16 C 283/2021-22 — Okresní soud v Karviné

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) došlou soudu 1. 6. 2021 domáhala, aby žalovaná byla zavázána zaplatit jí částku 9 132 Kč a úrok z prodlení, a to z částky 1 520 Kč za dobu od 25. 6. 2019 do zaplacení ve výši 9,75 % ročně, z částky 1 520 Kč za dobu od 28. 11. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 1 520 Kč za dobu od 16. 12. 2019 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 1 524 Kč za dobu od 24. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně, z částky 1 524 Kč za dobu od 31. 1. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně a z částky 1 524 Kč za dobu od 20. 6. 2020 do zaplacení ve výši 10 % ročně. Žalobní žádání odůvodnila tvrzením, že se žalovaná ve dnech 9. 6. 2019, 12. 11. 2019, 30. 11. 2019, 8. 1. 2020, 15. 1. 2020 a 4. 6. 2020 během přepravy v prostředcích veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní neprokázala na výzvu pověřené osoby platnými jízdními doklady pro jednotlivé jízdy a neuhradila stanovené jízdné, které činilo 20 Kč v roce 2019 a 24 Kč v roce 2020. Žalovaná tím porušila své povinnosti cestujícího vyplývající ze zákona, a tak byla povinna uhradit žalobkyni kromě jízdného i přirážku k jízdnému za každou jízdu bez platného jízdního dokladu, tj. 1 500 Kč, což dosud neučinila, přičemž jízdné i přirážka k jízdnému byly splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Před podáním žaloby byla žalované zaslána výzva k plnění v souladu s § 142a odst. 1 občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), ale bezvýsledně. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela pasivní. 3. V souladu s ustanovením § 115a o. s. ř. k projednání věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud přímo z listinných důkazů přiložených k žalobě zjistil tento skutkový stav věci: Žalovaná dne 9. 6. 2019 cestovala v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to tramvají na lince [číslo] kdy jízdné podle tarifu žalobkyně činilo 20 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím. Žalovaná dohodu podepsala a zároveň podpisem této listiny uznala svůj dluh vůči žalobkyni skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku ve výši 1 520 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. do 24. 6. 2019. Žalovaná dne 12. 11. 2019 cestovala v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to tramvají na lince [číslo] kdy jízdné podle tarifu žalobkyně činilo 20 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím. Žalovaná dohodu podepsala a zároveň podpisem této listiny uznala svůj dluh vůči žalobkyni skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku ve výši 1 520 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. do 27. 11. 2019. Žalovaná dne 30. 11. 2019 cestovala v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to autobusem na lince [číslo] kdy jízdné podle tarifu žalobkyně činilo 20 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím. Žalovaná dohodu podepsala a zároveň podpisem této listiny uznala svůj dluh vůči žalobkyni skládající se z jízdného ve výši 20 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku ve výši 1 520 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. do 15. 12. 2019. Žalovaná dne 8. 1. 2020 cestovala v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to tramvají na lince [číslo] kdy jízdné podle tarifu žalobkyně činilo 24 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím. Žalovaná dohodu podepsala a zároveň podpisem této listiny uznala svůj dluh vůči žalobkyni skládající se z jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku ve výši 1 524 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. do 23. 1. 2020. Žalovaná dne 15. 1. 2020 cestovala v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to tramvají na lince [číslo] kdy jízdné podle tarifu žalobkyně činilo 24 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím. Žalovaná dohodu podepsala a zároveň podpisem této listiny uznala svůj dluh vůči žalobkyni skládající se z jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku ve výši 1 524 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. do 30. 1. 2020. Žalovaná dne 4. 6. 2020 cestovala v prostředku veřejné hromadné dopravy osob provozované žalobkyní, a to tramvají na lince [číslo] kdy jízdné podle tarifu žalobkyně činilo 24 Kč. V uvedeném případě byla žalovaná v průběhu přepravy kontrolována přepravním kontrolorem (osobou pověřenou žalobkyní), kterému se na výzvu neprokázala platným jízdním dokladem, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím. Žalovaná dohodu podepsala a zároveň podpisem této listiny uznala svůj dluh vůči žalobkyni skládající se z jízdného ve výši 24 Kč a přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč za jízdu bez platného jízdního dokladu. Žalovaná byla povinna uhradit dlužnou částku ve výši 1 524 Kč nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu, tj. do 19. 6. 2020. Před podáním žaloby byla žalovaná v souladu s § 142a odst. 1 o. s. ř. vyzvána ke splnění dlužné částky v celkové výši 9 132 Kč (3× 1 520 Kč a 3× 1 524 Kč). 5. Žalovaná v průběhu řízení nijak skutková tvrzení žaloby nezpochybnila a ani netvrdila, natož aby prokázala, že dlužné jízdné v celkové výši 132 Kč (3× 20 Kč a 3× 24 Kč) a přirážky k jízdnému v celkové výši 9 000 Kč (6× 1 500 Kč) uhradila. 6. Po právním zhodnocení skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. 7. Mezi žalobkyní a žalovanou vznikly ve dnech 9. 6. 2019, 12. 11. 2019, 30. 11. 2019, 8. 1. 2020, 15. 1. 2020 a 4. 6. 2020 konkludentně závazkové vztahy ze smlouvy o přepravě osob podle § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), účinného od 1. 1. 2014, dle kterých se smlouvou o přepravě osob dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Žalovaná tak měla právo, aby ji žalobkyně přepravila do místa určení, současně byla povinna zaplatit stanovené jízdné. Tato povinnost cestujícího vyplývá i z ustanovení § 3, § 4, § 7 odst. 1 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu, v platném znění, tak, že cestující za jízdenku pro jednotlivou jízdu platí jízdné podle tarifu, sjednané v souladu s cenovými předpisy. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem žalobkyně a za každou jednotlivou jízdu v roce 2019 činilo 20 Kč a v roce 2020 pak 24 Kč. Jelikož se žalovaná během přeprav neprokázala platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované kromě zaplacení jízdného i zaplacení přirážky k jízdnému ve výši 1 500 Kč pro jednotlivou jízdu, a to v souladu s § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách, ve znění účinném ke dni provedení kontroly (jízdy tramvají), a § 18a zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly (jízda autobusem), a podle smluvních přepravních podmínek žalobkyně, platných v době přepravní kontroly. Žalovaná v uvedených případech ve smyslu § 2053 o. z. uznala svůj dluh co do důvodu i výše, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného dluhu ve výši 1 520 Kč splatného 24. 6. 2019, ve výši 1 520 Kč splatného 27. 11. 2019, ve výši 1 520 Kč splatného 15. 12. 2019, ve výši 1 524 Kč splatného 23. 1. 2020, ve výši 1 524 Kč spl