplacení nákladů ve výši 300 Kč spojených s vymáháním pojistného. Následně byl žalovaný informován, že došlo k ukončení pojistné smlouvy (k zániku předmětného pojištění) uplynutím dne 30. 4. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného, zároveň byl vyzván k úhradě pojistného za pojistné období od 23. 1. 2020 do 30. 4. 2020 v celkové výši 1 028 Kč, tj. 945 Kč za pojistné období od 23. 1. 2020 do 22. 4. 2020 a pojistného ve výši 83 Kč za pojistné období od 23. 4. 2020 do 30. 4. 2020, a nákladů souvisejících s vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč za dvě písemné upomínky (2× 300 Kč). Před podáním žaloby byl žalovaný v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzván ke splnění dluhu v celkové výši 1 628 Kč s příslušenstvím. 6. Žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že pojištění dle pojistné smlouvy [číslo] z jakýchkoliv důvodů zaniklo dříve, nežli ke dni 1. 5. 2020 podle tvrzení žalobkyně, ale ani to, že dlužné pojistné řádně a včas uhradil. 7. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 8. V řízení byl prokázán vznik závazkového právního vztahu mezi žalobkyní jako pojistitelem a žalovaným jako pojistníkem z písemné pojistné smlouvy uzavřené v souladu s § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, jenž nabyl účinnosti 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), která se týkala povinného pojištění podle zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon č. 168/1999 Sb.“). Žalovaný se zavázal hradit žalobkyni pojistné, ale tuto povinnost řádně a včas neplnil. Vzhledem k tomu, že do dne vyhlášení rozsudku neprokázal, že dluh na pojistném za pojistné období od 23. 1. 2020 do 1. 5. 2020 již splnil, soud shledal zcela oprávněným požadavek žalobkyně na zaplacení pojistného v částce 1 028 Kč a nákladů souvisejících s vymáháním dlužného pojistného ve výši 600 Kč, tj. celkem 1 628 Kč. V důsledku prodlení dlužníka se splácením peněžitého dluhu má žalobkyně v souladu s ustanovením § 1970 o. z. nárok, aby jí žalovaný zaplatil úrok z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., které je účinné od 1. 1. 2014. Po právu je tak i žaloba o zaplacení kapitalizovaného (zákonného) úroku z prodlení ve výši 134 Kč vyčísleného za dobu prodlení od 2. 5. 2020 do 25. 2. 2021. 9. S ohledem na výše uvedené skutkové a právní závěry soud rozsudečným výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni vymáhanou částku i s příslušenstvím. 10. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Plně úspěšná žalobkyně má právo, aby jí neúspěšný žalovaný nahradil všechny účelně v řízení vynaložené náklady, což jsou: a/ zaplacený soudní poplatek za žalobu 400 Kč; b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon dle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 189 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 11. Soud aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, jak je z úřední činnosti soudu známo, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky). 12. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. je žalovaný povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám žalobkyniny advokátky (platební místo). 13. O lhůtě ke splnění dlužné částky s příslušenstvím (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 14. Odůvodnění tohoto rozsudku, proti němuž není přípustné odvolání (§ 202 odst. 2 o. s. ř.), bylo vyhotoveno ve zkráceném znění ve shodě s ustanovením § 157 odst. 4 o. s. ř.