21 C 6/2021-25 — Okresní soud v Karviné

Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 1 525 Kč s tím, že dne [datum] při jízdě veřejnou hromadnou dopravou provozovanou žalobkyní, ve voze tramvajové linky 8 na zastávce [ulice] v [obec], se žalovaný nemohl prokázat přepravnímu kontrolorovi platným jízdním dokladem. Naplnil tak podmínky pro to, aby po něm žalobkyně požadovala jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč, žalovaný ovšem požadované nezaplatil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ze zápisu o provedené přepravní kontrole [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný se přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným žalobkyně, a to dne [datum] ve voze tramvajové linky 8 na zastávce [ulice] v [obec]. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné ve výši 25 Kč a přirážku k jízdnému ve výši 1 500 Kč nezaplatil. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly zjištěny z tarifu jízdného a smluvních přepravních podmínek žalobkyně. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván před podáním žaloby upomínkou zástupce žalobkyně ze dne [datum], která byla žalovanému zaslána prostřednictvím pošty. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný použil dopravní prostředek provozovaný žalobkyní bez platného jízdního dokladu, vznikla mu tak povinnost zaplatit dlužné jízdné a přirážku k jízdnému. Nárok žalobkyně se opírá o ustanovení § 2550 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), upravující smlouvu o přepravě, podle které se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Protože se žalovaný neprokázal platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném dlužné jízdné ve výši stanovené dle platného tarifu jízdného vydaného žalobkyní pro příslušné období a rovněž právo požadovat zaplacení přirážky k jízdnému, a to v souladu s ustanovením § 37 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a smluvními přepravními podmínkami žalobkyně ve výši 1 500 Kč. Protože se žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím po zjištění jízdy bez platného dokladu, neboť jízdné a přirážka k jízdnému se staly splatnými v den zjištění jízdy bez platného dokladu, přiznal soud žalobkyni právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 525 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.