21 C 367/2020-30 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky [částka] s tím, že dne [datum] při jízdě metrem linkou C hromadné dopravy provozované žalobkyní se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka], žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Účastníci souhlasili s projednáním a rozhodnutím věc bez nařízení jednání. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyně, a to dne [datum] metrem linkou C. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši [částka] a přirážku k jízdnému ve výši [částka] nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly zjištěny z tarifu jízdného a smluvních přepravních podmínek žalobkyně. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] a podacího archu bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný žalobkyní bez platného jízdního dokladu, vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), upravující smlouvu o přepravě, podle které se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném dlužné jízdné ve výši stanovené dle platného tarifu jízdného vydaného žalobkyní pro příslušné období a rovněž právo požadovat zaplacení přirážky k jízdnému, a to v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně ve výši [částka]. Protože se žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím po zjištění jízdy bez platného dokladu, neboť jízdné a přirážka k jízdnému se staly splatnými v den zjištění jízdy bez platného dokladu, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].