16 C 253/2021-25 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobou ze dne 28. 6. 2021 doručenou soudu dne 30. 6. 2021 domáhala se žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 2 500 Kč a úroku z prodlení z této částky za dobu od 28. 7. 2020 do zaplacení ve výši 8,25 % ročně, to vše z titulu náhrady nákladů za vyšetření, ošetření a následný pobyt žalovaného v protialkoholní záchytné stanici žalobkyně od 18. 7. 2020 do 19. 7. 2020. Žalovaný tento svůj dluh vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše a zavázal se jej uhradit do 27. 7. 2020, což však dosud neučinil, nereagoval nijak ani na předžalobní výzvu k plnění. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. 3. V souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť o věci bylo možné rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili. 4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný byl umístěn na protialkoholní záchytné stanici provozované žalobkyní dne 18. 7. 2020 v 22.39 hod., a to pro akutní intoxikaci alkoholem. Po vystřízlivění dne 19. 7. 2020 převzal od žalobkyně vyúčtování úhrady za záchyt v záchytné stanici v době od 18. 7. 2020 do 19. 7. 2020 a podepsal prohlášení, v němž uvedl, že žalobkyni zaplatí svůj dluh ve výši 2 500 Kč za poskytnutou službu v záchytné stanici, přičemž tento svůj dluh, splatný nejpozději do 8 dnů ode dne 19. 7. 2020, uznal co do důvodu a výše. Právní zástupce žalobkyně v souladu s ustanovením § 142a odst. 1 o. s. ř. zaslal žalovanému dne 26. 11. 2020 výzvu k zaplacení dluhu ve výši 2 500 Kč za poskytnutou záchytnou službu, uznaného dne 19. 7. 2020, včetně úroku z prodlení v zákonné výši. 5. Po právním posouzení skutkového stavu a s ohledem na skutečnost, že žalovaný v řízení netvrdil, natož aby prokázal, že vymáhanou pohledávku s příslušenstvím již uhradil, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána důvodně. 6. Soud na daný případ aplikoval ustanovení § 89a, 89b a 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, v rozhodném znění, z nichž vyplývá, že osoba, která byla umístěna v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici, jenž je zdravotnickým zařízením, a u které se prokáže přítomnost alkoholu nebo jiné návykové látky, hradí poskytovateli záchytné služby náklady na poskytnutou záchytnou službu. Žalovaný, kterému žalobkyně ve výše uvedeném případě poskytla záchytnou službu ve své záchytné stanici, a u kterého byla prokázána přítomnost alkoholu, byl povinen uhradit žalobkyni náklady na poskytnuté služby. V souladu s ustanovením § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), žalovaný uznal co do důvodu i výše písemným prohlášením svůj dluh vůči žalobkyni za poskytnutou záchytnou službu, tj. částku 2 500 Kč splatnou 27. 7. 2020, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu, který dosud ani částečně nezanikl. Prodlení žalovaného se splácením peněžitého dluhu je podle § 1970 o. z. sankcionováno úrokem z prodlení ve výši určené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyně má proto právo žádat po žalovaném, aby jí kromě částky 2 500 Kč zaplatil úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 28. 7. 2020 do zaplacení. 7. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. Žalobkyně měla ve věci plný úspěch, a tak jí náleží náhrada všech účelně v řízení vynaložených nákladů v souhrnné výši 2 089 Kč, což jsou: a/ soudní poplatek za žalobu 1 000 Kč, b/ odměna za zastupování advokátem 600 Kč (3× 200 Kč) podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), v platném znění (dále jen„ vyhláška“), za 3 úkony právní služby podle § 11 odst. 1 vyhlášky, tj. 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení, 200 Kč za písemnou výzvu k plnění předcházející návrhu ve věci samé, 200 Kč za písemný návrh ve věci samé (žalobu); c/ náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za 3 úkony právní služby v paušální částce 100 Kč na jeden úkon podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky; d/ náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 186 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř. 8. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně, tedy k rukám advokáta JUDr. [jméno] [příjmení] (platební místo). 9. Pro úplnost soud dodává, že aplikoval zvláštní ustanovení o náhradě nákladů řízení obsažené v § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., neboť řízení bylo zahájeno návrhem podaným na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně touž žalobkyní ve skutkově i právně obdobných věcech, předmětem řízení je peněžité plnění, tarifní hodnota nepřevyšuje 50 000 Kč a žalobkyni byla přiznána náhrada nákladů řízení (§ 14b odst. 1 písm. a), b), c) vyhlášky. 10. O lhůtě ke splnění dluhu včetně příslušenství (výrok I.) a náhrady nákladů řízení (výrok II.) bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1, část věty před středníkem, o. s. ř. 11. Odůvodnění rozsudku soud vyhotovil ve zkrácené verzi podle § 157 odst. 4 o. s. ř., neboť proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.).